Článek
Již 7. června 1948 si brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek ve svém deníku, který byl později vydán knižně pod příznačným názvem V zajetí stalinismu, trefně poznamenal: „Panem prezidentem se služebník Moskvy Gottwald nikdy nestane, protože tato hodnost, i pokud jej Národní shromáždění do ní zvolí, bude pro něj jen úřední,“ naprosto pravdivá slova.
Hlavou státu se tak stal člověk hrubých mravů a zbabělec Klement Gottwald, který vědomě poslal na šibenici lidi, o nichž bezpečně věděl, že jsou nevinní, respektive nespáchali skutky, za které byli odsouzeni. Viz Slánský a spol. S ním se pak dostala na Pražský hrad i jeho manželka Marta Gottwaldová. Bylo to velké ponížení, protože toto povedené duo nemělo v sídle českých králů co dělat.
Tato služka nebo možná dokonce prostitutka, podle některých zdrojů se s ní Klement Gottwald seznámil jako její zákazník, když v místě jejího bydliště sloužil jako voják, znamenala neskutečné zneuctění pozice ženy hlavy státu. Nechala se oslovovat milostpaní, ale neuměla se vůbec chovat, bylo na ní vidět, že jí lidově řečeno sláma kouká z bot.
Marta Gottwaldová, původně Marie Holubová, se narodila 17. září 1899 jako dcera služky, otce nikdy nepoznala. Byla nevzdělaná, vychodila jen několik tříd obecné školy. Později se seznámila s Klementem Gottwaldem, se kterým měla dceru Martu. Budoucí vrchní komunista se však dlouho k ženění neměl, vzali se teprve v roce 1928. O rok později se stal její manžel předsedou KSČ.
Ve třicátých letech se poprvé seznámila s panským životem. Paradoxně za to mohl zatykač, který státní moc vydala v roce 1934 na jejího chotě. Toho Národní shromáždění zbavilo jako poslance imunity a Gottwald se před soudem zachránil útěkem do SSSR. Spolu s ním tam odešla i jeho žena Marta s dcerou. Bylo tam o ně dobře postaráno. Paní Gottwaldová si tam začala zvykat na výhody manželství s vysoce postaveným komunistickým papalášem. Gottwaldovi měli k dispozici sloužící a kuchaře, kteří jim vařili jídla podle jejich přání. Žili si jako komunisty nenávidění „buržousti“. V takovém pohodlí a bezpečí pak přežili v Moskvě i druhou světovou válku. Inu, jak zaznělo ve hře Václav Havla Audience: „Jsou to paradoxy.“
„Masaryk měl Lány, Gottwald dělá z lehkých holek dámy.“ Pravda, lehké holky byly v originále rovněž nahrazeny poněkud jadrnějším lidovějším výrazem. Po zvolení Klementa Gottwalda prezidentem se on a jeho žena stali oblíbeným terčem lidových vtipů, které o nich kolovaly po Československu a toto byl jeden z nich.
O tom, že si Marta Gottwaldová rychle osvojila velkopanské způsoby, které dříve tak tolik odsuzovala, svědčí i další Jeřábkovo svědectví. Podle něj se silně rozčílila na jedné recepci pro soudruhy v Brně. Seřvala na ní organizátory, že přes její výslovné přání nezajistili nejlepší francouzské koňaky. Jeřábek se dále zmínil o aféře, kdy matce malé dcerky nemocné tuberkulózou odmítlo komunistické ministerstvo zdravotnictví dát devizy na dovoz potřebného léku ze Švýcarska. Přitom zhruba ve stejné době si soudružka Gottwaldová nechala přivézt luxusní krajky z Belgie za 70 tisíc korun. Na komunistické ideály se jaksi brzy zapomnělo. Inu, život v buržoazním přepychu byl přece tak lákavý a dělníci posloužili jako ti, kteří jej rudé vrchnosti umožnili.
Marta Gottwaldová byla opravdu velkou tragédií na postě, na němž se řízením osudu ocitla. Pražský hrad býval sídlem českých králů, symbolem vznešenosti a vybraného chování, který ona svým vidláctvím a hrubými způsoby zneuctila nejhorším možným způsobem.
Ona je zároveň důkazem toho, že republikánství ve své krajnosti umožňuje, aby se „prvními dámami“, i když pro Martu Gottwaldovou toto označení neplatí v žádném případě, stávali lidé naprosto nevhodní. Pozice první dámy vyznačuje jistou noblesu, vznešené způsoby, rozhled a vzdělání. Nic z toho ona neměla, naopak se chovala nemožně a libovala si v buranských způsobech. Soudružka Gottwaldová jako žena prezidenta byla tragédií, národním neštěstím bez míry a hranic. Institut první dámy se s ní popadl do hnijících zatuchlých bažin.
Příběh této ženy rovněž slouží za úvahu, zda bychom problematickou republiku neměli nahradit obnoveným českým královstvím.
Odkazy:
V zajetí stalinismu, Čestmír Jeřábek, nakladatelství Barrister&Principal, Brno 2008
Manželky prezidentů. Deset žen z Hradu, Pavel Kosatík, nakladatelství Mladá Fronta, Praha 2021
