Článek
Kontroluji světla, pak jdu k pojistkám. Pojistky jsou v pořádku. Všechno je v pořádku - ale nejede vůbec nic!
A jasně, pak si to za pomoci mobilních dat můžu na internetu přečíst - je rozsáhlý blackout.
Říkám si, za jak dlouho se to pustí. Poněvadž nechladí lednice. Mrazák nejede. A telefon? Skoro vybitý a nemám ho na čem nabít. To jsou prvotní věci, na které myslím. Zkažené jídlo, a kdyby něco, nedovolám se nikam.
A čtu si dál - než se mi telefon vybije. Lidé jsou v Praze uvězněni ve výtazích, v metru. Zaleknu se toho, však s dcerkou jsme jeli do našeho patra jen pár minut před blackoutem. Co kdybychom se taky zasekly?
U nás elektřina nešla asi tak dvě hodiny - a člověk si rychle uvědomil, jak jsme na ní extrémně závislí. V každodenním životě. Jak nebezpečné může být, když vypadne v moment, kdy jsme třeba v tom výtahu, metru, apod. Bylo to skoro jako v katastrofickém filmu - byť na chvíli. Hned nám dojde, jak moc jsme zranitelní.
