Hlavní obsah
Názory a úvahy

Co nás smrt naučí

Foto: Pixabay

Smrt je obecně vnímána velmi negativně. Je to strašák, o kterém víme, že není jen výplodem fantazie, ale nevyhnutelným bodem (a koncem) pro nás všechny. Není na ní ovšem také něco pozitivního?

Článek

Pravděpodobně jsme se poprvé se smrtí většina z nás setkala v dětství u zvířat. U domácích mazlíčků.

Naučili jsme se, co to vlastně smrt znamená. Naučili jsme se, co to znamená ztratit někoho, a že je to nevratné. Co je to žal.

Milovníci zvířat jistě odpustí, ale byl to slabý odvar toho, co mělo přijít později v našich životech.

Smrt kamaráda. Příbuzného. Odchod někoho, s kým jsme opravdu měli silné pouto, a nedokázali si představit, jak náš svět bude pokračovat bez něj.

Někteří z nás zažili, že člověk našeho věku, velmi mladý a hlavu plnou plánů a snů do budoucna, tragicky zemřel.

Někteří z nás zažili, že se náš milovaný vzor v rodině najednou začal potýkat s nemocí, která mu postupně vše brala. Schopnost postarat se o sebe. Naděje. Úsměv. Stal se stínem sebe sama, a člověk se chtěl pomalu proklínat za to, že nemohl udělat nic, aby ho zachránil.

Co nás takové hrozné události a zkušenosti v životě můžou naučit? Co pozitivního přinést?

Bolestně nám připomenou, že to nejvzácnější a nejdůležitější, je čas. Nic nás tuto pravdu nenaučí lépe. Nikdo nevíme, kolik ho máme. Kolik ho mají naši milovaní. Ty z nás, kteří neumíme moc vyjadřovat lásku slovy, to rychle přiměje umět se vyslovovat.

Naučí nás rozmyslet si, jestli chceme vzít děti ven a hrát si s nimi, nebo je dát na hlídání a prospat den.

Smrt či její brzká vyhlídka nás naučí naprosté nesobeckosti. Když vidíme někoho, kdo je smrtelně nemocný, je na tom psychicky zle a hrozí, že se jeho fyzický a tím pádem i psychický stav bude jen horšit, nepřejeme ani z naší zbabělosti před koncem ještě mnoho let.

Loučení je těžké, ale nechceme vidět, že se někdo kvůli našim slzám a prosbám drží naživu jak jen může, ale čím dál víc trpí.

Naučí nás i zoufalé nesobecké představy, že kdybychom mohli, ze svého vlastního času bychom ukrojili pro milovaného, aby tu ještě mohl být.

Smrt celoživotně plížící se okolo nás, než dojde přímo k nám, nás nejspíš mnoho a mnoho let pouze děsí. Ale taktéž nás toho mnoho učí. A pro ty, pro které si přijde ve vysokém věku, či pro nemocné, je pak už vysvobozením.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz