Článek
Představíme si tři světy.
V prvním máme světového návrháře šatů, jenž se pohybuje v těch nejvyšších kruzích, má obrovský majetek, opravdu téměř každý ho zná, a to se nemusí zajímat o módu - onen návrhář je zkrátka pojem.
V druhém máme kytaristu, jenž je známý velmi dobře ve svém a okolních, nejbližších státech. Má slušné peníze z hudby ke svému platu.
Ve třetím pětadvacetiletého tatínka dvou dětí, jenž má výplatu ve výši pokrytí nákladů, aby dopřál svým dětem a ženě a něco málo mohl mít bokem pro sebe.
Kdo z nich je skutečně úspěšný?
Návrhář určitě ano, že? Kytarista také. Obyčejný tatínek nejspíše ne.
Jenže v tom to je - úspěch se neměří penězi, slávou - úspěch si měříme my sami našimi sny a cíli.
Někdo může být světový návrhář, ale nemá rodinu, po které léta touží. A pak je obyčejný tatínek v davu, jenž v uvozovkách nedosáhl ničeho významného - jenže pokud jeho snem byla rodina, a on ji má a s láskou se o ni stará, dosáhl svého cíle, a žije svůj sen.
Nenechme si od druhých namlouvat, co je a není náš úspěch - úspěch je náš splněný sen, náš dosažený cíl.
Známý člověk se spoustou peněz se může posmívat někomu, kdo není ani známý, ani majetný - ale pokud je ten člověk šťastný a má vše co chtěl, tak je úspěšný.
Je to povaha některých lidí se nadřazovat a povyšovat se nad druhé, že mají více peněz, lepší postavení, více známých ve vyšších kruzích - ale neznamená to absolutně nic, pokud toto chtějí aplikovat na lidi spokojené se svým životem.
Úspěch se neměří dle společnosti. Být úspěšný znamená plnit, či mít splněný svůj sen, a být ve svém životě šťastný.
