Článek
Asi si všichni dobře pamatujeme scénu z bažin - utonutí koně Artexe, který se „poddal smutku“, takže ho Bažiny smutku dostaly. Je to scéna, která je dětským traumatem nejspíš každého od 25 let výš.
Už tato scéna má neuvěřitelnou symboliku - samotné bažiny jako symbol smutku, do kterého se můžeme nořit tak dlouho, až nás zcela pohltí, když se mu poddáme.
Atrey, hrdina v říši Fantazie, musí projít přes Sandonorico - nesežehnut sfingami, jež nenechají projít nikoho, kdo si dostatečně nevěří - další zkouškou je pohlédnout do zrcadla pravdy, které ukáže skutečný obraz - obraz duše, jaký člověk doopravdy je uvnitř. Dle slov vědce, „většina těch, kdo se na sebe podívají, s křikem uteče“.
Nicota, děsivá síla, jež všechno bere a pohlcuje, ničí svět Fantazie, je přesnou ukázkou strachu lidí - ze smrti, z nevratných konců, z toho, že jednou nebude už nic.
Kamenožrout, milá neohrabaná postava, jež později ve filmu pláče nad tím, že chtěl v rukách schovat své malé přátele, ale Nicota mu je vzala přímo z dlaní, a on teď jen čeká, až si vezme i jeho - symbolika neštěstí, které prožíváme, když nám někdo odchází, a my nemůžeme nic dělat. Přání tu také nebýt, když jsme někoho nedokázali zachránit.
Gmok, děsivý vlk, přisluhovač Nicoty, říká, že Nicotě pomáhá, jelikož lidé bez nadějí a snů se nejsnadněji ovládají - potřebuje to komentář?…
Dále samotná prvotní myšlenka filmu - Bastien, hlavní postava reálného světa, jež se do světa Fantazie dostane díky knize, je napůl sirotek. Jeho maminka zemřela z neznámých příčin. Putování světem Fantazie, prožívání veškerého zoufalství, smutku, sebepřijetí, další vlny odvahy i naděje spolu s Atreyem, může být ukázka cesty, jež si truchlící člověk musí projít po smrti milovaného.
A jediný lék, jak se nakonec ukáže, pro císařovnu i Fantazii, je to, aby ji Bastien dal nové jméno.
Nikdo ze světa Fantazie nemůže, pouze Bastien, lidské dítě, může císařovnu a Fantazii zachránit tím, že jí dá nové jméno. Bastien nevěří tomu, že by skutečně on měl být tím záchrancem, a že je Fantazie skutečná, že nejde jen o příběh.
V originálním dabingu filmu zakřičí Bastien jméno své maminky. V našem českém znění zakřičí jednoduše „maminko“.
Má malá soukromá dedukce je, že jde o symboliku mateřství. Narození dítěte. Nového života.
Protože to malé dítě dá ženě nové jméno. Maminka. To malé dítě změní celý svět. I malé dítě má takovou moc.
Co myslíte? Vidíte ve filmu tyto symboly také?
Zdroj: film Nekonečný příběh
