Článek
Nechte mne jednoduše odpovědět - záleží jak v čem. Když jako rodič řekneš své patnáctileté dceři, která má měsíc přítele, že dost pravděpodobně to nebude ten poslední na celý život, můžete mít z vysokých procent pravdu (což neznamená, že jí máte tímto usadit okamžitě, kdy vám o něm řekne, a je nadšená, zamilovaná, s těmi nejrůžovějšími brýlemi).
Když chceš poradit, kam by se syn mohl vydat na střední/vysokou školu, a v jakém oboru v práci by si mohl dobře vydělávat, a že by mohl peníze ukládat na spořící účty, je to dobré a opět budeš mít se svými zkušenostmi v životě nejspíše pravdu a skutečně tím pomůžeš, pokud to nevnucuješ.
Pokud mají rodiče dobré, hezké dlouhodobé manželství, určitě by na dotazy dětí mohli říct, co je jejich recept na štěstí.
Co je obrovským tématem současnosti, což je při čtivosti článků na toto téma neustále vidět, jsou nové postupy při výchově dítěte.
Samozřejmě není špatně, když se babička o vaše dítě strachuje, jestli mu není zima a říká, jestli mu nechcete ještě dát deku - zhodnoťte situaci a buď se k tomu přikloňte, nebo vysvětlete, že děťátku zima určitě není a už by mu s dekou bylo horko.
Co je špatně je neustálé vměšování, typu „Tohle musíte“, „Tohle nesmíte“, a to, že můžete tisíckrát říct, že něco ohledně dítěte dělat budete, nebo nebudete, a starší generace neustále vede svou, a jsou schopni při hlídání dítěte naprosto ignorovat co jste vy jako rodiče řekli, určili, a naprosto nerespektují.
Zaklínadlem pro ně je, „My jsme vychovali děti“,„My máme zkušenosti“ a „Za nás se to dělalo takhle“.
První bod je, vychovali své děti - jestli úspěšně, že jsou jejich děti šťastné, sebevědomé a vychované, to je otázkou další, že ano.
Druhý bod je, že zkušenosti mají, ale se svými dětmi, jež jsou svůj originál a naprosto jiní lidé, než ty vaše - takže zkušenosti v tomto ohledu jsou naprosto nerelevantní.
Třetí bod je, že je sice hezké, že dřív se něco nějak dělalo, a dřív jim pediatři říkali něco jiného - jenže teď se to dělá jinak a pediatři říkají něco jiného z jistého, velmi logického důvodu - už doba pokročila, ví se, co se předtím nevědělo, tudíž je logické, že když teď můžeme něco dělat lépe, děláme to lépe a neopakujeme postupy, jež už jsou označovány za chybné.
Kdybychom vždy ignorovali vše nové a nechtěli se nikam posunout, ještě jsme na stromech.
A co se týká té výchovy - je úplně v pořádku, že naše děti vyrostou, budou mít své děti a postupy výchovy budou zase nejspíše jiné - a je to dobře.
Proč něco dělat špatně, když se to může dělat nejlépe, jak je to jen v současnosti možné.
Tudíž ano, moudrost starší generace je důležitá, a můžeme se od nich učit - nicméně pokud je nám říkáno něco, co je už vyvráceno, že to není dobře, rozhodně není důvodem poslechnout pouze proto, že to říká někdo „zkušený“.
Starší generace ví něco, a my víme něco. Není tomu tak, že každý, komu je méně než 40 let, je ten hloupý, nic neví, neumí a má sklapnout, a poslouchat starší.
Buďme k sobě všichni respektující, slušní, a nehrajme si na něco víc kvůli věku. Nemáme vyšší hodnotu než naše děti, a naši rodiče, prarodiče, tchyně, tchán nemají vyšší hodnotu než my.
