Článek
Kvůli Anne Boleynové založil Jindřich VIII. Tudor anglikánskou církev, jejíž byl hlavou, a tím i zástupcem boha na zemi. Mohl tedy v podstatě cokoliv, co si usmyslel. A on si při zakládání církve usmyslel rozvod s Kateřinou Aragonskou, a svatbu s Anne Boleynovou.
Údajně kvůli strachu z toho, že žili s Kateřinou Aragonskou v hříchu, (nejprve byla provdána za jeho bratra, a jejich manželství tehdy mohlo po tomto působit incestně), vpravdě spíše pro posedlost Anne Boleynovou a vidinu synů s ní, jelikož Kateřina už mu žádné děti dát nemohla a z jejích šesti (možná i sedmi) těhotenství vzešla pouze princezna Marie I. Tudorovna.
Dobře, tento příběh známe. Víme i o neslavném konci Anne Boleynové. Jindřich VIII., který šest let usiloval o prosazení jejich sňatku a zrušení sňatku s Kateřinou, ji po pouhých třech letech manželství nechal popravit. Nejprve měla být upálena, poté rozsudek zmírnil na stětí mečem. Důvodem měla být velezrada - Anne měla mít mnoho milenců, a údajně plánovala odstranění krále - ale i z pohledu současných historiků to byla na 99% lživá obvinění, pravým důvodem měla být opět neschopnost počít syna, a touha po dalším manželství.
Anne byla neoblíbenou královnou kvůli svému nižšímu původu a nahrazení Kateřiny, také kvůli své protestantské víře a přílišnému temperamentu, a krutosti ke každému, kdo se vyslovil proti ní (musíme brát v potaz, že Anne byla pravděpodobně od počátku vyděšená z možnosti, že se jí nepřátelé pokusí odstranit, proto nejspíš chtěla od počátku zasít strach, a zajistit si bezpečnost. Nakonec jí ale zradil vlastní manžel).
Těžko říct, kdy byla Anne doopravdy šťastná. První sňatek z lásky jí byl zamítnut. Poté musela čekat šest let na manželství s Jindřichem (kterého podle všeho spíše než milovala, se bála odmítnout, a pokud něco chtěla, nebyl to on, ale nabízená moc), a po tři roky, kdy byla jeho ženou, byla neustále podváděna, lidem i výš postavenými zostouzena, a v podstatě neustále těhotná (během tří let čtyřikrát), s výsledkem jediné přeživší. Dcery.
Ta se stala jejím zadostiučiněním v historii, neboť to byla Alžběta I. Veliká, nejslavnější a nejúspěšnější potomek Jindřicha, který tak zoufale lpěl na synovi. To už Anne samozřejmě nevěděla - zemřela pravděpodobně v pouhých 35 letech, zostuzená nespravedlivým soudem, na popravčím špalku.
A další Boleynovi? Její rodiče přišli o dva nejstarší syny, v jejich mladém věku nejspíše kvůli nemoci - ze zbylých dětí byla nejstarší Mary Boleynová, poté Anne, a George Boleyn byl nejmladší.
Otec Thomas Boleyn byl velmi ctižádostivý, a jakožto tchán krále měl později vysoké postavení a moc. O vše samozřejmě přišel pádem jeho dcery (mluví se o něm jako o bezcitném prospěcháři, který vlastní dceru poslal na smrt, aby se zachránil - byl jedním z hlasujících v Tajné radě, jež odsoudila Anne Boleynovou - ovšem otázkou je, čím mohl být ještě přinucen, a jestli jeho pověst jako Boleyna není ještě více přičerněná, než byla pravda)
Matka Elizabeth Boleynová, dříve Howardová, nešťastná žena, žila taktéž se špatnou pověstí, a těžko říct, zda zaslouženě. Měla mít údajně v mládí mnoho milenců, nepřekvapivě se ukazovalo i na Jindřicha VIII. Tudora (především zase později odpůrci Anne Boleynové). Její manželství s Thomasem Boleynem bylo podle všeho nešťastné. Přišla o dva syny, následně o dceru, a…
George Boleyn, nešťastně ženatý s Jane Parkerovou, později Rochfordovou (George byl lordem Rochfordem), později odsouzen za velezradu. Co udělal? Údajně byl též milencem Anny! Vlastní sestry. Důkazy byly směšné - list, kde mu Anne psala, že je těhotná (tak jako celé své rodině), a svědectví Jane Rochfordové, která se tak velmi pravděpodobně mstila za to, že se k ní George nechoval hezky. Také jsou zkazky o Georgovi jako o zvířeti, měl údajně znásilňovat ženy a obcovat i s muži. Opět těžko říct, zda se jen staletími netáhnou pomluvy, jež zaseli tehdejší nepřátelé Anne Boleynové.
Mary Boleynová, nepřekvapivě, také žila s velmi špatnou pověstí, a to ještě dávno před královským příběhem Anne. Byla údajnou milenkou francouzského krále, a následně i anglického, Jindřicha. Ano, byla jeho milenkou, než se zamiloval do Anne, a spekulovalo se, že jedno z jejích dětí, či obě možná byly jeho. Ohledně Maryiny pověsti milenky králů - jsou názory, že buď to tak skutečně bylo, nebo byla ke stykům s oběma přinucena. Pravda bude nejspíše uprostřed - projevil o ní zájem král, a ona se bála hněvu z odmítnutí… Mary byla osm let provdána za Williama Careyho, nejspíše šlo o šťastné manželství. Bohužel, William zemřel na potivou nemoc, a z Mary se stala mladá vdova se dvěmi dětmi. A veřejně vysmívaná osoba, ta milenka králů. Mary byla nakonec svou rodinou kompletně odvržena ještě za vlády Anne, a poslána ve své podstatě do vyhnanství bez apanáže. Proč? Znovu se tajně, bez svolení rodiny či krále s královnou, provdala za Williama Stafforda. Muže mladšího, než byla ona sama, ovšem to podstatnější bylo to, že se takzvaně provdala pod svou úroveň. Kvůli tomu se k ní již rodina nechtěla znát.
Mary ovšem přežila všechny členy své rodiny, a s dalšími dvěma dětmi, které porodila Staffordovi, dožila v jejich domácnosti. Z Boleynových k ní osud byl přeci jen nejvíce milosrdný, a ze vztahu s Jindřichem vyšla nepopiratelně mnohem lépe, než její sestra. Nikdy nedostala moc, majetky, ani uznání, jako jiní členové její rodiny, ale zažila domácí štěstí, a radost ze svých dětí.
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Marie_Boleynov%C3%A1
https://www.dotyk.cz/publicistika/marie-boleyn-20190711.html
