Hlavní obsah

Teorie „nejrychlejší spermie vyhrává“, je chybná

Foto: Pixabay

Po staletí, ne-li tisíciletí se traduje, že s vajíčkem se spojí ta nejrychlejší spermie, a takto dojde k početí. Tato teorie je ovšem vyvrácena a nyní víme, že o početí nerozhoduje muž, ale žena.

Článek

Vědci ze Stockholmské univerzity ve spolupráci s odborníky z Manchesteru zjistili, že lidská vajíčka si vybírají spermii, se kterou dojde k početí. Produkují totiž chemické látky, které působí odlišně na spermie různých mužů

Partnerský vztah zde nehraje roli, vajíčka v polovině případů upřednostnila spermie odlišných protějšků. Studie byla zveřejněna odborným časopisem Proceedings of Royal Society.

Vajíčko tedy nezajímá ani nejrychlejší spermie ze všech, ani to, zda se jedná o spermii ženina partnera.

„Lidská vejce uvolňují látky zvané chemoatraktanty, které zanechávají jakousi chemickou stopu, jež spermie používají k nalezení neoplodněných vajíček,“ sdělil jeden z autorů studie John Fitzpatrick, odborný asistent katedry zoologie Stockholmské univerzity ve Švédsku.

Co jsme dosud nevěděli, je, že tyto chemické látky působí odlišně na sperma různých mužů a ve skutečnosti volí, jaká spermie bude úspěšná,“ dodal také Fitzpatrick. Ke zkoumání měli vědci k dispozici sperma a folikulární tekutinu, která vytváří jakýsi obal kolem vajíček a obsahuje zmíněné chemoatraktanty od šestnácti párů, kteří podstoupili asistovanou reprodukci v nemocnici St. Mary’s v anglickém Manchesteru.

Vědci přišli se zajímavým zjištěním, a sice že ne vždy si  vajíčko vybralo spermii partnera ženy. „Očekávali jsme, že uvidíme nějaký partnerský efekt, ale v polovině případů vajíčka přitahovala více spermií od náhodného muže,“ informovali vědci. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je prý to, že zmíněné probíhající chemické signály umožňují ženě vybrat si muže, který je k ní více geneticky kompatibilní.

Partnera jako geneticky kompatibilního určuje podle Fitzpatricka komplex genů nazývaný Hlavní histokompatibilní komplex, zkráceně MHC (major histocompatibility complex). V podstatě jsou tyto geny určené pro boj proti infekci, nemocem a pomáhají k dobré funkci imunitního systému. „Pokud má partner rozdílnou kombinaci genů, tak potomstvo bude schopno bojovat s širší škálou nemocí a patogenů,“ dodal Fitzpatrick.

Cesta spermie k vajíčku je však dlouhá. Vědci přirovnávají ženský reprodukční systém k překážkové dráze. Savci včetně lidí jsou totiž naprogramovaní tak, aby dali svým potomkům co největší šanci na přežití. Lidské tělo si tak vyvinulo nejrozmanitější metody, jak odměnit „nejsilnějšího nápadníka,“ a naopak díky jeho složitosti vyloučit ty méně přijatelné. Tělo současně vnímá spermie jako bakterie a útočí na ně. K blízkosti vejce se dostane pouze 250 spermií z původních milionů.

„V tuto chvíli může vajíčko ovlivnit, které spermie vyhrají závod s chemikáliemi, které se uvolňují ve folikulární tekutině,“zmínil jeden z výzkumníků. Právě tyto chemické signály jsou údajně důležité pouze v posledních dvou centimetrech dělících vejce od spermie. „Je to poslední fáze, kdy ženy vytěsňují méně přijatelné sperma,“ dodali vědci.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz