Článek
V roce 2002 publikuje doktor Douglass z Harvardské školy zubního lékařství práci, ve které se s kolegy ptá, zdali bude v roce 2020 ve Spojených státech potřeba ještě celkových zubních náhrad. Reaguje tak na diskuzi a různé spekulace v odborné společnosti a mezi pedagogy, kteří si kladli otázku, jestli je potřeba se výukou kurikula snímatelné zubní protetiky zabývat u studentů dentálních oborů i v budoucnu. A jestli takto získané znalosti a dovednosti najdou uplatnění v praxi, či jsou pouze ztrátou drahocenného času, jenž by se dal ve studiu zubního lékařství využít jinak a efektivněji.
Douglass se tedy snaží o predikci poptávky po celkových náhradách v následujícím období ve Spojených státech. Proto vytváří model, který mu v tom má pomoci a tento odhad ulehčit. Definuje dvě síly, jež výrazně formovaly poptávku po snímatelných náhradách v minulosti a jistě ji budou formovat i v budoucnu. Tyto síly používá jako základ prediktivního modelu.
První silou je míra bezzubosti ve společnosti, respektive neustálé odsouvání bezzubosti a ztrátu zubů do pozdějších letech. Druhou silou je demografický výhled společnosti, respektive stárnutí společnosti. Z těchto sil se tedy snaží vytvořit kvalifikovanou předpověď poptávky po celkových snímatelných náhradách ve Spojených státech pro rok 2020.
Trendy v bezzubosti
Trendy v bezzubosti definuje z epidemiologických dat získaných prostřednictvím národního průzkumu zdraví a výživy. Všímá si změny v počtu bezzubých jedinců v jednotlivých věkových kategoriích, kdy jejich počet v jednotlivých věkových skupinách klesá. Pokles bezzubých jedinců v dané věkové skupině v průběhu deseti let dosahuje pravidelně deseti procent. Tuto hodnotu poklesu extrapoluje do budoucnosti, konkrétně do roku 2020.
Demografický výhled
V demografické projekci pro rok 2020 si Douglass všímá několika věcí. Velikost populace se podstatně zvýší, budou stárnout početně silné ročníky a lidé se budou dožívat vyššího věku. Velikost populace mezi 18 a 35 lety ale zůstane konstantní. Americká společnost tedy bude výrazně stárnout a zároveň se početně rozrůstat.
Douglassovi závěry
Bylo tedy otázkou, který z těchto trendů převáží a bude výrazně formovat americkou společnost, potažmo stomatologii, v následujícím období. Douglass ve své práci přichází k závěru, že počet lidí, kteří ve Spojených státech potřebují celkovou zubní náhradu, bude v příštích dvaceti letech přibývat navzdory očekávanému poklesu věkově specifické míry edentulismu (bezzubosti). Počet obyvatel Spojených států, jež budou potřebovat jednu, či obě celkové náhrady, v jeho projekci vzroste mezi lety 1991 a 2020 o 12 %, v konkrétních číslech z 33,6 milionu jedinců na 37,9 milionu jedinců. Pokles bezzubosti bude v absolutních číslech bohatě kompenzován nárůstem počtu osob ve starších věkových skupinách s vyšším zastoupení snížené míry bezzubosti.
Realita roku 2020
Do jaké míry byly Douglassovi predikce pro rok 2020 pravdivé, či nikoliv, se dnes už můžeme jednoduše přesvědčit. American College of Prosthodontists uvádí počet Američanů, kteří v současnosti trpí celkovou ztrátou zubů, vyšší než 36 milionů a i nadále očekává, že toto číslo v příštích dvou desetiletích poroste. Patnáct procent Američanů trpících bezzubostí si pak nechá každý rok zhotovit celkovou zubní náhradu.
Taktéž očekává i nárůst počtu jedinců, kteří trpí částečnou bezzubostí. Jejich počet by měl v následujících 15 letech přesáhnout 200 milionů jedinců.
Můžeme tedy říci, že Douglassovi závěry ohledně vzrůstu poptávky po snímatelných zubních náhradách byly správné a snímatelné náhrady budou i v budoucnu výraznou součástí protetického řešení ztráty zubů, minimálně ve Spojených státech amerických.
Zdroje:
