Článek
Doktor Nash z Kentucké univerzity tyto pracovníky označuje podle role, kterou zastávají vůči zubnímu lékaři. Nazývá je substitučními pracovníky. To jest pracovníky, jež přímo nahrazují v jasně definovaných případech výkon lékaře. Spojujícím prvkem těchto vybraných výkonů je nízké riziko poškození pacienta a dobře strukturovaný rozhodovací problémem, který z nich vytváří opakující se, běžně a jednoduše řešitelnou problematiku.
Klasická medicína používá substituční pracovníky už dávno
Zatímco ve stomatologii jsou nelékařští poskytovatelé stomatologické péče relativně novou profesí, klasická medicína tyto pracovníky používá dlouho a běžně. Dnes už bychom si bez nich poskytování některých zdravotních služeb neuměli představit. Ani by bez nich poskytování moderních zdravotních služeb nebylo ekonomicky možné, alespoň minimálně tak široké populaci.
Podobně jako u běžné medicíny i v případě stomatologie může být užívání těchto poskytovatelů nástrojem, aby stomatologické praxe zvýšily v místě dostupnost zubní péče pro nedostatečně obsluhované skupiny populace a zároveň tato pracoviště generovala dostatečný zisk.
Substituční pracovníci zvyšují efektivitu a přináší vyšší zisk
Mezi nejčastěji v současnosti využívané stomatologické nelékařské pracovníky substituční povahy patří Dentální hygienistky, Denturisté/Kliničtí zubní technici, Zubní terapeuti a Ortodontičtí asistenti. A právě o dvou posledně zmíněných bude řeč dále.
Zubní terapeuti/Terapeuti orálního zdraví (Dental therapists/Oral health therapists)
V mnoha částech světa je přístup ke stomatologické péči nedostatečný. Mnoho zemí se tento stav snaží zvrátit a v současnosti využívá zubní terapeuty, aby zvýšilo na svém území dostupnost zubní peče. Profese zubního terapeuta se mnohdy používá komunitně a je primárně zejména zacílená na děti.
Zubní terapeuti poskytují kvalitní preventivní zubní péči, ale také jsou dostatečně vzděláni k poskytování léčebné stomatologické péče. Zhotovují výplně a případně provádí jednoduché extrakce.
Zubní terapeuti provádějí oproti zubním lékařům užší škálu stomatologických výkonů, ale mají menší nároky na dobu a kvalitu vzdělávání. Taktéž mají oproti zubním lékařům nižší nároky na velikost svého mzdového ohodnocení. Výzkumy potvrzují, že zubní terapeuti poskytují vysoce kvalitní péči, která je nákladově velmi efektivní.
Taktéž přítomnost zubních terapeutů pracujících v nedostatečně obsluhovaných komunitách napravuje případný nedostatek zubních lékařů. Existence profese zubního terapeuta snižuje i tlak na systémy veřejného zdravotního pojištění. V severoamerické Minnesotě byla tato zdravotní politika spojena s celkově lepším přístupem k zubní péči u dospělých jedinců s nízkými příjmy.
Zubní terapeuti a terapeuti orálního zdraví mohou pracovat v tradičních zubních ordinacích a klinikách nebo také v komunitním prostředí, jako jsou školy nebo pečovatelské domy.
Ortodontičtí asistenti/terapeuti (Orthodontic auxiliaries)
Ortodontičtí terapeuti jsou zdravotničtí pracovníci, kteří mohou na základě lékařské indikace provádět reverzibilní ortodontické postupy. Ve skutečnosti to zahrnuje většinu ortodontických postupů, jako je například lepení zámečků, výměnu obloukových drátů a podobně.
V současné době se ortodontičtí asistenti vyskytují ve dvou třetinách evropských zemí a existuje podpora konceptu delegování rutinních intraorálních úkolů na tento substituční personál.
Větší zapojení nelékařského personálu jako nejjednodušší řešení
Může být pro společnost levnější posílit kapacitu systému poskytování stomatologické péče o tyto substituční pracovníky, než vzdělávat více zubních lékařů. Také pozitivní efekt ze zapojení těchto pracovníků, v podobě zvýšení produktivity systému, může přijít dříve, než by tomu bylo u vzdělávání samotných zubních lékařů. Nemluvě o příchodu pozitivních dopadů konkurence v rámci systému zubní péče na konečného konzumenta.
Je zvláštní, že v současné stomatologii jsme schopni se úspěšně přeshraničně inspirovat moderními technologiemi, materiály a cenami, ale moderními formami organizace práce nikoliv. Natož je přenést do České republiky.
Zdroje:
