Zubní technik – špatně placené zaměstnání

Přestože je v populaci běžně rozšířený názor, že pracovníci ve stomatologii doma přehazují peníze vidlemi, není tomu tak, možná i opak je pravdou. Stačí zběžný pohled do Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), jehož gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, a zjistíme, že průměrné výdělky nelékařských pracovníků ve stomatologii jsou v porovnání s ostatními zdravotnickými povoláními nižší, než by se mohlo očekávat. Dalo by se říci, že tito zaměstnanci patří v porovnání s jinými zdravotníky k chudým příbuzným.

V Česku se mezi stomatologická nelékařská povolání řadí zubní instrumentářka, dentální hygienistka a zubní technik. S prvníma dvěma se můžeme setkat v zubních ordinacích a o jejich náplni práce má většina lidí poměrně jasno. Dentální hygienistka profesionálně čistí zuby, stará se o prevenci a zubní instrumentářka asistuje zubnímu lékaři, je to jeho „zubní sestra“. Povolání zubního technika je to pro mnoho lidí nejasnější a málo viditelnější. Zubní technik pracuje v zubní laboratoři, což je řemeslně-umělecká dílna, kde na základě otisků a indikace lékaře zubní technik zhotoví protézy, korunky, můstky pro konkrétního pacienta.

Ne, opravdu ne, zubní lékař vaše zubní náhrady nezhotovuje po večerech, jak si někteří myslí, ale zadává výrobu „externě“. Velmi často jsou zubní ordinace a zubní laboratoře různými společnostmi mající standardní obchodní vztahy. Zubní laboratoř na konci měsíce vystavuje zubnímu lékaři na základě vlastního ceníku i počtu zhotovených náhrad fakturu a zubní lékař ji zaplatí z peněz, co vybral od pacientů, případně od pojišťovny. Zubní lékař si vybírá mezi zubními laboratořemi na základě ceny, kvality, termínu dodání.

Aby se člověk mohl stát zubním technikem musí absolvovat tříleté pomaturitní studium na vyšší odborné škole, podobně jako u ostatních zdravotnických povolání pracujících bez odborného dohledu pouze maturita dnes již nestačí. K výkonu povolání zubní instrumentářky stačí střední vzdělání s výučním listem a akreditovaný kvalifikační kurz. Tento kurz trvá v rozmezí 4 až 6 měsíců a velmi často probíhá kombinovanou formou.

Jaké tady jsou výdělky těchto profesí a jak si stojí ve srovnání s ostatními vybranými zdravotnickými profesemi? Průměrná mzda zubního technika za prvním pololetí roku 2023 činila 38 957 korun. ISPV uvádí, že průměrná mzda za stejné období v rámci celé ČR byla o téměř sedm tisíc vyšší a činila 45 874 korun, ale například mzda všeobecné sestry se specializací byla průměrně 54 265 korun a bez specializace 42 584. Větší průměrnou mzdu než zubní technik měla i porodní asistentka, farmaceutický asistent, odborní pracovníci v laboratorních metodách ve zdravotnictví, specialisté v oblasti dietetiky a výživy, fyzioterapeuti, praktické sestry, zdravotničtí záchranáři, nutriční asistenti, ergoterapeuti bez specializace a ostatní odborní zdravotničtí pracovníci. Zubní technik je tedy na chvostu seznamu zdravotnických povolání vyžadujících minimálně vyšší odborné vzdělání, případně střední vzdělání s maturitní zkouškou. Konkrétní výši mezd a jednotlivých povolání ukazuje tabulka níže.

Ještě horší mzdová situace je u zubních instrumentářek, které mají průměrnou mzdu nižší než například sanitáři. V případě zubních instrumentářek činila průměrná mzda v prvním pololetí minulého roku 29 584 korun. To byla mzda o více než 1300 korun nižší než na pozici sanitáře, který ve stejném období pobíral průměrnou mzdu 30 965 korun.

Počet zubních techniků poklesl od roku 2004 do roku 2021 o téměř 40 %. Ještě v roce 2004 jich bylo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 4 339, ale v roce 2021 jich bylo v Česku pouze 2 687 úvazků. Psali jsme zde.

Počet zhotovených zubních náhrad klesá. Psali jsme o tom například zde. Lidé si v současnosti udrží více zubů a v lepším stavu než v jejich věku předchozí generace. Také moderní stomatologická léčba je výrazně úspěšnější než v minulosti.

Svou významnou roli v tom hraje i technologický pokrok, který činní výrobní procesy v zubní laboratoři výrazně efektivnější. Současný zubní technik je schopný díky CAD-CAM technologiím vyrobit více korunek než dříve a v lepší kvalitě.

To vše vytváří přebytek kapacity na straně nabídky a na zubní laboratoře výrazný tlak na cenu zubních náhrad, který se pak propisuje do nízkého ohodnocení zubních techniků. Zubní technici se pohybují ve výrazně konkurenčním prostředí a tahají na trhu za kratší konec provazu než jejich zákazníci, zubní lékaři. Výsledkem je, že zatímco před patnácti lety se pohybovaly nejnižší ceny celokeramické korunky pro zubní lékaře okolo 2 500 korun, dnes si ji může zubní lékař pro pacienty koupit už za 1 700 korun.

Zdroje:

ISPV