Spaly jsme na Marsu. Měsíční krajina pouště Wadi Rum

Už jsme se pomalu blížily ke konci naší 10denní cesty Jordánskem a jedny z posledních cílů na jihu této země jsme měly před sebou. Probouzely jsme se ve městě Wadi Musa a po celém dni stráveném v jednom ze Sedmi divů světa jsme se přesouvaly k poušti Wadi Rum. Čekala nás zhruba 2hodinová cesta do jednoho z nejvíce vyhledávaných míst celé země. Turistické autobusy, které jezdí mezi těmito místy, jsme nechaly být a opět jsme volily tu méně pohodlnou možnost místní dopravou. Trochu jsme to nečekaly, ale do Wadi Rum nejel žádný lokální autobus tento den, jen autobus do Akkaby, města, které se nachází zhruba 40 kilometrů od našeho cíle. I přesto jsme nasedly na lokální autobus a vystoupily na nejbližší křižovatce směrem k Wadi Rum.

Rozhodly jsme se, že zbytek už jako ostřílené odstopujeme. Musím říct, že jsme měly štěstí. Náhodou jsme stoply přímo majitele jednoho z kempů, jak se po chvíli ukázalo, který nás po domluvě rovnou zavezl přímo do Wadi Rum. Až takhle jednoduché to bylo. Trochu jsme smlouvaly a usmlouvaly večeři, která byla připravována po starém způsobu beduínů, jeep tour se západem Slunce a noc uprostřed pouště se snídaní za 45 JOD pro 4 osoby, což jsme ani nečekaly. Naštěstí to bylo jedno z těch příjemnějších smlouvání. Naše cesta se pomalu blížila ke konci a každá konečná částka v této zemi je právě o tomhle. Po pár dnech už byste byli vděční za danou cenovou nabídku.

Poušť Wadi Rum nebo samotnou přírodní rezervaci nenavštívíte bez místních průvodců. Ubytování v poušti, ať už hledáte na Booking.com nebo kdekoliv jinde, může vyjít i na korunu. Je to pouze jen ubytování. Abyste se dostali k němu, beztak si musíte zaplatit tour nebo aspoň Jeep. Jeep vás doveze na místo ubytování a rovnou vám samozřejmě v ubytování nabídne i širokou nabídku služeb. Takže je rozhodně lepší využít někoho takového a snažit se usmlouvat tu nejlepší celkovou cenu, než řešit zvlášť ubytování a pak dopravu tam. Ten, kdo má Jeep, má i své ubytování a s ním je lepší usmlouvat celek.

Začaly jsme překvapivě už obědem, který nám pán udělal jako poděkování za to, že jsme si plácly a vlastně i za to, že to pro něj bylo příjemnější než nás odvést po cestě do obchodu. Nejspíš se bál, že o nás přijde, když nás vysadí. Než nám začala tour, která má začátek až odpoledne, šly jsme se projít. A jestli jsem ještě nezmínila, Jordánci jsou velcí milovníci čaje. Prakticky ho pijí všude a za každé situace. Na procházce na poušti jsme potkaly jednoho beduína, tvrdil, že je jeden z mála, ale to vám tady řekne každý druhý. Nicméně, jak jsou Jordánci přívětiví, tenhle beduín zastavil uprostřed ničeho a zeptal se, jestli něco nepotřebujeme nebo nechceme. „Co třeba čaj?“ Otevřely se dveře, beduín začal vyndávat z auta vařič a konvici a za chvíli už jsem seděly nad čajem s jedním z mála „pozůstalých beduínů“ uprostřed pouště.

Tour začala projížďkou offroadem s několika důležitými zastávkami a bylo to skvělé. Co už tak úžasné nebylo, byl náš průvodce, nějaký mladý klučina nám vlastně neřekl nic víc než jen „Look, red sand“ a když jsme se ho ptaly, jak se nazývají místa, která nám ukazoval, odpověděl „As you like“, tak jsme ho pak už netrápily zbytečnými otázkami. Na skalách ve Wadi Rum můžete najít až 25 000 Petroglyfů, tak třeba budete mít větší štěstí na průvodce než my a nějaké uvidíte.

Poušť je přezdívaná měsíční krajinou i kvůli červenému písku. A o tom červeném písku by mohl jeden zapochybovat a zapochyboval. Je jen v určitých oblastech a nárazově u skal, které se drolí právě v těchto barvách, takže nečekejte krajinu Marsu po celé poušti. Jeep tour s obohacujícími informacemi skončila a závěrem už jen následoval očekávaný západ Slunce. Po příjezdu zpět do kempu pro vás připraví večeři starým způsobem zarb. Maso a zeleninu připravované na žhavém uhlí v jámě pod zemí a bylo to výborné!

O čem se ale nedá rozhodně pochybovat, je to, že to byl jeden z nejlepších zážitků v Jordánsku. Ať už k tomu přispěla pravá beduínská atmosféra, jejich výborné jídlo, jeep, kouzlo pouště se západem Slunce nebo prostě ten klid a jeden den bez telefonu, není tu totiž signál, těžko říct. Ale rozhodně si tohle místo nenechejte ujít. Původně jsme do Wadi Rum ani neměly jet všechny, prý je to dost komerční. Ve finále při ceně okolo 10 JOD na osobu šla komerce stranou a všechny jsme byly nadšené.

V poušti počítejte s tím, že teploty, a to i přes léto, padají na nulu a noc může být opravdu chladná. Ve stanech, ve kterých spíte, není většinou topení, tak se vám bude hodit oblečení navíc. Paradoxně i přes ne úplně pozitivní očekávání, to byla jedna z nejpříjemnějších a nejteplejších nocí v Jordánsku, což jen podtrhuje, jaké štěstí jsme na ubytování a počasí obecně měly.

Noc na poušti byla za námi. A teď už jen zbývalo odstopovat 40 kilometrů do zmiňované Akkaby a zakončit tím naše dobrodružství.