Článek
Václavské náměstí, tepna českých dějin a svědek nejdůležitějších událostí našich dějin, prochází největší proměnou za poslední půlstoletí. Po více než čtyřech dekádách se do jeho horní části vracejí kolejnice. Nejde však jen o nostalgický návrat do dob černobílých filmů, ale o promyšlený strategický projekt, který má zásadně odlehčit přetíženému centru Prahy a konečně vrátit tento prostor lidem namísto automobilů.
Historický exkurz: Od koňky k „socialistickému“ metru
Tramvajová doprava k Václavskému náměstí neodmyslitelně patřila téměř sto let a formovala jeho tvář. Vše začalo už v roce 1884, kdy zde projela první koněspřežná dráha, tehdy nazývaná koňka. Skutečný technologický rozmach ale přišel s elektrifikací pod taktovkou vynálezce Františka Křižíka na přelomu století. Václavské náměstí se stalo hlavním přestupním uzlem, kde se křížily desítky linek propojujících tehdejší prudce se rozvíjející předměstí s historickým centrem.
Zlom přinesla 70. léta 20. století. Tehdejší urbanisté, ovlivnění sovětským modelem plánování, razili teorii, že povrchová kolejová doprava v centru je přežitek, který má být plně nahrazen moderním metrem a širokými magistrálami. Poslední tramvaj projela horní částí náměstí v sobotu 13. prosince 1980 v 5:01 ráno. Byla to linka číslo 29. Od té doby zůstaly koleje pouze v příčné ose Vodičkova–Jindřišská a horní část náměstí se postupně proměnila v neforemné parkoviště a tranzitní zónu pro stovky taxíků a tisíce aut, která zde denně parkovala přímo pod sochou svatého Václava.
Technická výzva století: Koleje nad tubusem metra
Návrat tramvají není jen o prostém položení kolejí do země. Je to inženýrský oříšek, který v Praze nemá obdoby. Největší výzvou je skutečnost, že přímo pod povrchem horní části náměstí vede linka metra A a v dolní části se kříží s linkou B. Stropy stanic a tunelů, budované v 70. letech, nebyly původně dimenzovány na dynamické zatížení dnešních moderních, extrémně těžkých nízkopodlažních tramvají.
Během rekonstrukce, která fakticky začala v červnu 2024, se proto musí provádět rozsáhlé sanace a zpevňování stropních desek vestibulu stanice Muzeum. Inženýři z Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) museli navrhnout speciální sendvičové konstrukce s antivibračními rohožemi a moderními technologiemi odhlučnění. Cílem je, aby projíždějící soupravy nepřenášely otřesy do podzemí ani do okolních historických budov, jako je například Wiehlův dům. Dalším kritickým bodem je křížení se severojižní magistrálou u Národního muzea. Zde tramvaje musí plynule protnout jeden z nejvytíženějších automobilových tahů v republice, což vyžaduje instalaci nejmodernějšího systému preference na světelných křižovatkách.
Jak bude vypadat doprava a prostor v roce 2027?
Projekt počítá s tím, že tramvajová trať nebude vedena středem náměstí, jak tomu bylo v minulosti. To je zásadní rozdíl oproti historickému uspořádání. Koleje budou umístěny po stranách náměstí, v místech dnešních vozovek. Tím se uprostřed uvolní obrovský pás o šířce přes 15 metrů pro širokou pěší promenádu.
- Nové strategické propojení: Klíčem k úspěchu celého projektu je napojení na stávající síť ve Vinohradské třídě. Tramvaje tak vytvoří přímou a rychlou spojnici mezi Vinohrady a Můstkem. Odpadne tak nutnost zdlouhavého objíždění přes I. P. Pavlova nebo Hlavní nádraží, což ušetří cestujícím cenné minuty.
- Zastávky jako brána do centra: Hlavní novou zastávkou bude uzel přímo u Národního muzea. Ten umožní cestujícím vystoupit doslova pár kroků od jezdecké sochy a bezbariérově přestoupit na linky metra A a C. Už nebude nutné složitě podcházet magistrálu nebo přebíhat mezi proudy aut.
- Vozový park 21. století: Očekává se, že na trať budou přednostně nasazeny nejnovější soupravy Škoda ForCity Plus 52T. Tyto tramvaje mají pět článků, jsou stoprocentně nízkopodlažní a disponují pokročilými systémy mazání okolků pro eliminaci skřípání v obloucích.
Urbanismus a nová zeleň: Konec betonové džungle
Podle architekta Jakuba Ciglera, jehož studio zvítězilo v mezinárodní soutěži, je hlavním cílem tzv. „humanizace“. Václavské náměstí už nemá být jen přestupní stanicí, ale místem, kde lidé chtějí trávit čas. Co to znamená v detailu?
- Dvojité stromořadí lip: Na náměstí přibudou desítky nových vzrostlých stromů. Půjde o lípy velkolisté, které jsou národním symbolem, ale také skvělým klimatickým prvkem. Budou vysazeny do speciálních strukturálních substrátů, které zajistí kořenům dostatek vzduchu i pod dlažbou.
- Inteligentní hospodaření s deštěm: Pod celým náměstím vznikají obří retenční nádrže. Ty budou zachytávat dešťovou vodu z okolních střech a chodníků, která následně poslouží k automatickému zalévání zeleně. V horkých letních dnech budou prostor ochlazovat také jemné mlžiče a vodní prvky integrované do dlažby.
- Sjednocený mobiliář: Zmizí vizuální smog v podobě deseti druhů košů a laviček. Celé náměstí dostane sjednocenou žulovou dlažbu z českého kamene, nové designové pítka a moderní úsporné LED osvětlení s historizujícím nádechem.
Pro a proti: Je miliardová investice obhajitelná?
Jako každý takto monumentální projekt, i tento má své kritiky. Odpůrci nejčastěji poukazují na vysoké náklady, které se šplhají k částce 1,24 miliardy korun. Často se také objevují obavy z vizuálního znečištění prostoru trolejovým vedením, které bude nutně instalováno v památkově chráněné zóně UNESCO.
Na straně výhod však stojí nevyvratitelná fakta. Institut plánování a rozvoje (IPR) dlouhodobě varuje, že současná tramvajová síť v centru Prahy je na pokraji kolapsu. Úsek mezi Lazarskou a Jindřišskou je statisticky nejvytíženější tratí v celém městě. Jakákoliv drobná nehoda, špatně zaparkované auto nebo porucha soupravy v tomto hrdle okamžitě paralyzuje dopravu v celé metropoli. Nová trať přes Václavské náměstí vytvoří klíčový „bypass“, který umožní plynulý provoz i při krizových situacích.
Co to znamená pro řidiče a rezidenty?
Automobilová doprava v horní části náměstí dozná nejradikálnějších změn od doby, kdy zde byla zavedena pěší zóna. Počet parkovacích míst pro širokou veřejnost klesne téměř na nulu. Vjezd bude přísně regulován inteligentním kamerovým systémem a povolen bude pouze zásobování v ranních hodinách, složkám IZS a rezidentům s vlastními garážemi. Magistrála sice zůstane zachována, ale její křížení u Muzea bude mít jasnou prioritu pro tramvaje. Cílem je motivovat Pražany i turisty k využívání hromadné dopravy a vytlačit zbytečný tranzit pryč z historického jádra.
Budoucnost: Tramvaje až v ulici na Na Příkopě?
Odborníci i vedení města už nyní opatrně naznačují, že horní část náměstí je pouze první etapou. V územních plánech se již objevují studie na návrat tramvají i do dolní části náměstí a jejich následné propojení s ulicí Na Příkopě a náměstím Republiky. Tím by vznikl unikátní okruh, který by zcela změnil dynamiku pohybu v Praze. To je však zatím vize pro příští desetiletí.
Návrat tramvají na Václavské náměstí v roce 2027 bude dnem, kdy Praha definitivně napraví urbanistické chyby z dob normalizace. Vrátit koleje do míst, odkud byly s ideologickou slávou vytrhány, je odvážný projev vyspělosti moderní evropské metropole.
Anketa
Zdroje: Pražský patriot, konstrukce.cz, praha.camp, prazsketramvaje.cz
