Článek
A právě tehdy, v tomto lesku a hluku nového světa, působil muž, který se měl stát jedním z nejtemnějších jmen americké historie. Jmenoval se Henry Howard Holmes, a historie si ho zapamatuje jako „ďábla z Chicaga“.
Narodil se v roce 1861 v malém městečku Gilmanton v americkém státě New Hampshire jako Herman Webster Mudgett. Už od dětství byl jiný. Neobyčejně inteligentní, se zálibou v anatomii a zvláštním chladem v chování. Spolužáci o něm říkali, že se rád dotýkal mrtvých zvířat a že neměl strach ze smrti. Tento zájem ho nakonec dovedl ke studiu medicíny na Michiganské univerzitě, kde si osvojil nejen znalosti lidského těla, ale také podvodné metody, které později využil – například pojistné podvody spojené s mrtvolami.
Po studiích se přestěhoval do Chicaga. Tam, pod novým jménem Dr. H. H. Holmes, začal budovat svůj nový život – a také své temné impérium. Koupil malou lékárnu, jejíž majitelka za záhadných okolností zmizela, a brzy vedle ní začal stavět velkou třípatrovou budovu, které pozdější tisk přezdíval „Murder Castle“ – Dům vražd.
Tento dům se stal jádrem legend. Údajně v něm byly tajné chodby, zvukotěsné místnosti, padací dveře a výtahy, které vedly přímo do sklepa. Tam prý Holmes rozřezával těla svých obětí, odstraňoval z nich maso a kostry prodával lékařským fakultám. Fakta se však s časem proplétají s mýty. Historici dnes upozorňují, že většinu těchto strašidelných detailů vytvořila senzacechtivá média konce 19. století. Tehdejší noviny často psaly spíš horor než pravdu, protože „ďábel z Chicaga“ prodával výtisky jako nikdo jiný.
Co je však jisté – Holmes byl podvodník, vrah a mistr manipulace. Mnoho jeho obětí byly mladé ženy, které u něj pracovaly nebo se do něj zamilovaly. Holmes je lákal na sliby manželství, peněz nebo kariéry, a poté z jejich životů beze stopy zmizely. Jeho nejlépe doloženým zločinem se však stala vražda Benjamina Pitezela, svého obchodního partnera, jehož pojistku Holmes zfalšoval – a po jeho smrti zabil i tři z jeho dětí, aby zakryl stopy.
V roce 1894 se jeho síť lží začala rozpadat. Policie ho dopadla v Bostonu, původně kvůli pojistnému podvodu. Když vyšetřovatelé začali rozplétat jeho minulost, objevili stopu, která vedla až do Chicaga – k jeho tajuplnému domu a zmizelým lidem. Soud proběhl v roce 1895 a Holmes byl odsouzen za vraždu Pitezela. O rok později, 7. května 1896, byl oběšen ve věznici Moyamensing ve Filadelfii. Na šibenici se prý usmíval a až do konce tvrdil, že v něm přebývá samotný ďábel.
Kolik lidí Holmes skutečně zabil, dodnes nikdo přesně neví. V novinách se objevovala čísla od devíti až po dvě stě. Sám Holmes během výslechu přiznal 27 vražd, ale část z těchto obětí byla později nalezena živá. Pravděpodobně tak šlo o kombinaci několika doložených vražd a desítek zmizení, která už nikdy nebyla objasněna.
Dům, který se stal středem všech hrůz, byl po požáru v roce 1895 zbořen. Dnes na jeho místě stojí pošta, ačkoli se dodnes tradují příběhy o tom, že tam lidé slyší podivné zvuky a cítí chlad, který „nejde z větru“.
Příběh H. H. Holmese je nejen mrazivou kronikou zločinu, ale i varováním, jak snadno se může skutečnost stát legendou. Holmes nebyl jen vrah – byl to muž, který se dokázal proměnit ve všechno, co okolí chtělo vidět: v lékaře, gentlemana, podnikatele… i v samotného ďábla.
A v Americe konce 19. století, posedlé pokrokem a senzací, se tak stal dokonalým ztělesněním zla ukrytého za civilizovanou maskou.
Zdroje:
„H.H. Holmes | Biography & Facts.“ Encyclopaedia Britannica.
„H.H. Holmes: Biography, Serial Killer, Murderer.“ Biography.com.
Becky Little: „Did Serial Killer H.H. Holmes Really Build a ‘Murder Castle’?“ History.com.
„The Devil in the White City.“ Erik Larson, Crown Publishers, 2003.
