Článek
Byl to muž, který v sobě měl složitou směs víry i skepticismu současně. Odhaloval falešné média, podvody tvářící se jako projevy paranolmálna a dokázal přelstít i ty nejzručnější podvodníky. Na druhou stranu však nepopíral existenci jiných nevysvětlitelných jevů, obzvláště pak poltergeistů a různých zjevení. Pro jedny byl průkopník vědeckého zkoumání paranormálních jevů, pro druhé exhibicionista a „lovec senzací“.
Jak se z kouzelníka stal průzkumník duchů
Price si již v dětství oblíbil jevištní kouzla a iluze. Díky tomu uměl rozpoznat triky, které používají podvodníci. Zároveň měl vášeň pro sbírání knih a dokumentů o spiritualismu. V dospělosti pak založil „laboratoř“ pro psychické jevy, pořizoval záznamy, zvukové a fotografické důkazy a publikoval výsledky pro širokou veřejnost.
Borley Rectory — „nejstrašidelnější dům Anglie“
Nejznámějším případem Priceovy kariéry bylo vyšetřování Borley Rectory v Essexu — domu, který on i média označili za „nejstrašidelnější v Anglii“. V červnu 1929 se Price poprvé vydal vyšetřovat stížnosti místního faráře, v jehož domě docházelo k nevysvětlitelným jevům. Vyšetřování trvalo téměř 9 let. Harry Price dokonce v letech 1937–1938 pobýval, najal skupinu „oficiálních pozorovatelů“, vedl noční hlídky, pořizoval záznamy a nakonec o všem, co tam zažil a pořídil, vydal knihu.
V jeho knihách (The Most Haunted House in England, 1940 a The End of Borley Rectory, 1946) se objevují popisy záhadných jevů: samovolně se pohybující předměty, tajemné nápisy na zdech či zvuky kroků a hlasů. Jeho práce dramaticky zvýšila zájem veřejnosti i turistický ruch kolem Borley. Kritici ale později vytýkali Priceovi nekritické přijímání některých výpovědí a obviňovali jej i z falšování důkazů.
Jaká byla pravda, se dnes můžeme jen domnívat. Po jeho smrti badatelé i v pozdějších desetiletích přistupovali ke „zjištěním“ kriticky: část pozorovaných jevů byla vysvětlena naturalisticky nebo jako podvrhy, jiné zůstaly bez uspokojivého vysvětlení. Tak se Price stal postavou, která rozděluje názory odborné i laické veřejnosti.
Zastánci Price namítají, že nikdy nebyl jednoznačně usvědčen z podvodu a že přinejmenším část jeho záznamů odráží autentické svědectví více svědků. Dům navíc budil „strašidelný“ dojem už před jeho vstupem na scénu.
Borley Rectory se tak stalo symbolem problému: kde končí objektivní výzkum a kde začíná senzace?
Harry Price ovlivnil to, jak veřejnost vnímá „vědecký“ přístup k paranormálnu. Popularizoval systematičtější dokumentaci jevů (fotografie, zápisy, skupinová pozorování), zároveň ho však právě jeho nejslavnější případ nejvíce zdiskreditoval.
Zdroje:
Wikipedia — „Harry Price“.
UMBC Garrett Collection — „The Haunting of Borley Rectory“ (shrnutí Priceova zapojení).
Archive.org — texty a autobiografické/biografické materiály o Harrym Priceovi.
Wikipedia — článek „Borley Rectory“ (historie, Priceovo vyšetřování a následné spory).
The Guardian — kontext moderní kulturní inspirace (filmové/TV zpracování, zmínky o Priceovi v populární kultuře).
Kniha Almanach tajemna (1995)
