Článek
Od „ďábelského sekáče“ po umělce s prknem
První známá zmínka o záhadných obrazcích v polích sahá až do roku 1678. Tehdy se v Anglii objevil leták s názvem Mowing-Devil („Ďábel sekáč“), na němž je zobrazen démon, který kosou vysekává do obilí kruh. Pro tehdejší lidi to byl důkaz, že ďábel pracuje na vlastní sklizeň.
Opravdový boom ale nastal až ve 20. století. V 70. a 80. letech se jižní Anglie stala doslova galerií obilných obrazců a světová média začala spekulovat o UFO. Tajemství se částečně rozplynulo v roce 1991, kdy se dva Angličané, Doug Bower a Dave Chorley, přiznali, že desítky vzorů vytvořili sami – prostě s prknem a provazem. Od té doby se z kruhů v obilí stal fenomén: jedni v nich vidí podvrhy a umění, druzí hledají hlubší význam.
Když hoax nestačí
Podle badatele Colina Andrewse lze asi 80 % všech kruhů označit za lidské dílo. Jenže zůstává i malé procento případů, které nedají spát ani skeptikům.
Rostliny v některých kruzích vykazují biologické změny – stébla jsou protažená, uzliny zdeformované, jako by byly vystaveny mikrovlnám.
Návštěvníci hlásí poruchy kompasů či selhání baterií přímo uprostřed obrazce.
Některé formace mají takovou složitost a rozměr, že je těžké uvěřit, že vznikly jen za jednu noc pod rukama několika mystifikátorů.
Slavné kruhy, které vešly do dějin
Chilbolton (2001) – vedle radioteleskopu se objevil vzor připomínající binární zprávu, kterou mnozí interpretovali jako „odpověď“ na lidský signál do vesmíru.
Milk Hill (2001) – gigantická formace o 409 kruzích pokryla pole o rozloze několika fotbalových hřišť. Dodnes je považována za jeden z nejúchvatnějších útvarů.
„Triple Julia Set“, Stonehenge (1996) – fraktální obrazec z tisíců kruhů se měl objevit během pouhých hodin. Pilot, který nad místem letěl krátce před vznikem, žádný útvar neviděl – a po návratu už pole zářilo složitým vzorem.
Co tedy kruhy v obilí znamenají?
Pro mnohé jsou to jen nádherně provedené mystifikace – krajinné umění, které zaujme na první pohled. Pro jiné jsou varovným prstem z neznáma, projevem sil, kterým zatím nerozumíme.
Jedno je ale jisté: ať už jsou výsledkem lidské kreativity, přírodních jevů, nebo něčeho, co naše věda zatím neumí pojmenovat, kruhy v obilí stále plní svou hlavní roli – vyvolávají v nás úžas, otázky a pocit, že svět je možná záhadnější, než si myslíme.
Pro tento článek bylo čerpáno z těchto zdrojů:
