Neuvěřitelně podivné shody okolností: Náhoda, nebo neviditelný řád?

Jedním z nejslavnějších příkladů je život a smrt dvou amerických prezidentů — Abrahama Lincolna a Johna F. Kennedyho. Oba byli zvoleni do Kongresu v letech končících číslovkou šest, prezidenty se stali v letech končících nulou. Oba byli zavražděni v pátek, oba v přítomnosti svých manželek. Lincoln byl zabit v divadle Ford - Kennedy jel v otevřeném voze značky Ford. Je až neuvěřitelné, že oba byli následováni viceprezidentem jménem Johnson. Tolik paralel, že se dodnes vedou spory, zda jde jen o kuriózní hříčku historie, nebo o náznak řádu, který přesahuje náš svět.

Někdy však nejsou v hlavní roli prezidenti, ale obyčejní lidé, kteří se ocitnou uprostřed nepravděpodobných událostí.

V roce 1911 pracovala jako stevardka na parníku RMS Olympic. Při páté plavbě se během vyplutí ze Southamptonu (20. září 1911) srazil s křižníkem HMS Hawke. Ten byl při vzájemném míjení obou lodí přitažen obrovskou silou, kterou vyvíjely lodní šrouby Olympicu, a následným nárazem přídě zdemoloval Olympicu část pravoboku blízko zádi. Loď byla velmi vážně poškozena.

V roce 1912 sloužila na palubě zaoceánského parníku RMS Titanic. Když se loď potopila, Violet přežila. O tři roky později se nalodila na sesterskou loď Titanicu jménem Britannic — ta se po výbuchu miny rovněž potopila. A Violet znovu přežila. Tři tragédie, třikrát se týkali lodí, třikrát přežila. Někteří by řekli, že byla magnetem na katastrofy — nebo andělem, který měl přežít.

Osud občas neobvykle uzavírá kruhy i ve vztahu k významným postavám. Thomas Jefferson a John Adams — autoři americké Deklarace nezávislosti — zemřeli ve stejný den. A ne v ledajaký: 4. července 1826, přesně 50 let od okamžiku, kdy Spojené státy vyhlásily svou svobodu. Náhoda s tak silným symbolickým významem, že hluboce zasáhla jejich současníky, z nichž mnozí věřili, že vesmír takto potvrdil správnost jejich snažení.

Ale náhody nepotřebují slavná jména, aby byly zvláštní.

V roce 1975 srazil v Hongkongu taxík jedoucího cyklistu. O rok později stejný taxík na témže místě a za téměř stejných okolností srazil jiného muže. Ten druhý cyklista byl mladším bratrem první oběti. Podle policejního záznamu dokonce řídil tentýž taxikář. Dva bratři, stejný vůz, stejné místo — jen čas pokročil o několik měsíců. Jaké byly jejich šance narodit se do takového řetězce náhod?

Podobně až strašidelně působí příběh dvou bratrů z Finska, kteří roku 2002 zahynuli při jízdě na kole — oba na stejném úseku silnice, oba po srážce s nákladním autem. První tragédie se stala ve vzdálenosti méně než dvou kilometrů od místa druhé. A obě nehody dělila pouhá hodina.

Možná ještě podivnější jsou souvislosti, které se odehrávají mezi lidmi, jež se nikdy nepoznají. V jistém francouzském případě se muž jménem Jean-Pierre Serre v 70. letech omylem srazil se svým jmenovcem — Gerogesem Serrem. O několik měsíců později se Jean-Pierre srazil znovu — a opět s mužem se shodným příjmením. Náhoda se zdála už tak nepravděpodobná, že by ji někdo vymyslel jen ve fikci.

Do české historie se zvláštní náhody zapsaly i skrze jedno z největších tajemství 20. století — výbuch v Černobylu v roce 1986. Po katastrofě se objevily dohady o jménu města. Černobyl totiž v ukrajinštině znamená „pelyněk“. Ve verších 10 a 11 kapitoly 8 novozákonního Zjevení sv. Jana se píše o hvězdě jménem Pelyněk padlé z nebe, která způsobí zhoubu a otráví vody. Lidé si tehdy šeptali, že proroctví se naplnilo. Možná šlo o náhodnou shodu jazyků a okolností. Přesto — ta paralela vyvolává mrazení dodnes.

Není to však jediný případ, kdy čeští pamětníci zažili zvláštní souběhy. Roku 1937 se v Brně srazili dva muži jménem Jan Novák, aniž by se předtím znali. O tři měsíce později se ti samí dva muži protnuli znovu — tentokrát jako svědkové stejné dopravní nehody. Novák – nejběžnější české příjmení. A přece zrovna oni dva se setkali dvakrát v nepravděpodobné situaci.

A co Antonín a Bohuslav – dva bratři z Plzně, z nichž každý nezávisle emigroval během 2. světové války do Anglie. Netušili o sobě dlouhá léta, dokud se jednou v Liverpoolu neobjevil dopis se stejným českým příjmením. Pošta se spletla a dopis prohodila. Bratři pak zjistili, že bydlí pouhých 15 minut od sebe. Dva lidé z milionu přesídlených. A přesto se našli díky zatoulanému dopisu.

Zdá se, že neviditelné nitky propojují události, lidi i místa napříč časem. Jednou táhnou jemně, jindy nás zatáhnou do příběhu tak zvláštního, že si jen těžko připouštíme prostou náhodu.

Co však tyto shody znamenají?

Psychologové tvrdí, že náš mozek je určen k tomu, aby hledal vzory. Ale lidé, kteří podobné okamžiky prožili, často cítí ještě něco navíc – otázku, která zní v tichu: Není za tím přece jen něco víc? Osud?

*

Použité zdroje:

Kniha Almanach Tajemna (1995)

History.com — „6 Famous Coincidences“

MentalFloss — „Strange Coincidences in History“

AllThatIsInteresting.com — „Historical Coincidences“