Článek
V Otradově se připravovala taneční zábava, na které měla vystoupit místní kapela. Organizátoři dokončovali poslední přípravy, zvukaři ladili aparaturu a návštěvníci byli na cestě.
Nikdo z nich netušil, že jen několik kilometrů odtud se už rozbíhá řetězec událostí, který během několika minut vyústí v nejtragičtější železniční nehodu devadesátých let v České republice.
Večer 24. června 1995 se mezi stanicemi Čachnov a Krouna zastavil čas. Devatenáct lidí se už nikdy nevrátilo domů.
Trať
Nehoda se odehrála na regionální železniční trati číslo 261 Svitavy - Žďárec u Skutče. Jednalo se o neelektrizovanou jednokolejnou trať vedoucí zvlněnou krajinou Železných hor.
Právě úsek mezi Čachnovem a Krounou patří k nejstrmějším částem tratě. Klesání přesahuje místy 20 promile. Pro běžný provoz to nepředstavuje problém. Pokud se však na takovém místě samovolně rozjede několik desítek tun nákladu, stává se z tratě smrtící skluzavka.
Ve stanici Čachnov probíhaly v sobotu odpoledne běžné posunovací práce. Nákladní vozy převážely železný šrot a dřevo. Při manipulaci však nebyly všechny vozy dostatečně zajištěny proti pohybu.
Přibližně v 17:45, ve stanici Čachnov probíhá posun nákladních vozů. Tři těžce naložené vagóny a služební vůz nejsou zabezpečeny tak, jak předpisy vyžadují.
Krátce poté se vozy dávají samovolně do pohybu. Nejprve pomalu, následně začínají na klesajícím úseku prudce zrychlovat. Neřízené vagóny urazí necelých 5 kilometrů. Jejich rychlost se podle odhadů pohybuje mezi 80 až 100 km/h.
Železničáři si uvědomují závažnost situace. Vědí, že proti utrženým vozům může jet pravidelný osobní vlak. Chybí však prostředky, jak jej okamžitě varovat. Na lokální trati tehdy neexistovalo zařízení umožňující rychlé zastavení provozu a mobilní telefony byly v roce 1995 stále spíše výjimkou.
Okamžik tragédie
Proti rozjetým vozům přijíždí osobní motorový vlak vedený motorovým vozem řady 810, konkrétně vozem 810.061. Na palubě se nachází 23 cestujících. Mnozí z nich jedou právě na taneční zábavy v okolních obcích.
Nedaleko zastávky Krouna dochází k čelnímu střetu.
Nákladní vozy o hmotnosti přibližně 122 tun narážejí do dvacetitunového motorového vozu. Energie nárazu je devastující. Konstrukce lehkého motoráku nemá proti několikanásobně těžší soupravě žádnou šanci.
Řada 810 byla v devadesátých letech symbolem regionální dopravy. Jednoduché dieselové motorové vozy vyráběné v letech 1973–1982 zajišťovaly dopravu na stovkách lokálních tratí po celém Československu.
Vůz 810.061, který se stal součástí tragédie, vážil přibližně 20 tun a byl konstruován pro běžný regionální provoz. Poskytoval základní komfort, ale z dnešního pohledu jen minimální pasivní ochranu cestujících při čelní srážce.
Bilance katastrofy
Na místě zahynulo osmnáct lidí. Devatenáctá oběť zemřela následně v nemocnici.
Pouze čtyři cestující přežili. Mezi čtyřmi přeživšími byla i Vlasta Košňarová-Pražanová. Po letech popsala následky nárazu slovy:
“ Projelo to tím. Byla jsem zašprajcovaná mezi podlahami."
Většina obětí byli mladí lidé. Někteří měli před sebou první zaměstnání, jiní plánovali svatbu nebo studium. Pro malé obce v okolí znamenala tragédie šok, který přetrvával ještě mnoho let.
Místní kroniky popisují, že téměř každá rodina v regionu znala někoho, kdo ve vlaku cestoval.
Vyšetřování
Vyšetřování trvalo řadu měsíců. Odborníci analyzovali technický stav vozů, dodržování provozních předpisů i průběh posunovacích prací ve stanici Čachnov. A závěr byl jednoznačný.
Katastrofu způsobila kombinace lidských pochybení při zajišťování nákladních vozů. Nešlo o technickou závadu tratě ani o selhání strojvedoucího osobního vlaku.
Případ skončil před soudem. Odpovědní železničáři byli stíháni za porušení povinností při provozu drážní dopravy a za následky tragédie nesli trestní odpovědnost. Samotné soudní řízení se stalo předmětem dlouhých odborných debat o míře individuální viny a systémových nedostatků tehdejšího zabezpečení železničního provozu.
Katastrofa u Krouny se stala významným impulsem pro modernizaci bezpečnostních opatření na české železnici. V následujících letech se postupně rozšířily o lepší komunikační prostředky mezi zaměstnanci drah, mobilní spojení strojvedoucích, přísnější kontrolo zajišťování odstavených vozů a modernější zabezpečovací technologie.
Odborníci se dnes shodují, že za současných podmínek by bylo mnohem pravděpodobnější nebezpečí včas odhalit a provoz zastavit.
Třicet let poté
Místo tragédie dnes nepůsobí nijak výjimečně. Vlak zde projede během několika vteřin a cestující si často ani neuvědomí, že projíždějí místem jedné z největších železničních katastrof novodobé české historie.
Každý rok se zde scházejí pozůstalí, pamětníci i železničáři. Připomínají si ty, kteří jednoho červnového večera nastoupili do obyčejného motoráku s představou příjemného zakončení letního dne a kteří se stali součástí události, jež navždy změnila historii české železnice.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
ČT24: Před 25 lety železničářům ujely naložené vagony. Při srážce s vlakem u Krouny zahynulo 19 lidí
ČT24: Dvacet let od vlakové tragédie u Krouny. Dnes už by k ní dojít nemělo
Obec Krouna: Od tragické srážky uplyne již 25 let
Chrudimský deník: 19 zmařených životů. Před 30 lety došlo u Krouny k tragické železniční nehodě
Wikipedia: Krouna train accident (technické údaje o vozidle řady 810 a základní parametry nehody)
