Článek
Společenská očekávání kladla důraz na rodinu, domácnost a plnění domácích rolí. Zároveň bylo pozvolna formováno prostředí, ve kterém ženy začínaly hledat jiné možnosti – vzdělávání, veřejnou činnost či zaměstnání.
Z historických studií víme, že právě v 19. století docházelo k pomalé, ale trvalé změně. Například zařízení ženských náboženských kongregací se stalo významným aktérem v poskytování vzdělání a zdravotní péče.
Vzdělání, práce a veřejná činnost
Vzdělávání
Do poloviny století bylo vzdělání žen značně omezeno: základní gramotnost, ruční práce, hudba či domácí „vychování“. Univerzitní či vyšší odborné vzdělání bylo výjimkou. Přesto se začaly formovat snahy o širší vzdělání dívek a žen: vznikaly ženské spolky a časopisy, které se věnovaly ženské otázce. Například měsíčník Ženské listy vycházel od roku 1873 v Praze a sloužil jako platforma pro ženskou emancipaci.
Studie ukazují, že k přelomu 19. a 20. století rostl tlak na to, aby se ženy zapojily i do profesních oborů jako medicína či zdravotní péče, ovšem předsudky zůstávaly silné.
Práce a ekonomická aktivita
S rozvojem průmyslu a měst se objevovaly nové možnosti. Ženy začínaly pracovat ve výrobě, ve službách, byly učitelkami či působily ve zdravotnictví. Ovšem jejich možnost ekonomické nezávislosti byla často velmi omezena – například profese porodní báby byla postupně marginalizována medicínskou vědou a ztrácela na společenském významu.
Zkoumání ukazuje, že podnikání žen ve 19. století bylo možné, ale značně omezené – ženy často neměly právo vlastnit majetek stejně jako muži, a rodinná povinnost dominovala jejich životu.
Veřejná angažovanost
Postupně se objevovaly v činnosti ženských spolků či výročních organizací. Jedna z klíčových osobností v tomto směru byla Karolina Světlá (1830–1899), která vedla ženské spolky, podporovala vzdělání dívek a zapisovala se jako spisovatelka-feministka.
Rostoucí ženské hnutí mělo silné zázemí také v národním probuzení – ženy se v českých zemích zapojovaly do kulturního života, zakládaly spolky, publikovaly v časopisech.
Rodina, domácnost a genderové normy
Ženský život v 19. století zůstával silně vázán na rodinu. Manželství bylo často nezbytným stavebním kamenem sociální stability ženy, rodina byla jejím primárním prostorem působnosti. Společenská očekávání také stanovovala ideální obraz ženy: poslušná, obětavá, orientovaná na domácnost.
Zároveň právě v tomto rámci začínaly ženy rozvíjet své nenápadné, ale důležité role – výchova dětí, pomoc v domácím hospodářství, péče o starší členy rodiny či sociální práce. Tato každodenní práce často nebyla oceňována společensky, ale byla základem života rodiny i komunity.
Přelom století: 1870–1900 – změny v paradigmatech
Ve druhé polovině 19. století se rozpoutaly změny: průmyslová revoluce, městský život, moderní vzdělávání. Ženy začaly žádat přístup ke vzdělání, k práci mimo domácnost a veřejnou participaci.
Spolek Ženský výrobní spolek český (založen 1871) umožňoval dívkám z méně majetných rodin získat vzdělání a praktické dovednosti.
Významné je také to, že v této době rostla kritika tradičních genderových rolí a ženy začaly veřejně formulovat své požadavky – i když skutečná rovnost byla stále vzdálená. Studie „Transformation of Women in the Czech Lands of Austria-Hungary (1900–1907)“ ukazuje, že změna vědomí žen probíhala právě na přelomu století.
Limity a překážky emancipace
Navzdory pokroku čelily ženy mnoha překážkám: zákonné omezení (např. nemožnost volit, nesamostatnost v majetkových otázkách), silný patriarchát, nedostatečné vzdělání, ekonomická závislost.
Například studium v oboru lékařství či zdravotnictví bylo pro ženy obtížné – společenské diskuse ukazují, že ženy v medicíně byly vnímány s předsudky.
Také profesní dráha něčeho jako podnikání či vlastního zaměstnání byla pro mnoho žen stále spíše výjimkou než pravidlem.
Shrnutí – od „domácího anděla“ k pomalým krokům emancipace
Role ženy v 19. století českých zemí se postupně měnila: od úzkého omezení na rodinu a domácnost se otevíraly možnosti vzdělání, práce a veřejné aktivity. Tyto změny sice nebyly ve všech vrstvách společnosti stejné a mnohé ženy zůstávaly v tradičních rolích, ale základy pro 20. století byly položeny.
Díky ženám-vizionářkám, spolkům a novým představám se formoval nový obraz ženy – ne pouze jako pečovatelky domácnosti, ale i jako vzdělané, pracovně aktivní a veřejně angažované bytosti. Jejich cesta nebyla jednoduchá, ale byla klíčová pro další generace.
Závěr
Význam role ženy v 19. století spočívá v tom, že právě v této době se začíná měnit sociální a kulturní základ, na němž se později budovala ženská emancipace. I když rovnoprávnost byla tehdy ještě vzdáleným ideálem, nastartovaly se processy, které v dalších desetiletích přinesly reálnější možnosti ženám být vzdělané, pracovat a veřejně působit. Z historického pohledu tedy lze říci, že 19. století v českých zemích bylo obdobím přechodu – od tradiční role ženy k jejímu budoucímu zviditelnění a aktivitě.
*
Zdroje použité k tvorbě tohoto článku:
Lenderová, M. The role, image and responsibilities of the midwife in Bohemia (19th and 20th Century). Theatrum Historiae, No. 25 (2019).
Hanulík, V. Female Midwifery in the Czech Lands 1850–1950: A Career on the Decline. Theatrum Historiae, No. 25 (2019).
Bahenská, M. Do Women Belong in Medicine? Discussions, Prejudices and Stereotypes in the Czech lands at the Turn of the 19th and 20th Centuries. Forum Historiae, vol. 19, no. 1 (2025).
Prystupa, N. Transformation of Women in the Czech Lands of Austria-Hungary (1900–1907). (2022)
„Women’s Czech Production Society.“ Feministická Praha – výstava.
Historical research summary: Limits and possibilities of female entrepreneurship in the Czech lands in the long nineteenth century. Historická demografie 34(1).
„Feminism in Czech Republic.“ CDDC Research Editions.
