Článek
Tady, mezi kříži, lustry a oltáři zhotovenými z lidských kostí, přichází návštěvník tváří v tvář záhadě: proč někdo vyzdobil svatyni ostatky více než 40 000 lidí?
Příběh kostnice začíná už ve 13. století, kdy cisterciácký opat (duchovní představený cisterciáckého kláštera) Jindřich přivezl z Jeruzaléma hrst hlíny ze svaté půdy a rozptýlil ji na klášterním hřbitově. To učinilo ze Sedlce vyhledávané pohřebiště.
Po morové epidemii ve 14. století a husitských válkách o sto let později zde bylo pohřbeno obrovské množství těl. Hřbitov se stal přeplněným a kostel Všech svatých musel řešit otázku: co udělat s tisíci lidskými ostatky?
Umění z kostí
Řešení přišlo až v 16. století, kdy byly kosti přeneseny do podzemní kaple. Definitivní podobu, jakou známe dnes, jim ale vtiskl až v 18. století řezbář František Rint z Českolipska, který dostal za úkol dát chaotické hromadě kostí „řád“.
Rint je vybělel vápnem, hygienicky ošetřil a sestavil z nich nevídané výzdoby:
Lustr ze všech kostí lidského těla,
rodový erb šlechtického rodu Schwarzenbergů,
kříže, monstrance i ozdobné řetězy z lebek.
Výsledkem je místo, které je zároveň fascinující i děsivé.
Symbolika kostnice
Proč takový výtvor vznikl? Existují různé interpretace:
Křesťanský výklad: Kostnice měla připomínat pomíjivost života a naději na vzkříšení – „memento mori“.
Praktický výklad: Šlo o hygienické řešení, jak naložit s přebytkem ostatků.
Esoterický výklad: Někteří badatelé tvrdí, že uspořádání kostí má hlubší symboliku, spojenou s posvátnou geometrií a energií místa.
Záhadná energie místa
Návštěvníci často popisují, že v kostnici cítí zvláštní tíhu, mrazení nebo naopak klid a smíření. Ezoterici tvrdí, že obrovské množství lidských ostatků uchovává silnou „energetickou stopu“ – cosi, co lze vnímat, ale těžko vysvětlit.
Dodnes se vedou debaty, zda je Sedlecká kostnice pouze morbidní kuriozitou, nebo jedním z nejhlubších symbolických děl o lidské smrtelnosti a věčnosti.
Kostnice dnes
Sedlecká kostnice je dnes jednou z nejnavštěvovanějších památek v České republice – ročně ji navštíví přes 200 000 lidí. Byla dokonce zapsána na seznam UNESCO v rámci památek Kutné Hory. Ať už k ní přistupujeme jako k umění, historii, nebo záhadě, její poselství zůstává stále stejné: život je krátký, smrt je jistá, a věčnost je otevřenou otázkou.
Zdroje:
Kutná Hora – Sedlec: kostnice.cz
Culek, M. – České záhady a tajemná místa. Praha: Argo, 2012.
Durdík, T. – Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri, 1999.
Zdeňka Vybíralová – Sedlecká kostnice: Historie a umělecká výzdoba. Národní památkový ústav, 2015.
