Článek
Ploutve a obrovský krunýř
Tento obří exemplář želvy žil v období svrchní křídy, tedy v nejmladším a časově nejdelším obdobím druhohor. Celkově toto období trvalo zhruba osmdesát milionů let, během kterých po naší planetě chodil nespočet nejrozmanitějších živočichů. I když potkat bychom je asi nechtěli. O T-Rexe by nejspíš byl velký zájem a takový Plesiosaurus (dnes bychom jej nazvali Loch Ness příšerou) by měl taky řadu fanoušků.
Kromě těchto známých živočichů se tu samozřejmě pohybovala spousta dalších exemplářů, která budila respekt a neměla moc nepřátel. Jiní naopak měli nepřátel požehnaně, ale tak už si to zkrátka příroda zajistila.
V druhohorách také žil Archelon, nejvzdálenější a největší příbuzný dnešních kožatek a karetek. Tělesnou konstrukcí se nelišil, hlava, krunýř a čtyři ploutve, kterými se pohyboval a brázdil mořská zákoutí, nikoho nepřekvapí. Co překvapí, už je jeho tělesná velikost, kdy po rozpětí ploutví do stran vzdálenost od jedné ploutve ke druhé ploutvi dosahovala až téměř 5 metrů (pro porovnání si představte menší dodávku). Že se vám to zdá neuvěřitelné? Ano, pro nás, co jsme zvyklí na malé tvory, to neuvěřitelné je. Ovšem tenkrát vládly světu jiné rozměry. A hmotnostně měl tento krasavec přes dvě tuny. S tím by se nikdo jen tak nepomazlil. Navíc se dožíval dost vysokému věku, okolo sta let. Vzhledem k jeho výskytu v druhohorách se mohl pravděpodobně dožít stejného konce, jaký čekal T-Rexe a jemu podobné.
Výskyt a jídelníček
Archelon obýval pravděpodobně vnitrozemní moře na území dnešní Severní Ameriky. Ve vodě byl pomalý, do jeho jídelníčku spadali bezobratlí živočichové, ale nepohrdl ani tuhými rostlinami. Zpestření pro něj znamenaly i olihně. Kořist drtil svým silným zobákem, který byl k tomu uzpůsobený a zahnutý. Zobák byl ostatně také jedinou možnou ,,zbraní“ při útoku a obraně. Krunýř sice byl velký, ale nebylo možné, aby do něj tato obří želva zasunula celou hlavu, anebo ploutve.
Kostra Archelona
Období křídy, ve kterém Archelon žil, by se dalo popsat asi následovně. Převládalo vlhké klima, teploty až 35°C (pro milovníky tepla ráj, pro ostatní něco nepředstavitelného), ani jeden z pólů tehdy neměl ledovou špičku, která je tam dnes, i když tehdejší část toho, co dnes známe jako Antarktidu, mohla být zaledněná.
Celkově jsou druhohory charakteristické vývojem několika druhů plazů, od plesiosaurů, ichytiosaurů po mosasaury a jiné živočichy. Jedni dominovali mořím, druzí souši a další vzduchu.
Archeloni se zdržovali buď u hladiny, anebo v menších hloubkách u dna, svá vejce zahrabávali do písku na plážích, jako to dělají jejich současní příbuzní.
Anketa
Zdroje:
