Článek
Cirkus má opravdu dlouholetou tradici. Kočovní umělci v maringotkách tažených koňmi projížděli různá města, vesnice a stavěli své manéže. V manéži pak předváděli artisté svá obdivuhodná představení. Akrobatická představení, která berou obecenstvu dech. V 19. století se ke klasickým manéžím přidaly i různé atrakce a jarmarky. Do našich končin začal cirkus pronikat ještě před rokem 1989.
Oblíbeným představením v manéži bylo vystoupení s koňmi. Ti předváděli různé cviky do rytmu hudby. Někdy se na koni objevil artista, který předváděl neobyčejnou akrobacii a krasojízdu. Velké oblibě se dřív těšilo vystoupení se zvířaty. Mezi ty nejžádanější patřila drezura šelem a vystoupení s medvědy. Velké oblibě se těšilo i vystoupení slonů. Obrovské zvíře, které dokáže předvádět neuvěřitelná čísla. Držení lvů, slonů, medvědů i tygrů bylo velmi finančně náročné. Všechna tato zvířata dokázala spořádat značné množství krmiva.
V zimní sezóně se cirkus většinou odstěhoval do zimovišť, kde bylo možné zvířata ustájit v teple a díky stálým manéžím tak mohl cirkus své představení předvádět i v tomto období. Manéž je kruhového vzezření, které je zakryté obrovským stanem, kterému se říká šapitó. Jsou v něm většinou lavičky a pro toho, kdo chce mít více soukromí, pak lóže. To většinou okupovala honorace a bohatší klientela. Ta měla obvykle i možnost podívat se do zákulisí cirkusu.
U nás asi nejznámější cirkus je cirkus Humberto. Ten se pojmenoval díky románu Eduarda Schmidta, kterému se díky jeho hlubokému hlasu začalo říkat Bass. Používal tedy umělecké jméno Eduard Bass. Jeho román Cirkus Humberto (1941) pojednává o několika generacích cirkusáků. Jeho hlavní postavou byl mladý Vašek Karas, který od svého otce, který byl zedníkem, odchází pracovat k cirkusu. V cirkusu projde několika profesemi, a nakonec se ožení s dcerou ředitele cirkusu. Později se sám stane ředitelem cirkusu. Cirkus Humberto zná mnoho lidí hlavně díky seriálu, který natočil v roce 1988 František Filip. Seriál měl ve své době obrovský úspěch.
Cirkus Humberto, jak ho známe dnes, převzal své stávající jméno v roce 1951. Bratři Hynek a Bohumil Navrátilovi jsou majiteli cirkusu od roku 1993. Bohužel kvůli právním problémům v tomto roce cirkus vystupoval pod názvem „Cirkus King“. Mezi roky 1993-2010 jezdí cirkus štace mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeden z bratrů, Bohumil, se v roce 2011 rozhoduje osamostatnit a založit svůj vlastní cirkus. Pojmenoval ho Cirkus Bob Navarro King. Cirkus Humberto projel nespočet zemí, kde se mu velmi dařilo.
Cirkus Humberto představuje více než 80 zvířat. Jejich asi největším tahákem jsou lvi. Ty předvádí Hynek Navrátil ml. Vždy, když lvy trénuje, čelí nebezpečí, že může být napaden. Humberto má i vlastní odchov lvů. Dále v jejich cirkusu vystupují lachtani, medvědi, kozy, koně a poníci, velbloudi a třeba i velmi šikovní královští pudlové. Právě vystupování zvířat a jejich držení v cirkusech je v posledních letech velkým tématem. Cirkus Humberto odmítá zákazy, které se týkají zákazy drezury zvířat. Sám nevnímá problém v tom, že by se mohlo jednat o týrání zvířat.
Když se na to podíváme z hlediska péče o zvířata, tak zvířata v cirkusech mají velmi omezený prostor. Na svých štacích někdy na jednom místě setrvávají i několik týdnů a zvířatům ani tak neposkytnou dostatek prostoru. Většinou se ohání tím, že zvířata část dne pracují, a tak mohou svoji energii uplatnit při tréninku nebo představení a následně jim stačí k odpočinku malý prostor. Slyšela jsem názor, že zvířata jsou šťastná a na svá vystoupení se dokonce těší. Myslím, že kdyby zvíře dostalo možnost volby, určitě si nevybere běžet do manéže, ale půjde si po svých. Medvědi mají na tlamách náhubky. To je určitě svobodná volba zvířete. Dřív se to tak neřešilo. Pro mnohé lidi to bylo příjemné zpestření, když k nim zavítal cirkus. Bylo možné se pobavit a vidět zvířata, která jen tak nezahlédnou.
Dnes je vše ale jiné. Zvířata můžeme vidět v zoologických zahradách, kde mají alespoň částečně adekvátní prostor. Ještě pod vedením prezidenta Miloše Zemana došlo k podpisu novely zákona, kdy od 1.ledna 2022 nebylo už možné drezurovat nově narozená „divoká“ zvířata. Zvířata nebudou moct cirkusy dále rozmnožovat a ani je odkudkoliv nabývat. Určitě je to obrovský posun a jednou se snad i dočkáme toho, že cirkusy budou bez zvířat.
V současnosti je v České republice zhruba okolo 21 cirkusů. Z toho asi 15 cirkusů disponuje divokými zvířaty, která předvádí. I na Slovensku došlo k výraznému omezení vystupování divokých zvířat v cirkusech. Je pochopitelné, že pro „kočovníky nebo cirkusáky“ je to něco nepředstavitelného. Je to pro ně život a určitá tradice. Nejsou schopni zcela pochopit, že některé tradice nemusí být dobré nebo správné. Zvířatům neposkytují takový komfort, a i když je mohou svým způsobem „milovat“, pořád je to pro ně z větší části „nástroj“, který jim zajišťuje obživu.
Pro takovou představu, jak jsou tam zvířata v psychické pohodě, uvedu příklad ze života. Kamarádka zahlédla před lety inzerát, že jistý cirkus nabízel k prodeji za symbolickou částku koně, který působil v manéži. Na koni bylo údajně normálně ježděno. To zvíře mělo v hlavě takový nepořádek, že bylo pro běžné ježdění naprosto nebezpečné. Neznalo nic jiného, než běhání dokola a střídalo jeden trik za druhým. Jedním z takových triků bylo vzepnutí se na zadní, a to poměrně dost kolmo. Kamarádka vždy jen s velkým štěstím tyto kreace přežila. Stálo to spoustu času a velké dřiny, pokory, vlastní bolesti a moře lásky, než koník pochopil, co je to být zase koněm. Ze začátku byl však pohled na něj velmi smutný. Doslova „zlomené zvíře“, které raději v rychlosti předvede vše, co umí, jen aby mělo rychle klid.
Dalším takovým příkladem jsou sloni. Pokud jste někdo měl možnost navštívit zákulisí nějakého z cirkusů, který vlastní slony, tak jste si určitě někdo všimnul, jak sloni přešlapují z jedné nohy na druhou a u toho kývou hlavou ze strany na stranu. To je znakem opravdu velké a silné deprese. Sloni jsou úžasná a silně rodinná zvířata. Rozhodně nepatří do cirkusu k pobavení ostatních. A že se to líbí dětem, které radostně volají „jéé on kývá hlavou“, tak to ještě neznamená, že by se jim nemělo vysvětlit, proč se tomu tak děje. U většiny rodičů bohužel uslyšíte, jak je to úžasné, že se dítko baví nad tím, že slon, který je ve velkém stresu a smutný, kýve hlavou.
Já sama již od dětského věku zvířata zbožňuji. V cirkusu jsem byla pouze jednou, a to, když jsem byla tak malá, že já sama si to ani nepamatuji. Pouze z vyprávění rodičů. Od té doby jsem tam nebyla a nic mě tam netáhne. Nepřeji cirkusům zánik, ale také jim nepřeji využívat zvířata takovým způsobem, kterým byla využívána.
Anketa
Zdroje:
