Článek
Na začátku všeho…
Než se rozjela ,,Pottermánie“, byli hitem japonští Pokémoni. Děti si měnily mezi sebou kartičky ve snaze získat lepšího Pokémona, úspěch měli i plyšoví Pokémoni. Takový Pikachu byl hitem. Žlutá příšerka se svým typickým ,,pika-pika-chuu“. A pak najednou, kde se vzal, tu se vzal jedenáctiletý chlapec s brýlemi, kterého nikdo neznal. Tehdy ještě nikdo netušil, že se z něj stane legenda, příběh, který budou hltat miliony dětí po celém světě. Jeho autorku Joanne Kathleen Rowling sepsání příběhu tohoto hrdiny poslalo do hvězdných výšin mezi nejúspěšnější celebrity, přišla si na pohádkové jmění. Přitom příběh o jedenáctiletém čaroději psala po kavárnách coby nezaměstnaná a spoustu nakladatelství odmítlo její dílo vydat. Později si nejspíš jejich majitelé rvali vlasy, že si nechali uniknout takovou příležitost. O úspěchu svým způsobem rozhodla dcerka majitele nakladatelství Bloomsbury, která si přečetla první díl a chtěla znát pokračování.
Bradavický expres
Rozjíždí se čarodějná scéna
Ze světa mudlů, tedy lidí, kteří neumějí čarovat, rovnou Bradavickým expresem z nástupiště 9¾ do Bradavic. Postupná lehká kouzla, která jsou vidět ve vlaku, pomalinku vtáhnou diváka do děje, aby si mohl ve své fantazii představit, co bude dále. Zcela jistě velkolepou scénu s magickou atmosférou navodí Bradavický hrad v nočních hodinách, kdy na něj nováčci hledí z lodí, kterými plují přes jezero.
A máme tu první kroky po kouzelné škole. Hezky od rozřazení do kolejí prostřednictvím Moudrého klobouku, první školní úspěchy a neúspěchy, oblíbenci a neoblíbenci mezi učiteli a aby byla zahrnuta i ,,výuka tělocviku“, tak na scénu nastupuje famfrpál. Tři obruče, tři míče, 7 hráčů a snaha zvítězit. Do toho potřeba zraku jako ostříž, výjimečné vyhýbací schopnosti, aby to hráč neschytal od Potlouku a dát Camrálem co nejvíce branek. A samozřejmě nesmíme zapomenout na létající Zlatonku, která zápas ukončí. Kouzelnický sport má v tomhle také své místo.
Bradavice
O zvířata není nouze
A nebylo by to ono, kdyby i v kouzelnickém světě neexistovali nějací ti chlupáči, šupinatci a obojživelníci. Milovníci zvířat si přijdou na své, kdy jsou tu v zastoupení hypogryfové, není nouze o sovy, vodní zástupce, jednoho obřího pavouka a spoustu malých (arachnofobům doporučuju vyhnout se 2. dílu) a občas se tu najde i scéna s hadem.
Kromě zvířat jsou tu také Mozkomorové, což má do zvířat sice daleko, ale v oblibě také nejsou.
Pro zapálené romantiky je ve čtvrtém díle scéna plesu, kdy studenti tančí v rámci Turnaje 3 kouzelníků (v našem případě 4). U dívek se dámy rozněžní nad stylem některých šatů, u pánů je to trochu složitější. No, řekněme, že takový Ron si asi užil své.
Boj dobra se zlem
A samozřejmě tu máme i boj dobra a zla, kdy jsou pokaždé jiné okolnosti a nejedno oko čtenáře/diváka nezůstane suché při některých emotivně napjatých scénách. Můžu ale říct, že ať už kniha nebo film, postupně se pohádka pro děti stává spíše hororem. Chápu, že v průběhu dospívání hlavních hrdinů nemůže být všechno kouzelné a pohádkově naladěné, ale místy jsou okamžiky, kdy se i dospělý začíná bát. Je však dobré uznat, že nebýt tohoto světového bestselleru, možná by děti knížky už ani neotevřely. Je hezké vidět, že dobře promyšlené téma, námět a nápady umí v dětských srdcích vyvolat zájem o literaturu a prožívat vše se svými knižními hrdiny. Nemluvě o spoustě tematických obleků, které děti dnes využívají, příp. vybavení pokoje ve stylu Harryho Pottera.
