Článek
Podmořský vládce s pancéřovaným štítem
V pozdní juře před 155 miliony lety nebyl oceán tak hluboký, jak bychom si představovali dnes. Byl to mělčí svět, bohatý na podmořský život, který tu měl ideální podmínky pro blahobyt. Moře bylo teplé, mělké, nacházelo se zde spoustu prostoru pro ryby, větší dravce a predátory. Svým způsobem by se dalo říct, že bylo rozděleno na tři patra. V nejnižším patře, tedy na samotném dně, se nacházeli amoniti, mlži, ostnokožci a velké želvy. V prvním patře již byli přítomni ichtyosauři, plesiosauři a dravé ryby. Druhé patro, tedy u hladiny, tvořily ryby v hejnech, nebyla tu nouze o létající pterosaury a občas mrtvé tělo dinosaura z pevniny.
Machimosaurus rex se nepohyboval přímo v otevřeném oceánu. Jeho teritoriem bylo spíše mělké pobřežní moře, kde se mohl potopit do hloubky několika desítek metrů. Měl tu klidnou a teplou vodu, ve které mohl snadno ulovit potravu. Hodně se zde pohybovali mladí ichtyosauři, velké ryby, želvy a mršiny, takže měl spoustu možností si něco ukořistit. Radši se pohyboval v úzkém prostoru, tedy hlavně u korálovitých útesů a v lagunách. Kořist neměla moc kam uniknout. Do otevřeného oceánu a do kilometrových hloubek se nepouštěl, zde by nebyl hlavním predátorem, tu roli by převzali mladí plesiosauři a ichtyosauři, kteří na to byli zvyklí.
Ilustrační obrázek
Protože Evropa byla v tehdejší době souostrovím s mělkým tropickým mořem a hodně se tu vyskytovaly laguny, navíc zde bylo teplé klima, tak to bylo ideální prostředí pro život Machimosaura rexe. Zkamenělé pozůstatky tohoto tvora tak byly nalezeny především v Německu, Francii a Portugalsku, částečně i na území dnešní severní Afriky.
Machimosaura rexe nebylo těžké přehlédnout. Tento robustní predátor měřil na délku až 10 metrů a mohl vážit až 4 tuny. Tělo bylo masivní, disponovalo extrémně silným ocasem, končetiny měl krátké, byly uzpůsobeny k tomu, aby řídily rovnováhu a pohyb. Měl těžkou a širokou lebku, ve které se nacházely tupé zuby válcovitého vzhledu a extrémně silné čelisti, kterými dokázal drtit. V kůži měl kostěné štíty, které tvořily pancéřovanou ochranu okolo jeho těla.
Svou kořist nepronásledoval, spíše útočil ze zálohy. Měl hodně velkou trpělivost, než došlo k útoku. Zaměřil se na tvrdou kořist. Kořist se pokoušel zaměřit z mořského dna, kde trpělivě vyčkával, pak zaútočil a sevřel ji v čelistech. Jeho cílem byli plesiosauři, želvy, velké ryby, popř. mršiny. Ačkoliv byl trpělivý, ne vždy mu tato strategie vyšla. I sebemenší kořist se snažila svou smrt z jeho čelistí oddálit. Želvy se stáhly do krunýře a nehýbaly se, mohl tak mít problém s jejich uchopením a rozdrcením krunýře, což se mu ne vždy podařilo. Ryby a plesiosauři se snažili před dravcem utéct tam, kde se nemohl moc pohybovat, nebo kde by pro něj byl pohyb už moc riskantní. Nejlepší obranou bylo samozřejmě jeho včasné odhalení, ale to se ne vždy podařilo.
Ilustrační obrázek
Lovec mezi dalšími lovci
Ačkoliv měl robustní tělo, chráněné pancíři, i on nebyl v moři jediným dravcem. Konkurencí mu mohli být jiní plesiosauři, kteří byli rychlejší, pak velcí ichtyosauři a další mořští krokodýli. Díky svému pancíři nebyl úplně snadnou kořistí, takže spousta nepřátel riskovala, že bude doživotně při nejmenším bezzubá. A zubař v nedohlednu.
Díky svému pomalému metabolismu si mohl dovolit trpělivost a dlouhé čekání na případnou kořist, což mu poskytovalo velkou výhodu. Nemusel být rychlý, aby si kořist obstaral, i když by se mu ta rychlost možná někdy hodila.
Po stránce mláďat není vyloženě přímý důkaz o tom, jak probíhala péče o mladé. Je pravděpodobné, že mláďata od jejich vylíhnutí chránil a poskytoval potravu, dokud nevyrostla a byla schopna se sama o sebe postarat. Narozená mláďata byla bez pancíře, takže byla odkázána na péči dospělých jedinců.
I když mu pod mořem nehrozila tolik smrt od ostatních dravců jako spíš velké poranění, ani Machimosaurus se smrti nevyhnul. Kvůli poklesu hladiny moří, úbytku lagun a s tím spojeného ideálního loveckého prostředí, příchodu efektivnějších predátorů a specializaci na tvrdou kořist byl Machimosaurus pomalu odsouzen k záhubě.
Zdroje:
