Článek
Příběh o chlapci, který má moc zachránit svět Fantazie
Létající rychlodrak Falco, Kamenožrout, Sandonoriko, nebo Morlor. Kouzelné postavy z Nekonečného příběhy, které si získaly davy příznivců. Mimochodem první jmenovaná postava nejspíše oslovila nejvíce diváků a divaček, a pravděpodobně by dnes rozpoutala šílenství, pokud by se vyráběly její plyšové podoby. Kdo by nezbožňoval létajícího draka, který si ,,chrochtá“ blahem, když ho Atrej, hlavní hrdina, který má zachránit Fantazii a nalézt lék pro nemocnou císařovnu, podrbá za uchem? V danou chvíli by s ním měnilo spoustu dětí. A ty obří oči, které si užívaly tehdejší ,,rychlodračí wellness“? To bylo něco kouzelného a úsměvného. Cestu přes Fantazii s Atreyem, jeho koněm Artaxem a Falcem prožívá společně také Bastien, chlapec, který na půdě školy čte knížku Nekonečný příběh. A který později pochopí, že zachráncem celé pohádkové říše je on sám. Celý film je korunován skvělou písní ,,The Neverending story“ od Limahla.
Kdo zmíněný film viděl jako dítě, nejspíš nezkoumal, jakým způsobem se Falco na obrazovkách zjevil. Zkrátka v jiném světě poletoval obří, béžový, chlupatý Falco, kterého by v tu chvíli měly nejradši všechny děti doma. Jo, naprosto je chápu, jako dítě jsem byla jedním z těch, kdo chtěl mít svoji Falcovskou verzi. Fakt neskutečné, co dokázali tehdy filmaři vymyslet. A dát dohromady stroj, kterým všemožně pohybovali a korigovali prostřednictvím pák, synchronizovali správně jednotlivé pohyby, aby to vypadalo, že drak otáčí hlavou a mluví, to byl výkon. A taky ta veselejší část.
Nicota - ilustrace
Ve filmu není nouze ani o smutné scény a náročnější záběry. Publikum např. prožívalo emoční zvrat s Atrejem, kdy Atrej přijde o svého milovaného koně Artaxe v Bažinách smutku, ve kterých se Artax ,,utopí“. I když myslím, že spousta dospělých je vůči emočně náročným scénám odolná, přiznám se, že já osobně i s odstupem několika let pří zhlédnutí této scény stále nějakou tu slzičku ukápnu. A můžu si milionkrát říkat, že Artax stojí na plošině, která se s ním noří do ,,bažiny“ a že ve skutečnosti přežije. Na tohle má film neskutečné páky, aby vtáhl i dospělého diváka do děje natolik, že to emočně prožívá i jako dospělý. A co teprve děti, když vidí ,,domnělou smrt“ koně? Tady měli rodiče malých dětí asi hodně práce, aby své ratolesti utěšili.
Nebyla to ale jen smrt blízkého, s čím se musel hrdina Atrej popasovat. Po celou jeho výpravu ho pronásledoval také zlý vlkodlak Gmork, který sloužil zničující síle, nazývané Nicota. Mlha, prázdno, ticho, rozedraná země, vítr, mizející části krajiny, smutek, beznaděj, tma. Takové jsou většinou záběry na ,,úřadující Nicotu“ ve filmu. I bez CGI efektů ale bylo dosaženo požadujících záběrů – postačila kombinace vody, oleje, mléčné emulze/inkoustu, popř. si filmaři pohráli se suchým ledem a vodou. Tyto vizuální efekty hodně na diváka zapůsobily.
Film působivý, ale nedokončený
Osobně se mi film z roku 1984 velice líbil, herci a herečky odvedli skvělý výkon. Ovšem ve scéně, kdy se Bastien, který zachrání císařovnu, proletí na Falcovi a objeví se ve své realitě, už je film pomalu ukončován. Ovšem teprve tady se to mohlo pořádně ,,rozjet“. Film byl natočen na motivy knihy německého autora Michaela Endeho, spoustu scén ale vynechal. Autor sám byl naštvaný a distancoval se od něj.
Film jsem viděla jako první a líbila se mi ta natočená verze. Ovšem při čtení knížky jsem jen fascinovaně hltala odstavce o tom, jak se císařovna vydává ke Starci z Putující hory, jak se Bastien dostává do Fantazie, kde se setkává s Měsíčnicí (nové jméno pro císařovnu), dostává se do Střbrného města Amargánthu a zažívá další dobrodružství, mi bylo docela líto, že film skončil právě jen ,,přelétnutím Falca“ do Bastienovy reality. Podle knížky by to spíše vydalo na několik epizod minisérie. Kdo četl knihu, tak ví, o čem mluvím.
Ne, že by neexistoval seriál o Nekonečném příběhu, ovšem ten je z roku 2001 a popravdě řečeno mi přijde, že s Nekonečným příběhem jako takovým má společného jen velmi málo.
I tak ale mám rozhodně díky filmu na co vzpomínat.
Článek byl sepsán na základě následujících zdrojů, zhlédnutí filmu a osobního názoru autorky.
Zdroje:
Nekonečný příběh (1984)
