Článek
Nizozemskému premiérovi van Agtovi i jeho ženě bylo 93 let, když podstoupili eutanázii, která je v Nizozemsku legální. Ročně tam tento způsob odchodu ze světa zvolí kolem šesti tisíc lidí, což jsou asi 4 % všech tamních úmrtí.
Oba manželé měli už chatrné zdraví a trápily je mnohé neduhy související nejen s věkem, ale i s předchozími zdravotními problémy. Sám van Agt prodělal v roce 2019 krvácení do mozku, ze kterého se nikdy plně nezotavil.
Zemřeli společně, ruku v ruce, po 70 letech společného života.
Eutanázie je povolená jen málokde
Zatímco ve většině zemí je eutanázie nelegální a považovaná za vraždu, v zemích BENELUXu (Belgie, Nizozemí, Lucembursko), ve Španělsku, Portugalsku nebo třeba v Kanadě je legální. Každá země si však stanoví svoje vlastní přísné podmínky, které umožňují provedení eutanázie. Jiné země umožňují za určitých podmínek asistovanou sebevraždu, např. Švýcarsko, Rakousko nebo Švédsko.
U nás není povolen ani jeden způsob.
Otázka legality eutanázie nebo asistované sebevraždy je velmi komplikovaná a není jednoduché najít shodu. Samotné usmrcení vyvolává řadu otázek, ať už duchovních/náboženských, morálních, etických nebo čistě právních. Odpůrci argumentují především možnou zneužitelností, zastánci zase preferují možnost se svobodně rozhodovat, jak člověk naloží se svým životem.
Je pravda, že zatímco zvířatům - hospodářským nebo domácím mazlíčkům - jsme schopni ukončit trápení v případě, že jsou těžce nemocní a trpí bolestí a považujeme to za poslední službu, kterou jim můžeme prokázat, v případě lidí jim takovouhle službu prokázat legálně nemůžeme.
Každý, kdo někdy musel uspat pejska, kočičku nebo jiného mazlíčka, čelil podobným vnitřním rozporům.
- je v takovém stavu, že je lepší ukončit trápení, nebo by to zvíře radši bojovalo dál?
- můžu rozhodnout o něčím životě a smrti?
- není ještě nějaká cesta, léčba, která by mu pomohla?
Zvíře nám většinou nic neřekne, je jen na nás, jestli jsme schopni poznat, že chce dál bojovat, nebo ne, jestli trpí, nebo jestli ho to jen omezuje bez většího utrpení, jestli ještě zkoušet léčbu, nebo to je jen prodlužování utrpení.
Někdy nám může pomoci vysvětlení veterináře, který to vidí ze svého odborného hlediska a je schopen objektivněji posoudit stav zvířete. I tak se jedná o nelehký úkol, nejen pro majitele, ale i pro samotného veterináře.
U lidí by tyto otázky byly ještě palčivější a bylo by jich mnohem víc. Samozřejmě, my lidé jsme schopni se většinou vyjádřit, ale jsou stavy, kdy už nejsme schopni mluvit nebo dát najevo, co si myslíme. A v tu chvíli by za nás museli rozhodnout blízcí. To s sebou pochopitelně nese i možnost zneužití. Měli bychom však zbytečně trpět jen proto, že existuje možnost zneužití? Která se dá nastavením jasných pravidel minimalizovat?
Já osobně bych chtěla mít možnost se o svém odchodu rozhodnout sama a svobodně a pokud budu ve stavu, kdy tak nebudu moci ani učinit, tak aby tak mohl učinit někdo z mých blízkých. Nechci zbytečně trpět, když už kvalita života bude velmi špatná a žití bude utrpením.
Co si o možnosti dobrovolné smrti, ať už podstoupením eutanázie, nebo asistované sebevraždy myslíte vy?
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-nizozemsky-expremier-dries-van-agt-zemrel-se-svou-zenou-pri-eutanazii-40460234#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
