Článek
Plavající ,,mořský štír“
Jak už bylo zmíněno výše, opravdu není na místě představovat si v pravěkém moři velké kulaté tělo a dlouhatánské chlupaté nohy, které se kmitají ze strany na stranu, aby svého majitele odnesly tam, kam potřebuje. Byť má nejblíž k pavoukovitým, s dnešními pavouky si byl podobný max tak v tom, že měl po stranách pár končetin, kterými se pohyboval.
K odchytu mu sloužil pár klepet v přední části, která sloužila perfektně k lovení kořisti. Tento první pár končetin byl větší a silnější, byly zde zuby na drápech. Drápy umožnily chytit a probodnout kořist. Koncová část těla byla plochá a rozšířená. Pterygotus byl z rodu tzv. kyjonožců, což byl poddruh klepítkatců. Tohoto ,,štíra“ byste pod vodou potkat opravdu nechtěli. Největší zástupci tohoto poddruhu měřili až 1,75 metru, ovšem jiní kyjonožci tuto velikost hravě překonali svými 2 metry. Takže si vedle sebe ve vodě představte člověka s klepety, takhle velký ,,štír“ to byl. Tento tvor brázdil mořskými končinami před přibližně čtyřmi sty miliony let.
Díky svým klepetům si hravě poradili s opancéřovanou kořistí, kam spadali např. trilobiti, nebo jiní menší mořští živočichové. Do jídelníčku spadaly také ryby, které odchytil a nasoukal si je do úst. Ve vodě byli rychlí, mohli plavat až patnáct kilometrů v hodině, asi jako dnešní mořské želvy. Do toho díky velkému páru očí velice dobře viděl na velkou vzdálenost. Pohyboval se po mořském dně, mohl ale také plavat stylem ,,veslování“, kdy zadními nožkami pohyboval směrem nahoru a dolů.
Nalezené pozůstatky
První pozůstatky tohoto ,,drobečka“ byly objeveny v oblasti Skotska a západní Anglie, kde byly velké fosilie. Ačkoliv byl ze začátku problém správně je zařadit do příslušných poddruhů, později se to přece jen povedlo. V průběhu objevování dalších fosilií v různých končinách bylo pojmenováno několik dalších druhů tohoto řádu. Následovala další naleziště v USA a Kanadě. I když veškeré nálezy byly hlášeny většinou jen v Severní Americe a Anglii, později se prokázalo, že Pterygotus byl rozšířen téměř po celém světě.
Některé jeho pozůstatky byly objeveny i v České republice, kde byly pojmenovány hned tři jeho druhy.
I když se vyskytoval hlavně v moři, neměl problém se ,,zabydlet“ i v jezerech a řekách.
Život a smrt
I když je způsob Pterygotů dosud neznámý, stejně jako u ostatních členovců i zde panuje předpoklad, že vejce byly kladeny samicemi do vodního prostředí. A tak jako u života, i vymření těchto živočichů je záhadou. Nejvíce pravděpodobný je fakt, že osud těchto živočichů zpečetil fakt, že nastávaly nejrůznější drastické změny klimatu, jejich vodního prostředí, kde žili a stále se objevující nové druhy podmořských živočichů, se kterými soupeřili.
Zdroje: