Článek
Tvor s velikostí až necelý metr
Klasického štíra s velikostí do 20 cm se dokážete představit. Jsou i menší, ale dnes mají nejvíce někteří jedinci do 23 centimetrů. A teď si představte, že cestujete stovky milionů let dozadu, konkrétně asi 300 milionů let. Všude kolem vás mokřady, rybníky, lesní porosty, jezírka, takový prales. K tomu teplo, vlhko, v atmosféře daleko větší podíl kyslíku, než je dnes.
V takovém světě se procházel Pulmonoscorpius, gigantický štír, který dorůstal velikosti až 70 centimetrů. A to už je pořádný kus. Nad hlavou měl kůlovitý štít, párové oči, ve spodní části těla se nacházely hřebenovité orgány a disponoval také 4 páry plic žaberního typu. Odtud také název Pulmonoscorpius. Kromě toho měl 4 páry chodidel, klepeta, malá ústa a ocas s trnem. Hotový fešák.
Jeho potrava se skládala především z menších členovců, malých obratlovců, také zahrnovala suchozemské a mořské článkonožce, kam se řadí např. trilobiti, nohatky a klepítkatci.
Pulmonoscorpius - ilustrace
Byl aktivním predátorem, vyskytoval se často v místech, kde měl blízko souš a vodu zároveň. Hodně fosilních nálezů je lokalizováno na území dnešního Skotska. O ,,rodinném životě“ se dá pouze spekulovat. U většiny živočichů, kteří s tímto krasavcem byli ve stejné kategorii, se předpokládá rození živých mláďat, které alespoň matka přenášela na zádech pro případ ochrany. Přímá péče jako krmení a další úkony je ovšem předmětem debat.
I přes svou velikost měl konkurenci
Ani větší tělesné rozměry ovšem nezajistily, že by byl Pulmonoscorpius vrcholovým predátorem. Na scéně byli jiné mořští štíři, kteří ale spadali do jiného druhu a dorůstali větších rozměrů. Konkurentem mohli být i jiní obojživelníci a dravé ryby. Jedním z mořských predátorů svého času byl také Dunkleosteus. A pak tu také byla Arthropleura, gigantická mnohonožka, která sice nebyla predátorem, ale její existence měla vliv na okolní prostředí. A prostředí zase mělo vliv na život našeho štíra.
Arthropleura - článek zde
Mimo jmenované konkurenty pro Pulmonoscorpia představovala hrozbu i změna klimatu, chladnější počasí, úbytek životního prostředí. Bažiny a mokřady se stahovaly, a právě v těchto oblastech se štíři vyskytovali. Pokles hladiny kyslíku měl vliv na velikost, které štíři
Dorůstali. Dá se říct, že se postupně zmenšovali, až vymizeli úplně. S přechodem jedné geologické etapy do druhé také nastalo období příchodu nových druhů živočich, které logicky představovaly hrozbu pro Pulmonoscorpia. Postupně tak mohl být vytlačen a být připraven o potravu.
Anketa
Zdroje:
