Článek
Co je to trombóza?
Trombóza je krevní sraženina uvnitř v cévě, která brání normálnímu průtoku krve. Pokud se člověk zraní, tělo se snaží zabránit vykrvácení tím, že použije krevní destičky a fibrin (nerozpustný protein, který vzniká v závěrečné fázi srážení krve), aby zacelil vzniklou ránu. To je obvyklý jev, který se děje běžně. Může se ale stát, že v těle vznikne krevní sraženina bez ohledu na to, že by se člověk zranil. A to už je problém. O takové sraženině člověk neví a zatímco funguje, jako by se nic nedělo, krevní sraženina putuje v jeho těle a kdekoliv může ucpat žílu nebo tepnu.
Rozlišujeme dva základní typy trombóz – povrchovou a hlubokou.
1) Povrchová trombóza – jiným názvem tromboflebitida, lze ji rozpoznat dle bolestivého začervenání podél povrchových žil, zejména na nohou. Bývá doprovázena křečovými žílami, které vznikají rozšířením žíly kvůli zpětnému toku krve. Tento stav ještě není životu nebezpečný, je však prokázáno, že v současnosti s povrchovou trombózou může probíhat i hluboká žilní trombóza. Je tedy na místě provést vyšetření ultrazvukem. Bývá doporučena léčba proti srážlivosti.
2) Hluboká žilní trombóza – tady končí veškerá legrace, jde o život, neboť toto je nejzávažnější onemocnění. Hrozí vznik plicní embolie, příp. posttrombotického syndromu (chronická komplikace hluboké žilní trombózy. Krevní sraženina vzniká hluboko v žíle, tu ucpe, nemůže skrze ni protékat krev, nebo jen velice málo. Pokud se stane, že krevní sraženina ucpe cévu, jsou možné následující stavy – sraženina se sama rychle rozpustí, nebo se může odtrhnout ze svého místa a kolovat dále do těla. Tady pozor na to, aby se nedostala do plic, kde by způsobila plicní embolii. Posledním možným stavem je to, že se obklopí tkání a sníží průtok krve. Následkem je pak neustálá žilní nedostatečnost.
Čemu lze za hlubokou žilní trombózu „poděkovat“
Stoprocentní příčiny hluboké žilní trombózy nejsou úplně jasné. Jako u jiných onemocnění jsou ale i tady jisté rizikové faktory, které je třeba brát v úvahu. Patří sem změny složení krve, způsobené pravidelným užíváním určitých léků, těhotenstvím, nedostatkem tekutin (zde hraje významnou roli také přemíra alkoholu), anebo následkem některých nemocí. Dále pak změny průtoku krve (např. při dlouhém sezení anebo následkem varixů). Počítá se sem také poškození vnitřní strany žil, ke kterým dochází v průběhu věku, vinu má také diabetes, příp. zánět. Dalšími faktory jsou pak kouření, věk a přílišná nadváha.
Jak poznat, že mám trombózu
Pokud zaregistrujeme následující projevy, měli bychom zpozornět, dost možná se jedná o trombózu. K projevům se řadí pocit tíhy a tepla v dolní končetině, bolestivý otok, který se objeví na jedné z nohou, bolest lýtka ať už v klidu, nebo při námaze, časem také zmodrání či zčervenání kůže.
Výborně, možná mám trombózu… co teď?
Ne, nebudeme panikařit. Místo toho zajdeme k praktickému lékaři, který na základě příznaků a vyšetření provede test na přítomnost D-dimerů. Pardon, čeho že? Ve zjednodušeném podání jsou to ukazatelé tromboembolických stavů. Pokud je výsledek vyšetření negativní, tím lépe pro nás, jelikož je tu nízká pravděpodobnost toho, že by v našem těle probíhala trombóza. A v případě pozitivity? Nemusí se jednat hned o trombózu, ale o jiná vážná onemocnění, záněty, infarkty myokardu.
A máme trombózu oficiálně…
Jakmile je trombóza potvrzena, je okamžitě nasazena léčba proti srážlivosti krve. Buď do podkoží nebo do žíly je aplikován heparin, prostředek snižující srážlivost krve. Jakmile je zaznamenáno zlepšení stavu, nasadí se tablety warfarinu. Léčba trombózy je na delší dobu, ale záleží na tom, jak závažný je stav. Zpravidla se jedná o délku 6-12 měsíců. Ovšem někdy může být léčba doživotní, záleží na tom, zda je trombóza opakovaná.
Posttrombotický syndrom
O čem že je to vlastně řeč? Mluvíme o příznacích, které se vyskytnou po prodělané trombóze. Žíly v nohou mají chlopně, díky kterým je krev tlačena vzhůru k srdci, ovšem krevní sraženina může chlopně zablokovat. To způsobí, že krev neputuje směrem nahoru, ale dolů, takže noha začne bolet, otékat, začnou se ukládat bílkoviny a krevní barvivo. V konečném důsledku pak může vzniknout bércový vřed, u kterého jsou komplikace s hojením.
Co pomáhá proti vzniku trombózy
Pokud již jsme trombózu prodělali, je potřeba do životního stylu opět zařadit v rámci možností dostatek pohybu. Můžeme jezdit na kole, plavat, příp. jít na procházku do přírody. Je dobré si připomenout, že skvělým pomocníkem jsou také kompresní punčochy (pokud nejsou k dispozici, tak alespoň stáhnout nohy obinadlem). Kompresní punčochy lze zakoupit ve zdravotnických potřebách. Dále je vhodné zařadit cvičení nohou, hlavně když dlouho sedíme, vyvarovat se stresu, nekouřit a mít vyváženou stravu.
Trombóza v těhotenství?
Ano, i v tomto stavu je dost možné, že trombózu poděláme. Ta pravděpodobnost je cca 5× vyšší než v normálním stavu, a ještě větší pravděpodobnost je v šestinedělí. Kvůli tomu, že rostoucí děloha stlačuje žíly v pánevním dnu, tak je zpomalen průtok krve.
Samozřejmě je také vyšší pravděpodobnost výskytu trombózy u lidí, kteří měli trombózu v rodině. Pokud tedy již se někdo léčil s trombózou (např. matka), je dost možné, že trombóza bude komplikovat v budoucnu život i potomstvu.
Ačkoliv jsem osobně zastáncem toho, že k lékaři opravdu jen v případě, když je člověku zle, tady bych nic nepodceňovala a raději si hrála na hypochondra. V tomto případě lépe více pozorovat a jít zbytečně, než pozdě.
Zdroje
