Článek
Význam Velikonoc
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, které oslavují vzkříšení Ježíše Krista. To se stalo v noci ze soboty na neděli, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Když proběhl zázrak zmrtvýchvstání, začalo se tomuto zázraku říkat „Velká noc“. Z toho se pak odvodilo slovo Velikonoce. Doprovází je celá řada lidových tradic, které vítají začátek jara. Zmínky o oslavách Velikonoc jsou již z 2. století, které dokládá spis Peri Pascha Melitona ze Sard. Časově se křesťanské Velikonoce kryjí s židovským svátkem Pesach, který je oslavován jako přechod Rudým mořem. V současnosti se již tolik nejedná o svátky duchovní, ale jsou spíše společenskou a kulturní událostí. Někdo by mohl říct, že se již jedná hlavně o komerční záležitost.
Velikonoční svátky nemají své pevné datum. Pro výpočet data Velikonoc byl použit Alexandrijský způsob, který vychází na datum jarní rovnodennosti 21. března. Vždy se jedná o první jarní neděli po prvním úplňku. Velikonoce jsou podle tradic zakončením čtyřicetidenního půstu. Ten zahajuje Popeleční středa.
Květná neděle
Ta předchází samotným Velikonocům a je oslavou příjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Často se v kostele světily kočičky, které si lidé nosili domů a tím přivítali jaro. Také se k ní pojí velký úklid domácnosti, který měl značit čistotu domova a tím i čistotu života.
Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredá středa
Hned po květné neděli přichází Modré pondělí a Šedé úterý, které jsou také ve znamení úklidu. Patřilo k nim hlavně vymetání pavučin v celém domě a případně také bílení stěn v domech. Škaredá středa byla především dnem vymetání sazí z komínů. V tento den by se také člověk neměl mračit či škaredit, aby ho toto neprovázelo celý rok.
Zelený čtvrtek
V tento den, který je označován jako „Zelený čtvrtek“ se jedla hlavně zelená strava. Bylo to proto, aby byl člověk zdravý celý rok. Hlavní pochutinou byly třeba kopřivy nebo špenát. Také se v tento den dodržovaly určité zvyky. Nejčastějším byl ten, kdy hospodyně ještě před východem slunce vymetly celý dům a vše, co se vymetlo, odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Další takovou známou tradicí bylo při posledním zaznění zvonů zacinkat penězi, aby se vás držely po celý rok.
Velký pátek a Bílá sobota
Velký pátek má být hlavní připomínkou ukřižování Ježíše a je dnem ticha, rozjímání a postu. Místo zvuku zvonů se používaly řehtačky. Také se honil Jidáš, kterého často představoval chlapec, který měl zrzavé vlasy. Na Bílou sobotu už připadalo dodělání posledních úklidů a příprav. Hospodyně pekla beránka, mazanec a další slavnostní pochutiny. V tento den se již připravovala a barvila vajíčka. Dříve bylo zcela běžné, že se ručně malovala a byla opravdu unikátní. Pánové se věnovali pletení pomlázek a vázání březových metliček.
Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí
Boží hod startoval hodování. Pokrmy se světily a pokud přišla návštěva, musela dostat kousek tohoto jídla. Na Velikonoční pondělí chlapci vezmou do ruky pomlázku pletenou z proutí a vydávají se koledovat. I když slovo pomlázka je známo všude, v různých krajích se mohou používat nářeční výrazy. Můžeme tedy slyšet například mrskut, dynování či šmigrust. Někdo používá šlehání či mrskačka. Cíl je ale stejný. Pomlázkou švihat děvčata, aby si zachovala mládí. Při mrskání také odříkávají koledu „Hody, hody, doprovody…“ Někdo také využívá možnosti lehce dívku pokropit studenou vodou. Chlapci jako koledníci pak dostávají sladkosti, drobné mince a malovaná vajíčka. Tatínkové doprovázející své chlapce pak nepohrdnou panákem pálenky.
Dnešní trend Velikonoc
Velikonoce se v posledních letech stávají více komerční záležitostí, a to hlavně ve větších městech. Pomlázky se kupují často již hotové a na vajíčka se často lepí nálepky místo klasického barvení. Na dědinách, kde si více váží tradic, jsou tyto svátky ještě pěknou podívanou. Ve městech je to již trochu o něčem jiném. Pro mladé je to hlavně možnost se řádně napít a pro rodiče hlavně ideální čas, jak zaměstnat děti. Koledovat už nevidíme pouze chlapce, ale často je doprovázejí i dívky s pomlázkou v ruce. Tradice se trochu zvrtla, ale pořád to nemění nic na tom, že jde hlavně o svátky, kdy se hojně hoduje v kruhu rodiny.
Anketa
Zdroje:
