Článek
Diskvalifikace ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče kvůli helmě s portréty padlých sportovců, protesty kolem technologických výhod v běhu na lyžích nebo emotivní obvinění z podvodu v curlingu zase ukázaly, jak tenká může být hranice mezi pravidly, politikou a fair play.
Helma jako symbol agrese Ruska
Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč se stal výraznou postavou letošních her. Ne však díky svému sportovnímu výkonu, ale kvůli helmě s portréty ukrajinských sportovců a jeho kamarádů zabitých během ruské invaze na Ukrajinu. Tímto designem chtěl sdmadvacetiletý reprezentant uctít oběti nevyprokované války. V helmě absolvoval své tréninky a požádal Mezinárodní olympijský výbor, aby v ní mohl jet i závod. MOV však jeho žádost odmítl.
Organizátoři mu nabídli kompromis v podobě černé pásky na paži a možnosti vyjadřovat názory v rozhovorech, Heraskevyč ale na změnu nepřistoupil a chtěl nastoupit v helmě navzdory zákazu. Následně byl ze závodu diskvalifikován, což potvrdil jak MOV, tak mezinárodní federace IBSF. Olympijský výbor rozhodnutí odůvodnil tím, že by použití helmy znamenalo porušení pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření.
Tato událost rozdělila olympioniky i fanoušky. Zatímco šéf české výpravy Martin Doktor uvedl, že na hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod, prezident Petr Pavel projevil více pochopení. „Já to nevnímám jako spravedlivé rozhodnutí. Tady se nejedná o politickou propagandu, která by mohla kohokoli urážet. Jedná se o vyjádření respektu. Myslím, že tady mohl olympijský výbor udělat gesto a brát to jako respekt,“ uvedl pro server Odkryto.cz.
V den, kdy Mezinárodní olympijský výbor Heraskevyče diskvalifikoval, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že sportovci udělí Řád svobody.
Válka o vosky v běhu na lyžích
Další výraznou kontroverzí se stal spor kolem servisních technologií v olympijském sprintu běžců na lyžích, ve kterém se skvěle umístil český reprezentant Jiří Tuž. Některé týmy upozorňovaly na nerovné podmínky, protože servisní týmy Norska a USA totiž mohly použít vybavení, které běžně bývá zakázané – specifické vosky a voskovací stroj.
Před závodem panovaly těžké podmínky, takže dobře namazané lyže sehrály velkou úlohu. Obvykle před každým závodem rozesílá mezinárodní lyžařská federace FIS seznam nástrojů a pomůcek, které smí týmy ve svých servisních buňkách používat. A bylo to tak i tentokrát, pokyny se však nedostaly ke všem týmům. A zcela výjimečně FIS povolila i použití speciálního voskovacího stroje, takže norský tým, který informaci dostal, měl výhody před jinými závodníky.
A aby toho nebylo málo, server finské veřejnoprávní televize Yle informoval, že si tým USA přinesl do servisní zóny láhev s tekutým mazivem, které je přitom zakázané. Dva skandály v jednom závodě?
Funkcionáři FIS přiznali organizační chyby a připustili, že komunikace ohledně pravidel nebyla ideální. Informace přišly ale příliš pozdě a doba, kdy někdo mohl zpochybnit výsledky závodu, již uplynula.
Emoce na curlingu
Největší emoce ale vyvolal mužský curlingový turnaj, kde se do centra pozornosti dostal kanadský tým. Švédští hráči po prohraném zápase obvinili Kanaďany z nepovoleného dotyku kamene po jeho vypuštění, což pravidla zakazují, a požádali rozhodčí o zvýšenou kontrolu.
O co jde? Hráč při odhozu smí držet pouze rukojeť kamene. Podle Švédů ale kanadský reprezentant Mark Kennedy po uvolnění rukojeti před „hog line“ (odhazovací čárou) prstem nebo rukou znovu zlehka pošťouchl samotný kámen, aby upravil jeho dráhu nebo rychlost. Atmosféra mezi týmy výrazně zhoustla, přestože po vznesení obvinění byli rozhodčí umístěni na hog line, aby sledovali hody po dobu tří endů.
Kontroverze se rozšířila i do duelu proti českému týmu, když švédský deník Aftonbladet zveřejnil fotografie, které měli dokazovat nepovolené doteky s kameny i během pondělního zápasu proti Česku.
Následně byla ze stejného činu obviněna i kanadská skipka Rachel Homanová.
Spory se nevyhnuly ani krasobruslení
Kontroverzi přineslo i finále tanců na ledě, kde se objevily pochybnosti o objektivitě hodnocení rozhodčích. Rozdílné známky a výrazné bodové rozdíly vyvolaly diskusi mezi trenéry i experty o transparentnosti systému. Vítězství v soutěži bral francouzský pár Laurence Fournierová Beaudryová a Guillaume Cizeron, druzí skončili Američané Madison Chocková a Evan Bates.
Podle médií i odborníků však měly oba páry technickou náročnost volného tance oba páry na setinu bodu stejnou. Rozdíl v konečném výsledku činil bod a 43 setin, který vznikl čistě na straně rozhodčích. Subjektivní hodnocení rozhodčích do tohoto sportu patří, je ale s podivem, že rozhodující roli hrálo bodování francouzské rozhodčí, která tým své země výrazně favorizovala, zatímco Aeričanům udělila o více než 7 bodů méně.
Kauza znovu otevřela otázku, zda současný systém dokáže dostatečně transparentně vysvětlit výsledky divákům i sportovcům. I když protesty výsledky nezměnily, diskuse o spravedlnosti hodnocení pokračuje.
Medaile, které se rozpadaly
Nečekanou pozornost si získaly i olympijské medaile. I když asi jinak, než organizátoři her očekávali. Některým sportovcům se totiž při oslavách odpadly ze stuhy kvůli její kontrukci. Organizátoři později vysvětlili, že šlo o bezpečnostní prvek a problém se týkal jen části medailí.
Když skákala radostí Američanka Breezy Johnsonová, vítězka olympijského sjezdu, její zlatá medaile odpadla od stuhy, píše The Wall Street Journal. Stejný příběh potkal i německý biatlonový tým, když oslavoval třetí místo tancem. Drahý kov Justuse Sterlowa najednou upadl ze stuhy. „Hej olympiádo, co je s těmi medailemi?“ napsal tým do popisku videa, které zveřejnil na Instagramu.
Podle dalších zpráv už pořadatelé věděli, co potíže způsobilo, a začali situaci řešit s výrobcem. Problém byl zřejmě spojený s italským zákonem na ochranu zdraví, který vyžaduje, aby medaile byly vybaveny „odtrhávacím“ mechanismem. Ten byl navržen tak, aby se při silném zatažení automaticky uvolnil, čímž se zabrání tomu, aby se držitel medaile přiškrtil.Olympionici s vadnými kousky mohou u Italů svoji medaili reklamovat.
Další zdroje:
