Článek
Žáci devátého ročníku jedné pražské školy seděli na hodině češtiny, když o třídy dorazila jejich třídní učitelka v doprovodu ředitele. Následoval povel: „Všechny batohy na lavice a otevřít. Bude prohlídka.“
„Proč, co se děje,“ ozývali se žáci, jichž se okamžitě zmocnil neklid.
„Někdo na záchodě vapoval, hledáme, kdo to byl,“ uvedl ředitel.
Ačkoliv se to žákům nelíbilo, prohlídce se podrobili. Nevěděli, co jiného mají dělat. Pár z nich si situaci natočilo.
Samozřejmě se několik elektronických cigaret v batozích našlo. A žákům hrozí postih. Ačkoliv moje dítě nebylo mezi viníky (asi spíš náhodou, nedělám si iluze, že by nevapovalo), chystám se do školy. Jednání vedení se mi totiž nelíbí.
Učitel není policajt
Pokud to ještě nevíte, v českých školách se zřejmě vapuje dost běžně. Ano, vapování není zdravé. Vapování (elektronické cigarety) způsobuje podráždění dýchacích cest, chronické záněty plic, riziko vzniku závislosti na nikotinu a srdeční choroby. Aerosol obsahuje toxické látky a těžké kovy, které poškozují plicní tkáň, způsobují suchost v ústech a mohou vést k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či rakovině.
To ale neospravedlňuje reakci některých ředitelů. Ti se ve snaze chránit zdraví uchylují k plošným prohlídkám batohů žáků, metodám, které připomínají spíše totalitní režim než vzdělávací instituci v demokratickém státě. Však kolikrát vám v dětství prohlíželi batohy, protože někdo ve škole něco provedl. Z pohledu současného práva jsou plošné prohlídky batohu závažným incidentem, který šlape po základních svobodách žáků.
Základním kamenem problému je fakt, že český právní řád nikde nedává pedagogům pravomoc k osobní prohlídce nebo prohlídce věcí žáka.
- Listina základních práv a svobod: Podle článku 7 a 10 má každý právo na nedotknutelnost osoby a soukromí. Zásah do těchto práv je možný pouze v případech stanovených zákonem – a školský zákon takovou pravomoc nezná. Batoh nebo kapsa žáka jsou jeho soukromým prostorem.
- Školský zákon (§ 22b): Tento zákon sice ukládá žákům povinnost dodržovat školní řád a učitelům povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví, ale nikde nedefinuje „právo šacovat“. Pokud má učitel podezření, že žák má u sebe něco nelegálního nebo nebezpečného, může ho požádat, aby věc ukázal dobrovolně. Pokud žák odmítne, učitel nesmí použít nátlak ani sílu.
Prohlídka znamená pedagogické selhání
Plošné prohlídky pracují s principem kolektivní viny. Protože dvě dívky vapovaly na toaletě, musí se podrobit kontrole celá třída? V tomto případě dokonce šest tříd – sedmičky, osmičky a devítky? Kvůli dvěma provinilcům bylo zkontrolováno zhruba 160 žáků. Takový postup je v přímém rozporu s principem přiměřenosti.
V České republice se podobnými případy opakovaně zabýval i Veřejný ochránce práv (ombudsman). Ve svých stanoviscích dlouhodobě zdůrazňuje, že prohlídky věcí žáků bez jejich souhlasu jsou nepřípustné. Škola může dohlížet, může zakazovat vaping ve školním řádu a může žáky trestat podle výchovných opatření, pokud je při činu chytí. Nemůže si však hrát na vyšetřovatele s pravomocemi, které náleží výhradně Policii ČR (a i ta k nim potřebuje zákonný důvod).
Nejde o výjimku
Případy, kdy školy „preventivně“ prohledávají skříňky nebo batohy, se v ČR periodicky objevují. Často se tak děje při podezření na krádeže nebo právě na užívání návykových látek. Česká školní inspekce v takových případech obvykle konstatuje pochybení školy, pokud k prohlídce došlo bez výslovného souhlasu žáka (nebo zákonného zástupce) a bez přítomnosti policie.
Mladí by rozhodně vapovat neměli. To ale není důvod porušovat jejich práva.
Pokud škola jedná plošně, vytváří atmosféru nedůvěry a strachu. Místo aby se problém s vapingem řešil prevencí a dialogem, učíme žáky, že jejich soukromí nemá žádnou váhu, jakmile se někdo jiný zachová nevhodně. V době nástupu umělé inteligence by se školy měly zaměřovat na rozvoj měkkých dovedností. A právě orientace v právech jednotlivců, tedy v tom, co si musím nechat líbit a co už ne, do skupiny měkkých dovedností spadá. Naše škola ale předvedla pravý opak.
Je důležité říct, že někdy může být kontrola batohu oprávněná. Zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že žák má u sebe něco nebezpečného (zejména zbraň nebo drogy). V takovém případě jde o zdraví a bezpečnosti ostatních a škola je naopak povinná zasáhnout. I v takovém případě ale postup musí být přiměřený situaci, dobře podložený a rozhodně nesmí být šikanózní.
Žáci nejsou občany druhé kategorie
Vysvětlete svým dětem, že pokud po nich učitel vyžaduje otevření batohu a ony s tím nesouhlasí, mají právo to odmítnout. Škola v takovém případě může zavolat policii, pokud má důvodné podezření z páchání protiprávní činnosti. Policie však bude muset své jednání zpětně obhájit.
Často se také zástupci školy ohání školním řádem daného ústavu. Ten sice může upravovat pravidla chování a povinnosti žáků, ale nemůže bez dalšího legitimizovat zásahy, které by jinak byly nepřiměřené. Jinak řečeno: ani sebelepší formulace pravidel nedává škole „bianco šek“ k tomu, aby kontrolovala vše a všechny.
Zajímavým kontrastem jsou školní skříňky. Ty bývají majetkem školy, a proto je jejich kontrola z právního hlediska méně problematická než prohlížení osobních věcí. I zde ale platí, že postup musí být přiměřený a důstojný. Veřejné „prohrabování“ obsahu skříňky před spolužáky sotva splňuje požadavek respektu.
Vaping na školách je problém, o tom není sporu. Řešením ale nemůže být porušování ústavních práv. Pokud chceme, aby žáci respektovali pravidla, musíme v první řadě respektovat my je.
Zdroje:
Listina základních práv a svobod (čl. 7, čl. 10)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
