Článek
Když se dnes mluví o alarmujícím nárůstu psychických problémů, úzkostí a sebepoškozování u českých teenagerů, jako viník se téměř okamžitě vytáhnou sociální sítě, tlak na výkon nebo dopady nedávné pandemie. To všechno nepochybně hraje roli. Mám ale pocit, že v téhle celospolečenské debatě nám uniká jeden naprosto základní faktor, bez kterého lidský mozek nedokáže zdravě fungovat. Spánek. České děti totiž spí historicky nejméně a kvalita jejich odpočinku prudce klesá.
Podle mezinárodní studie HBSC klesla průměrná délka spánku českých školáků ve všední dny vůbec poprvé pod magickou hranici osmi hodin. Konkrétně činí sedm hodin a padesát sedm minut. „Ukazuje se, že délka spánku se zkracuje napříč všemi věkovými kategoriemi, přičemž nejvýraznější pokles vidíme u patnáctiletých chlapců a dívek,“ uvedl Petr Baďura, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci, pro web Seznam Zprávy. Za pouhých jedenáct let přišly české děti v průměru o dvacet minut spánku každou noc a více než polovina z nich trpí spánkem, který je mělký a nekvalitní.
Nedostatek spánku vypíná přirozený mechanismus pro zvládání úzkosti
Možná si řeknete, že nejde o nic dramatického. Vždyť vy toho taky moc nenaspíte a přežijete to. Jenže mozek dospívajících se vyvíjí a chronický spánkový deficit na něj má mnohem větší vliv než u dospělého.
Z neurobiologického hlediska v závěrečných fázích noci, kdy spíme nejhlouběji, probíhá takzvaný REM spánek. Právě ten je klíčový pro zpracování emocí, odbourávání stresu a celkovou emoční stabilitu. Když se dospívající dítě systematicky ochuzuje o poslední hodiny spánku, protože musí brzy vstávat do školy, v podstatě si vypíná přirozený mechanismus pro zvládání úzkosti. Mozek bez dostatečného odpočinku funguje v nouzovém režimu – zvyšuje se impulsivita, klesá sebekontrola a i malé podněty mohou vyvolat nepřiměřenou emocionální reakci.
O tom, jak moc je tato situace vážná, svědčí i zkušenosti z terapeutických pracovišť. Vlna psychických potíží mezi teenagery je totiž často jen špičkou ledovce, pod kterým se skrývá obrovská vnitřní tenze. „Sebepoškozování je vlastně způsob, jakým tito mladí lidé regulují své emoce, když už nemají žádný jiný nástroj, jak to obrovské vnitřní napětí zvládnout,“ uvedla psycholožka Tereza Podaná pro web Seznam Zprávy. Pokud k této psychické křehkosti připočteme tělo, které je dlouhodobě vyčerpané nevyspáním, vytvoříme dokonalé podhoubí pro rozvoj vážných potíží. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví potvrzují, že chronická nespavost je jedním z nejvýraznějších rizikových faktorů pro vznik klinické deprese u mladých lidí.
Sociální jet lag situaci zhoršuje
Mnoho rodičů se pokouší situaci zachránit tím, že nechají své unavené teenagery o víkendu spát klidně do oběda. Podle somnologů je to však obrovský omyl. Tento fenomén, odborně nazývaný „sociální jet lag“, tělu spíše škodí. Rozdíl mezi vstáváním v šest ráno v týdnu a v jedenáct dopoledne o víkendu vyvolá v organismu stejný šok, jako kdyby dítě každý pátek odletělo přes půlku planety a v pondělí se vracelo zpět. Rozhodí se tím cirkadiánní rytmus, tělo je zmatené a nedělní usínání se stává ještě tím větším utrpením. Deficit se takto dohnat nedá.
Dospívající navíc čelí biologické nevýhodě, za kterou nemohou. Během dospívání se vlivem hormonů přirozeně posouvá vylučování spánkového hormonu melatoninu. Teenager zkrátka fyzicky nedokáže usnout v devět večer, i kdyby si lehl do tmy a zavřel oči. Jeho biologické okno pro spánek se posouvá přirozeně až na dobu kolem jedenácté večer. Když pak musí v sedm ráno vstávat a od osmi fungovat ve škole, je jeho organismus nucen pracovat v době, kdy je nastaven na nejhlubší útlum.
Energeťák – zabiják spánku
Aby tuto ranní paralyzující únavu školáci vůbec překonali, stále častěji sahají po tekutém dopingu – energetických nápojích. Podle dat České školní inspekce pije energeťáky pravidelně každý desátý školák na základní škole, u středoškoláků je to ještě výrazně víc. Jenomže pomoc je jen zdánlivá, ve skutečnosti jde o začarovaný kruh. Masivní dávka kofeinu a cukru sice na chvíli unavený mozek nakopne, ale odpolední propad je o to hlubší. Často pak následuje další energeťák, nebo aspoň káva. Ale kofein zkonzumovaný během dne spolehlivě zablokuje večerní ospalost. Dítě pak neusne v jedenáct, ale až ve dvě ráno, a další den se probouzí ještě vyčerpanější.
Diskuze o zákazu mobilů před spaním a regulaci prodeje plechovek s kofeinem jsou důležité. Ale sáhněme si do svědomí – jaký příklad dáváme dětem my? Spíme dost, nedospáváme o víkendu? Dokud jako společnost budeme brát spánek jako ztrátu času nebo luxus, nemůžeme se divit, že ambulance dětských psychiatrů praskají ve švech. Prvním krokem k uzdravení dětské duše totiž možná není hluboká terapie, ale docela obyčejná, nepřerušovaná noc v posteli.
Další zdroje:
