Článek
Rozhodl jsem se netradičně nesestavovat žádný žebříček top 10 nejlepších filmů roku, jichž po filmových portálech koluje hromada, nýbrž raději tzv. vypíchnout ty největší úspěchy roku a rozebrat uplynulý ročník již bez zavřených kinosálů, avšak se stávkou scenáristů a ve vzduchu visící proměnou vkusu diváků.
Začátek roku 2023 byl nezvykle dlouho na zajímavé premiéry chudý
Začátek roku 2023 se ještě stále nesl v duchu kasovní dominance velkofilmu Jamese Camerona – Avatar: The Way of Water. Konkurence to proto neměla v kinech snadné a na pořádnou novinku, která by stála za zmínku se čekalo dlouhé týdny. Do českých kin zavítala alespoň na 6 Oscarů nominovaná novinka Tár s Cate Blanchett v roli úspěšné dirigentky na vrcholu hudební kariéry, jejíž osobní život se rozpadá. Snímek nakonec při březnové ceremonii neproměnil ani jednu nominaci, na jeho kvalitách mu to nijak neubírá.
Další svěží vlaštovkou byl snímek Babylon režiséra Damiena Chazella s hvězdným obsazením včele s Bradem Pittem a Margot Robbie. Po stránce ocenění se jednalo o ještě většího smolaře, jenž utřel na Oscarech a nevedl si o moc lépe ani na Zlatých glóbech (pouze jedna výhra z 5 nominací). Fanoušci zlatého věku kinematografie a přechodu z němého na zvukový film si místo toho vesele rochnili blahem díky dokonalému audiovizuálnímu kabátku, hereckých výkonů, zákulisí z natáčecích studií a nespoutaných večírků plných drog a divokého sexu, jímž Hollywood oplývá dodnes. Bohužel jich do kin nepřišlo dostatek, a tak se Babylon mohl rovnou zařadit mezi největší kasovní propadáky roku.
Další zimní sucho v kinech nerozčísnul ani třetí Ant-Man, od nějž si studio Marvel slibovalo mnoho jen, aby po zbytek roku zažívalo nejhorší období ve své patnáctileté historii (rozpovídám se o tom více v článku o propadácích roku 2023), ani boxerské drama Creed III s Jonathanem Majorsem, nad nímž již viselo obvinění z domácího násilí, nýbrž nenápadné fantasy Dungeons & Dragons: Čest zlodějům.
Tato partička, ač také v kinech finančně nijak zvlášť nezabodovala, si ukradla srdce nejen fanoušků fantasy hry u nás známé jako „dračák“, ale také běžných diváků lačnících po poctivé nenáročné zábavě se sympatickými hrdiny a trefným humorem. Aneb něco, na co jsme ze západu byly dříve zvyklí jen, aby v posledních letech vyhořelo 9/10 podobných pokusů o rodinnou veselici. Nejenom já doufám, že se jednoho brzkého dne s touto milou partičkou zlodějíčků opět setkáme ve větším diváckém počtu. Mezi lidmi se totiž kvalita snímku brzo rozkřikla, díky čemuž si vedl o mnoho lépe na streamovacích službách.
Během letní sezóny si Hollywood vytřískal veškeré hity
Letní období (v Hollywoodu počítané přibližně od dubna do června) bylo diváckými hity doslova překypující, kvůli čemuž spousta snímků zbytečně bojovala o pozornost s konkurencí startující klidně o týden později. Kupodivu všem studiovým kravaťákům mezi Rychle a zběsile 10, solidními Strážci galaxie 3, poněkud již vyčpělým Johnem Wickem 4, digitálně otřesným Flashem, zbytečným Indiana Jonesem 5 a zklamavší Mission: Impossible 7 nakonec zvítězily animáky.
Nikoliv však ty od Pixaru či Disneyho. Ze všech nejlépe si vedl Super Mario Bros. ve filmu, jež se vyšplhal s ohromnými tržbami 1,3 miliardy dolarů na letošní druhou příčku. Byť se kvalitativně studio Illumination (Já, padouch, Mimoni) nijak zvlášť nepředvedlo, dětem to stačilo a Hollywood si z toho vyvodil novou rovnici: méně hraných komiksů, více animáků a více filmů podle her rovná se obří zisk.
Po stránce kritického hodnocení si daleko lépe vedl animovaný Spider-Man: Napříč paralelními světy. Sázka na originální kombinaci 2D a 3D animace studia Sony (jejíž styl ostatní poctivě vykrádají) se vyplatila i tentokrát a pozadu nezůstal ani příběh, který posunul hrátky s komiksovými paralelní světy a odkazy na vše možné na novou úroveň, z nichž možná nejednomu divákovi šla až hlava kolem. Animovaný Spider-Man se proto zcela jistě i letos popere o sošku za nejlepší animovaný film. Škoda, že si na třetí díl počkáme o něco déle, než bylo v plánu.
Letní prázdniny se nesly v duchu nastupující herecké stávky
Prázdninové období už takovou hitparádou nebylo. Scenáristická stávka byla dávno v plném proudu a vědělo se, že jen tak brzo neskončí. Aby toho nebylo málo, ve vzduchu visela rovněž stávka herecká. Studia začala panikařit, protože to znamenalo nejen nemožnost filmy dotočit, ale také problémy s propagací již natočených. Své by o tom mohl povyprávět Cillian Murphy, jež musel předčasně odejít z premiéry svého životopisného Oppenheimera, aby jej herecká asociace nemohla pokárat a zároveň, aby veřejně podpořil své kolegy, jímž se nedostává výplat se sedmi, ani šesti ciframi, o což šlo ve stávce především.
Pro samotný snímek to žádná pohroma nebyla, ba naopak díky několik měsíců probíhajícím internetovém fenoménu Barbenhaimer se oba zainteresované snímky mohly těšit rekordní divácké návštěvnosti a doslova se koupat v penězích. Tam, kde si Barbie odnesla vůbec nejlepší tržby roku přesahující 1,4 mld. dolarů, Oppenheimer se mohl těšit pozitivními diváckými i kritickými hodnoceními, které jej na spoustě příček zařadilo mezi elitu.
V obou případech sice zaznívaly i kritické hlasy směrem k pokřivené feministické stránce a hanobení patriarchátu v nebo zdlouhavé komplikované politické procesy a přemíra postav. Nicméně vydělat téměř miliardu dolarů a prodat tříhodinový napůl černobílý historický film masám lidí dnes zvládne zřejmě jen Christopher Nolan a reklamní kampaň desetiletí.
Kazma jako jediný pozvedl návštěvnost českých filmů roku 2023
Na domácí scéně nám v závěru prázdnin zaúřadoval jistý Kazma se svým pseudofilmem ONEMANSHOW: The Movie. Ať si o kvalitách myslíte, co chcete, jedno se musí uznat – díky mazané kampani lákající na soutěž o milion dolarů se tomuto svébytnému influencerovi podařilo zdolat návštěvnický rekord.
Jen za první týden se do českých kin přihrnulo téměř 300 000 (soutěžících) diváků. Šlo o druhý nejúspěšnější úvodní týden vůbec a první co se týče domácího počinu. Co by jen za to číslo jiní domácí tvůrci dali, kdy už ani osvědčené „romanťárny“ s Langmajerem (Ostrov aj.) netáhnou. O dalším týdnu Kazma zaznamenal sice také jeden z největších propadů, s celkovými 544 000 diváky se však nakonec vyšplhal na druhou příčku nejnavštěvovanějších filmů roku hned za Barbie. Po finanční stránce tedy úspěch jako prase, který se určitě někdo pokusí zopakovat.
Co by za podobné návštěvnosti daly originální, a daleko kvalitnější domácí počiny jako Bod obnovy, Úsvit nebo #annaismissing, které z domácích počinů svou kvalitou kritiky zaujaly, běžné diváky ale příliš neoslovily. U posledního jmenovaného, který měl premiéru na začátku prázdnin, se dá s nelichotivou nadsázkou říct, že ho nikdo neviděl, přesto se jedná o možná nejlepší český film roku. Režisér Pavel Soukup, který před lety zaujal internetovým seriálem #martyisdead i porotu cen Emmy, to zkusil s osvědčeným receptem cílícím na mladé publikum znovu. Poměrně krátký snímeček upoutá diváka výborně napsanou a zrežírovanou detektivkou z prostředí puberťáků na sociálních sítích.
Za to český Blade Runner – Bod obnovy – si v tuzemských kinech už mnohem lépe s celkovými 103 000 diváky a po dlouhé době se potvrdilo, že stále dokážeme i s omezenými finančními prostředky natočit poutavé dílo na alespoň evropské úrovni. Bohužel snímek dojel na chatrnější vypravěčskou stránku vyjma originálního námětu, kdy citově úsporné projevy herců a předvídatelnost příběhu potvrdily léta známý fakt, že bez skvělého scénáře natočit film i s těmi nejlepšími herci a efekty nelze a nemělo by se na něm nikdy šetřit.
V závěru roku nebylo téměř, na co chodit a kina zela poloprázdná
Kvůli ještě pár měsíců probíhající stávce (ukončena byla až 9. listopadu) mnoho studií své bijáky odložilo až na letošní rok (jako např. druhou Dunu), a tak se divácké zážitky pokusily zachránit alespoň streamovací služby. Zatímco Netflix s fincherovkou Zabiják příliš nenadchnul, Apple si mnul ruce hned dvakrát.
Novinka Martina Scorsese Zabijáci rozkvetlého měsíce s hereckými matadory Leonardem DiCapriem a Robertem De Nirem o útlaku indiánů a těžbě ropy sbírala ovace ve stoje. Své, byť ne tak bouřlivé, ovace si užil také Ridley Scott s Napoleonem. Aby oba mohly soutěžit o filmové ceny, musely být uvedeny v kinech. Apple na obou z nich sice tratil kalhoty (oba stály více jak 200 milionů dolarů a vydělaly podobné částky), minimálně Zabijáci o sošky bojovat budou a o to zjevně šlo technologickému gigantovi především. Naproti tomu si obě režisérské legendy splnily něco, na co by jim nikdo jiný peníze nedal.
V úplném závěru roku stihly diváky potěšit ještě dva snímky. Nejdříve ryze japonská Godzilla Minus One, která učí Hollywood, jak se správně točí katastrofický žánr o kaidžú monstrech a že to jde i za málo peněz se spoustou destruktivní muziky. Oproti tomu muzikál Wonka o fiktivní populární postavě výrobce čokolád, nyní s tváří Timothéeho Chalameta, zacílil na rodinky s dětmi, které již přičuchly k vánoční atmosféře a chtějí si v kinech zazpívat a relaxovat.
A to byl rok 2023, dámy a pánové. Pochopitelně čítal daleko více kvalitních kousků, které by si zasloužily zařadit do seznamu, ale bohužel na sebe nedokázaly strhnout dostatečnou pozornost. Znáte-li nějaký kousek, který by tu neměl chybět, můžete mi ho připomenout v komentářích.
V další části naopak proberu ty největší kritické a finanční propadáky, na něž byl minulý rok nezvykle bohatý a na nichž studioví giganti prodělali stovky milionů dolarů a naštvali davy diváků.
Zdroje: csfd.cz, kinomaniak.cz, boxofficemojo.com
