Článek
Ráda bych tedy přidala i svůj názor, nový náhled na celou problematiku, která mnohým může otevřít oči.
Myslím, že se shodneme na tom, že školka není a nikdy by ani neměla být odkladištěm dětí, ale vzdělávacím zařízením. Pokud bude dostatek míst pro všechny děti, tak je zajisté v pořádku, aby chodily všechny děti. Jenže je jich dlouhodobě nedostatek, takže je v současné době nutné vytvořit pořadník. A jsem toho názoru, že mají mít přednost děti pracujících matek a děti staršího věku.
Důvod je prostý. Nejde tu přeci vůbec o diskriminaci dětí, ani matek. Pracující matky ovšem přináší do státního rozpočtu nemalé peníze formou odvodů, ať už se jedná o odvody, které jsou přímo strženy zaměstnanci ze mzdy, tak i odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Včetně odvodů sociálního, které je tolik nutné pro budoucí důchodový systém.
Ale pokud by nebylo její dítě do školky přijato, tak tato matka nemůže nastoupit zpět do práce, tudíž stát přichází o peníze. Kdežto pokud by v případě rozhodování vzala raději do školky dítě ženy, která nepracuje a je na mateřské či rodičovské dovolené, nebo je dokonce dlouhodobě nezaměstnaná, tak to žádný finanční požitek státu nepřinese. Ať už totiž její dítě přijmou do školky či nikoli, ona stejně zůstane s tím druhým doma.
Dále bych ráda zareagovala na argument, který rovněž zazněl v předchozím článku, že maminka chce, aby se její dítě dostatečně vyvíjelo a socializovalo, proto ho chce dát do školky, protože dle jejího mínění, by mu to nemohla dopřát, když se musí starat o miminko. S tím až tak docela nesouhlasím.
Dítě se může socializovat i doma. Jen je důležité s ním dostatečně komunikovat, zapojovat ho formou hry do péče o miminko a hlavně vše vysvětlovat. Nemyslím tím, že by se mladší sourozenec měl později automaticky starat o toho mladšího, ale naučit ho vnímat potřeby jiných lidí. Jinými slovy, naučit ho dělit se o pozornost, že jeho potřeby jsou stejně tak důležité jako potřeby ostatních, čili naučit ho nesobeckosti. Že stejnou pozornost, kterou nyní věnuje miminku, věnovala maminka i jemu samotnému, když byl menší.
A co se týče té socializace, maminka ho přeci může vzít na hřiště a přitom i miminko v kočárku. Větší dítko si bude hrát se stejně starými dětmi a miminko bude spokojeně spinkat v kočárku. Po cestě kamkoliv zrovna tak může staršímu dítěti ukazovat jednotlivé stromy a nazývat je správnými názvy, ukazovat zvířátka, pokud nějaké v parku potkají apod. Mohou třeba v parku posbírat listy, ze kterých doma udělají buďto obtisky nebo nalepí obrázek. Starší dítě si dále velmi brzy bude moct hrát se svým mladším sourozencem, když mu maminka ukáže jak na to. Zároveň tím, že se bude muset dělit o pozornost maminky se svým mladším sourozencem, tak se naučí i větší samostatnosti. Ta mnohým dnešním dětem žalostně chybí.
Na závěr, konečným řešením uspokojivým pro všechny je samozřejmě dostatek školek pro všechny a tím by byl konečně problém vyřešen. Než se ale toto stane skutečností, měly by jednoznačně mít ve školce při nedostatku míst přednost děti pracujících matek a starší děti, kterým se blíží povinná školní docházka. A to, že by maminka měla doma obě děti, lze vnímat i pozitivně. To je aspoň můj názor. Jaký názor máte vy? Podělte se o něj se mnou v diskusi, ale prosím o slušné a věcné komentáře k tématu.
