Jsem na mateřské a dávám syna do školky. Proč to neumíte překousnout?

Mateřská škola – státní instituce, která má primárně zajistit rodičům hlídání v době, kdy jsou v práci. Ono hlídání je samozřejmě spojeno s určitou výchovou a vzděláním dětí, které mateřskou školku navštěvují. Děti jsou v kolektivu mezi vrstevníky, naučí se pravidelnému řádu, stejně jako školka různými tematickými plány a osnovami podpoří dětský vývoj v oblasti předškolního vzdělávání.

Když dá dítě do školky pracující matka, je to zcela v pořádku. V tu chvíli bere každý školku primárně jako státem zřízené extrémně levné odkladiště dětí, kam ho pracující rodič ráno odevzdá a po šichtě si ho zase vyzvedne.

No jo, ale já nepracuji. Jsem na mateřské. Jednoduše řečeno, do práce nechodím, protože jsem doma s mladším potomkem. A staršího, skoro čtyřletého, vodím pravidelně do mateřské školy. Ráno se rozloučíme a odpoledne po spaní a svačině se zase uvidíme a jdeme domů. A takhle je to každý den, pokud nemáme v plánu nějaký speciální víkend.

Pravidelně dostávám přímo i nepřímo „sežrat“, že když jsem na mateřské, tedy doma, nemám sebemenší důvod dávat staršího syna do školky. Měla bych s ním být doma, když můžu a nemám zabírat místo ostatním. Ale ráda bych připomněla, že se do školky dostal zcela bez jakékoliv protekce, dle stanoveného výběrového klíče. A je zcela normální, že by děti měly do školky chodit.

Ano, přesně tak, protože své obě děti miluji. Proto dávám staršího syna do školky. Nechci totiž brzdit jeho vývoj. Školka mu dá do života mnoho důležitých věcí. Naučí se socializaci, naučí se být v kolektivu, bude pod dozorem vystudovaných učitelek s desítkami let zkušeností. Každý den pro něj bude jiný, nový, zajímavý. Vzhledem k mladšímu potomkovi bych mu takový komfort nikdy doma nemohla nabídnout.

A teď k mladšímu. I ten si přece zaslouží mateřskou lásku. Stejnou, jako měl v jeho věku prvorozený. Proč bych se měl o čas dělit se starším bratrem jen proto, že se narodil o pár let později? Chci se mu věnovat naplno, jako jsem se ve stejných letech věnovala svému staršímu synovi. A to půjde jenom, když on nebude doma – bude ve školce.

Ne, není to o lenosti, že dávám staršího syna do školky, i když jsem na mateřské. Je to o prioritách, mateřské lásce i o výchově. V České republice se navíc v délce mateřské zcela vymykáme evropským standardům. V mnoha jiných zemích by do školky / jeslí už dávno šupajdil i ten mladší. A tady se divíme, že je v procesu předškolního vzdělávání tříleté dítě.