Článek
Možná mnohé z vás vůbec nenapadne, že i když doma třídíte textil a vyhazujete jej do speciálních charitativních textilních kontejnerů za účelem dobročinnosti v dobré víře, že pomůže chudší části populace nebo že poputuje do Afriky či jiných rozvojových zemích a bude i těmto nejchudším ještě sloužit, tak děláte pravý opak.
Co se doopravdy děje s vysloužilým textilem?
Většina vysloužilého oblečení z Evropy, Asie a Severní Ameriky totiž končí v Jižní Americe, konkrétně v Chile v poušti Atacama.
Možná totiž nevíte, jak mnohé charitativní organizace s textilem z druhé ruky zacházejí, a bohužel nejenom ony, ale i přímo samotní výrobci textilu.
Z textilního kontejneru, který se mimochodem dle mého názoru, nevyváží nijak často, se vybraný textil roztřídí. Ty nejlepší kusy slouží k dalšímu prodeji v second-handech. Horší, ale stále ještě použitelné kusy, putují na charitu. Nejprve zde po Česku a poté do zahraničí, nejčastěji do rozvojových zemí.
Jenže do rozvojových zemí jde enormní množství textilu v podstatě z celého světa, které i při tak velkém počtu obyvatel jednoduše milionásobně převyšují potřeby tamějšího obyvatelstva a vyřazené textilie končí vyhozené na chilské poušti Atacama, a nejen tam. Úplně stejný problém je v jihovýchodní Asii, Indii, Ghaně či středoamerických státech.
Dle agentury DPA do největšího přístavního města Iquique blízko Alto Hospicio dorazilo od ledna do října 2021 přes 29 000 tun použitého oblečení, denně až 20 tun. Dle odhadů se každoročně posledních 15 let do Chile dostane až 60 tisíc tun vysloužilé módy, kde se bude oblečení rozkládat stovky let kvůli umělým vláknům.
Jak se oblečení do Chile dostává a odkud?
„Chile je největším dovozcem secondhandového oblečení v Latinské Americe“, uvádí Ekonews. Dovozci textil vykupují v USA, Kanadě a Evropě. Jedná se jak o použitý textil např. z nevyužitých charitativních nebo humanitárních sbírek, tak ale i překvapivě o neprodané úplně nové kusy z obchodů, které potřebují vyprázdnit své sklady a regály, aby je mohly doplnit úplně novými „trendy“ výrobky. Zní to absurdně? To je ale bohužel tvrdá a velmi smutná realita konzumního způsobu života.
Dovezou ho do bezcelní zóny v přístavu Iquique, což je přibližně dva tisíce kilometrů na sever od metropole Santiaga, kde pracovníci textil třídí. Přibližně třetina oblečení putuje k prodeji po Chile i do dalších států Jižní Ameriky.
„Asi 50 dodavatelů si vybírá ty nejlepší kusy a zbylých zhruba 40 procent se vyhazuje v horách u Alto Hospicio, sdělil DPA Edgar Ortega, který pracuje na odboru životního prostředí města“, informuje Idnes.cz
Dvě třetiny přenechají přepravcům a dále se nestarají o jejich osud. Moc dobře ale vědí, jak je s textilem dále nakládáno. „Že je platí za to, aby ho odvezli do rozlehlé pouště a tam vysypali na zem“, dodává Ekonews.
Zde se budou stovky let rozkládat nebo se „náhodou“ samovolně vznítí, aby tak uvolnily místo dalšímu textilu, což působí ekologickou katastrofu.
Ortega již nehovoří o „náhodném“ vznícení, ale vysloveně a otevřeně říká, že se vyhozené oděvy u Alto Hospicio úmyslně zapalují kvůli uvolnění místa a větší požár vzniká v průměru jednou ročně a hoří několik dní i přes veškerou snahu hasičů o uhašení. Jak obrovské je množství takových zplodin při jediném požáru v desítitisících, ne-li statisících tunách oblečení, se můžeme jen domnívat.
Proč žijeme tak konzumním způsobem života?
Každý se na chvíli zamysleme sám nad sebou. Vzpomeňme si, kdy naposledy jsme si koupili nový kus oblečení a jak často jsme ho nosili, než jsme ho vyřadili. Zkusili jsme mu dát před vyřazením druhý život? Zkusili jsme nenošené věci dále prodat nebo jsme je bezmyšlenkovitě vyhodili do textilních kontejnerů nebo do směsného odpadu?
Spravujeme si někdy oblečení nebo při známce mírného opotřebení či poškození jej rovnou bezmyšlenkovitě vyhodíme? Je tu ještě vůbec někdo, kdo zašívá ponožky, zašívá dírky na kalhotech, tričkách, svetrech, mikinách nebo dává na ně záplaty či výšivky? Je tu někdo, kdo přišívá knoflíky, spravuje zipy? Někdo, kdo dává použitému oblečení druhý život? Byť je rozstříhá na hadry třeba do garáže, nebo kdo stejně jako moje babička, staré povlečení přešije na utěrky nebo je použije jako potahy na židle, vytvoří z nich ubrus či s použitím třeba molitanu vyrobí zarážku před práh, aby např. z chodby netáhla zima?
Firmy od recyklace dávají ruce pryč
Problémem je, že firmy dávají od recyklace ruce pryč. Samy nechtějí na vlastní náklady textil recyklovat a platí si za to jiné. To by samo o sobě nebylo až tak špatné. Jenže ony nijak dále neprověřují, co se s jejich produkty dále děje. Nevidí nebo spíše nechtějí vidět a tváří se „Já nic, já muzikant“.
Chile navíc nemá žádné limity, co se týče množství dovezeného textilu. Takže fakticky si může do země přivézt, kdo chce, co chce a v jakémkoliv množství.
Které značky byly nejvíce na skládce zastoupeny?
Mnohé z vás, kteří dočetli až sem, bude určitě zajímat, které značky jsou v poušti Atacama vidět nejvíce. Neziskové organizace SumOfUs a Desierto Vestido udělaly společně průzkum v poušti Atacama.
Nejvíce se objevovalo oblečení značky Old Navy, tu osobně neznám. Následují ale mnohem známější značky, které byly rovněž hojně zastoupeny: H&M, Adidas, Calvin Klein, Wrangler, Levi’s.
Naopak méně časté byly tyto značky: Zara, Hugo Boss, Tommy Hilfiger, Gap, Vans, Nike, Converse.
Jak se dá skládkování nejen v Chile zabránit?
Jak vidíme z průzkumu SumOfUs a Desierto Vestido, luxusní oblečení ještě neznamená, že je udržitelné a že se výrobce zajímá nebo dohlíží na jejich řádnou recyklaci.
Co ale můžeme pro zlepšení situace udělat my sami?
1) Zajímejte se o to, jak výrobce nakládá s vysloužilým textilem. Nebojte se položit dané firmě přímou otázku na oficiálních kanálech a šiřte osvětu o této problematice dál.
2) Zajímejte se, jak nakládají s textilem provozovatelé textilních kontejnerů, kam se chystáte vyhodit použité oblečení.
3) Kupujte nové kusy oblečení s rozvahou. Poděkuje vám jak vaše peněženka, tak i životní prostředí.
4) Vyhýbejte se nekvalitnímu oblečení. Záměrně nepíšu neznačkovému, protože ani značka nemusí zaručovat kvalitu a udržitelnost, jak je z průzkumu patrné.
5) Snažte se dávat oblečení druhý život. Nedarujte charitě, ale upřednostněte darování přímým osobám, přátelům, známým, lidem v nouzi apod.
Oblečení z pozůstalosti můžete zkusit nabídnout do domova seniorů. Dětské oblečení zase do dětských domovů nebo pokud jste členem nějaké sociální sítě, tak můžete zkusit různé skupiny, které se přednostně zaměřují na prodej či darování oblečení v konkrétní lokalitě.
Pakliže jste manuálně zruční, můžete textilu vdechnout nový život přešitím na něco jiného. Např. ze závěsů a povlečení můžete ušít ručníky, utěrky, potahy na židle do kuchyně či na sedadla do auta. Můžete z nich ušít i třeba svému domácímu mazlíčkovi nový pelíšek. Nápadů je spousta a fantazii se meze nekladou. Inspirací vám může být nejeden hobby pořad v televizi nebo různé reelsy na sociálních sítích, které se přesně na kutilství různého druhu zaměřují.
Co by jednoznačně pomohlo?
Z mého pohledu by jednoznačně pomohlo, kdyby nejenom Evropská unie, ale aby všechny země, které mají s touto problematikou co do činění, tedy USA, Kanada i Čína, kde se většina těchto oděvů vyrábí, vytvořily zákonnou povinnost výrobcům nového textilu ekologicky recyklovat jejich výrobky a zároveň i ekologicky a udržitelně vyrábět výrobky nové.
Kdyby např. kamenné obchody sloužily zároveň i jako sběrné místo vysloužilého oblečení, stejně tak i firmy, které prodávají své oblečení a doplňky pouze přes e-shopy.
Aby všichni výrobci oblečení povinně dokládali audit, který by obsahoval počet vyrobeného oblečení a počet oblečení odevzdaného.
A zároveň aby tyto firmy měly přímou odpovědnost za nakládání a recyklaci jejich dosloužilého oblečení. Aby už nemohly donekonečna od této katastrofy dávat ruce pryč. Peněz mají více než dost, tak ať taky začnou hasit po sobě požár a nenechávají to na ostatních.
Zdroje
iDNES.CZ, ČTK. Chilská poušť jako obří skládka použitého oblečení, denně ho přivezou 20 tun [online]. Aktual. [18. 12. 2021]. © 1998–2025 MAFRA, a. s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/atacama-poust-obleceni-skladka-chile.A211218_094223_zahranicni_baky
NÍDR, Tomáš. Odpadkový imperialismus v praxi. Latinská Amerika se stala popelnicí módy [online]. Aktual. [30. 4. 2022]. © 2019 - 2020 | Ekonews For Future Media s.r.o. Dostupné z: https://www.ekonews.cz/odpadkovy-imperialismus-jak-se-latinska-amerika-stala-popelnici-mody/#:~:text=V%20chilsk%C3%A9%20pou%C5%A1ti%20Atacama%20se%20nach%C3%A1z%C3%AD%20ob%C5%99%C3%AD,obyvatel%C3%A9%20bohat%C3%BDch%20zem%C3%AD%20vyhodili%20sv%C3%A9%20neu%C5%BEite%C4%8Dn%C3%A9%20p%C5%99ebytky
SHEJBAL, Tomáš. Textilní odpad v Chile z ČR? Na jaké známé značky můžeš v poušti natrefit? [online]. Aktual. [1. 2. 2023]. © 2025 Bejkův mls. Dostupné z: https://bejkuvmls.cz/textilni-odpad-v-chille/
