Kočka, nebo pes?

Velmi záleží na tom, jaké vlastnosti a chování budete od zvířete očekávat a kolik času mu můžete věnovat. Každé z nich má své výhody a nevýhody a ty bych zde chtěla zmínit a rozvést. Velmi záleží na tom, jaké vlastnosti a chování budete od zvířete očekávat a kolik času mu můžete věnovat. Každé z nich má své výhody a nevýhody a ty bych zde chtěla zmínit a rozvést.

Už předem upozorňuji, aby si lidé nepořizovali zvířata podle vzhledu. Platí to jak u druhů, tak i u plemen. Každé zvířátko má své vlastnosti, předpoklady a své rysy osobnosti, stejně tak i konkrétní plemena. Vždy je tedy nutné, než si pořídíme konkrétního jedince, zvážit právě i charakteristické rysy, abychom od něj neočekávali to, co se neslučuje s jeho druhem/plemenem.

Pokud zvažujete pořízení pejska, mějte na paměti, že se jedná o časově náročné zvíře, jemuž musíme umět poskytnout domov i na 20 let. Většinou se psi sice průměrně dožijí 14 let, ale mám osobní zkušenost s pejskem mé babičky, který se dožil úctyhodných 22 let.

Pejsek je mnohem časově i fyzicky náročnější na chov než kočka. Je třeba mu umožnit dostatek pohybu. Ideální je i přístup na zahradu. I když budoucí majitel má oplocenou zahradu, je i přesto nutné, aby psa aspoň jednou denně vzal ven na delší procházku.

Zároveň je třeba se psem být v kontaktu, a ne ho nechat venku na zahradě a vůbec se mu nevěnovat. Někteří psi jsou více společenští, jiní méně. Stále ale lze obecně říct, že pes je společenské zvíře, což vychází z jeho kořenů. Pes potřebuje cítit svou smečku a Vy jakožto majitel jste vůdce smečky, s nímž musí být v každodenním kontaktu.

Pes je velice věrný přítel a lze ho poměrně snadno vychovat a připodobnit k obrazu svému. Je to ochranář a ve většině případech nemá problémy v soužití s jinými zvířaty či dětmi.

Nemá problém ani s případným přestěhováním a pokud je třeba zajistit mu hlídání např. v době dovolené či pobytu v nemocnici, tak obvykle nemá problém s dočasným ošetřovatelem. V takovém případě je ale nejlepší psa na takové okolnosti postupně zvykat (pokud to lze předem očekávat), aby neprošel zbytečným stresem.

Psi obvykle milují i cestování, takže není problém je brát na cesty s sebou. Je možné s nimi cestovat MHD, vlakem, autem i letadlem. Na některých linkách i autobusem, ale většina provozovatelů autobusových linek má přepravu psů zakázanou. Stejně tak existuje i mnoho hotelů či penzionů, kde umožňují ubytovat majitele i se psem. V zahraničí dokonce existují i pláže, kde mají psi povolený vstup. V Česku zase existuje i spousta kempů, kde je taktéž možnost ubytovat se spolu s pejskem.

Pokud cestování se psem není z jakékoli důvodu možné a ani hlídání ze strany rodiny, existují u nás i tzv. psí hotely. Určitě je ale zapotřebí vše si ověřit, aby bylo o psa dobře postaráno a skončil v dobrých rukách v době vaší nepřítomnosti.

Při pořízení psa je zapotřebí zvážit i finanční stránku. Nejedná se pouze o náklady za kvalitní stravu, očkování, čipování, místní poplatek za psa, ale musíme počítat i s nenadálými okolnostmi jako případná operace, která není zrovna nejlevnější záležitostí.

Oproti tomu kočičky mají úplně jiné rysy i způsoby chování. Jsou obvykle věrné pouze užšímu rodinnému kruhu a rozhodně vás neposlechnou na slovo. Ne že by nerozuměly tomu, co jim říkáte, ale ony se zkrátka nechtějí podřizovat nikomu. Jsou velice svéhlavé a nenechají se hladit a chovat na slovo, jako je tomu u psů. Pokud kočka nemá náladu a vynucovali byste si její náklonnost, odvděčí se vám akorát škrábanci či kousanci. Kočky vyhledávají lidskou přítomnost, když chtějí. Jsou mnohem samostatnější než psi. Obvykle lépe snáší denní odloučení, když jde člověk do práce, než je tomu u psů.

Pokud jsou spokojené, tak jsou mnohem tišší než psi. Jejich srst ani kůže nemá vůbec specifický zápach jako u psů. Za to může zapáchat stolice, pokud nezvolíte správný typ a značku krmiva i steliva a pravidelně toaletu nečistíte. Kočky jsou velmi čistotná zvířata, ale pokud by se jim toaleta nezdála dostatečně čistá, vykonaly by potřebu mimo ni. Nejčastěji by pak v takových případech vykonaly potřebu na místech, kde by se dalo hrabat: květináče, hadr, prádlo v koši a bohužel i v posteli, pokud je na ní přikrývka či přehoz.

Domácí toaleta může být pro někoho velkou výhodou, neb kočka je zvíře, které se nemusí venčit, což nahrává těm, kteří třeba nemají pravidelnou pracovní dobu či musí sloužit nečekaně přesčasy a nemusí se tak fixovat na konkrétní hodinu návratu domů a trnout hrůzou, jestli to ještě vydrží, jako je tomu u psů.

Pro někoho může být další výhodou to, že kočku není nutno nikde přihlašovat a neplatí se za ni místní poplatek jako u psů. Zase je ale třeba počítat s jinými náklady jako např. kastrace, pořizování steliva a škrabadel.

Kočka je rovněž mnohem vybíravější v krmivu než pes. I když je pro ni krmivo chutné, tak ne vždycky jí sedne a může po něm mít průjem nebo naopak velmi pevnou stolici či může zvracet. S častějším zvracením se musí u koček počítat vždy, protože kočka si tím čistí žaludek od chlupů, které pozře během pravidelné údržby srsti, jíž se věnuje i čtvrtinu svého života. Chlupy bohužel neumí strávit, a proto je vyzvrací ven, mnohdy i se zbytky nestrávené potravy. Lze tomu předejít pravidelným česáním, díky němuž odstraníte většinu přebytečné srsti, a proto je třeba ji na kartáčováním zvykat už od kotěte.

Kočky jsou mnohem samostatnější než psi, takže na krátkou dobu si doma vystačí samy bez újmy a stresu. Pokud se tedy např. rozhodnete strávit s protějškem prodloužený víkend na wellnessu, kočička to vydrží i sama, pokud bude mít dostatek vody, krmiva a více toalet. Pokud ale jedete pryč na delší dobu, je zapotřebí jí zajistit patřičné hlídání, ideálně v místě jejího pobytu, protože kočičky obecně nesnáší změny a stěhování na jiné místo.

Pokud tedy někdo pravidelně obměňuje interiér, je velmi extrovertní a přijímá mnoho návštěv ve svém obydlí, tak zřejmě nebude kočka tou správnou volbou. Kočka potřebuje cítit klid, rodinnou pohodu, jistotu, bezpečí a ideálně stále stejný okruh a počet lidí. Jakékoli stěhování je pro ni stresující, je totiž velmi teritoriální.

U koček musíme také počítat s jejich dalším přirozeným projevem, jímž je broušení drápů. Je tedy třeba pořídit více škrabadel a umístit je na místa, kam si pravidelně kočka chodí brousit drápy: nedaleko pohovky, stolu, židlí, rohů postele apod.

U koček se rovněž nedoporučuje koberec. Velmi je to svádí k broušení drápů právě o něj. Pokud jej tedy doma máte a plánujete si kočku pořídit, tak raději počítejte s tím, že vám jej může vytrhat. Stejně tak nepočítejte, že vám pohovka či kožená kolečková židle k pracovnímu stolu vydrží netknutá. Pokud na těchto věcech lpíte, nedoporučuji kočku vůbec pořizovat.

Co se týče srsti, tak chlupy z kočky budete mít všude: na pohovce, v posteli, na stole, židlích, koberci… Zkrátka všude. Ovšem oproti psím chlupům (hlavně krátkosrstých plemen) jdou snadno vysát, nezapíchají se vám tolik do tkanin a po úklidu není po nich ani památka.

Je rovněž třeba počítat s tím, že kočka vám vleze všude. Nepohybuje se pouze na zemi jako pes a nic pro ni není nedostupné, pokud to nezavřete do lednice nebo do spíže. Kočka dokáže vyskočit až do výšky šestinásobku své výšky. Bez problémů se tedy dostane na stůl, kuchyňskou linku, pračku, lednici, police, televizi aj. Vše je tedy nutno zabezpečit jak pro váš klid, tak i pro její bezpečí, aby na sebe nic nemohla svrhnout. Aby kočka nelezla po nábytku, doporučuje se pořídit kočičí strom, který plně uspokojí její potřeby a vám ochrání váš nábytek a věci na něm.

Ať si pořídíte psa, kočku či jiné zvířátko, je zapotřebí zvážit všechny okolnosti. Zda máme na něj dostatek času, zodpovědnosti, financí a prostoru. Mějte na paměti, že zvířátko není věc, kterou můžete jen tak odhodit. Je to závazek na poměrně dlouhou dobu. Přináší mnoho krásných společných chvil, ale také mu musíte poskytnout adekvátní péči.