Návrat do středověku? Protipotratové zákony ve světě to potvrzují

Nejprve trocha historie USA, abychom zasadili věci do kontextu. V roce 1973 prohlásil americký Nejvyšší soud protipotratové zákony za protiústavní, protože byly v rozporu s Ústavou, konkrétně s dodatkem, který zaručoval právo na soukromí. Změna to byla velkolepá, začala platit okamžitě ve všech státech USA. Zákon se začal nazývat Roe vs. Wade. Pod pseudonymem Jane Roe se ukrývá Norma McCorvey, matka 2 dětí, která se při 3. těhotenství domáhala v Texasu práva na interrupci.

Prvním paradoxem je, že než žaloba prošla řádným soudním procesem, tak žena dítě donosila, tudíž nepodstoupila interrupci (v praxi i před tímto zákonem tak někteří učinili, bylo to ale nelegální, velmi drahé a velmi nebezpečné, protože to dělal kdekdo pouze s jediným cílem, a to obohatit se), ale své třetí dítě dala k adopci (za mě ten nejlepší možný krok, když se o něj nedokázala postarat).

Druhým paradoxem je, že tatáž žena, po které byl zákon, v podstatě uzákonění práva na interrupci, pojmenován, od pol. 90. let začala bojovat proti tomuto zákonu a úplně otočila. Nechala se v přímém televizním přenosu pokřtít a dalších 20 let po boku náboženských organizací bojovala proti původnímu zákonu.

Ovšem v roce 2017 v dokumentu AKA přiznala, že její obrat byl čistě zištný, motivován finančními stimuly. Že jí v podstatě za úplatu řekli, co má říkat, kde a kdy a za to jí platili. Tento fakt nerozporuje ani jeden z hlavních představitelů antipotratového hnutí Rob Schenck, který o ní mluví doslova jako o „mimořádné trofeji“ a „prvotřídním úlovku“.
Bohužel zřejmě byla natolik přesvědčivá, že i samotné občany to přesvědčilo a postupně začali volit spíše prokonzervativní kandidáty, což postupně vyústilo až v úplný zákaz interrupcí v mnoha státech USA v roce 2022.

Velmi kontroverzním byl i případ Adriany Smith z Georgie. Jak to celé začalo? Adriana byla krátce těhotná a stěžovala si na úpornou bolest hlavy. Ihned navštívila nemocnici Northside v Atlantě, kde podle slov její matky, jí neposkytli žádné podrobnější vyšetření, ale poslali ji domů s léky.

Druhý den ráno probudilo jejího přítele Adrianino lapání po dechu a sípání, takže okamžitě zavolal záchrannou službu. Teprve po této události udělali Adrianě CT vyšetření mozku, které ukázalo krevní sraženiny a bohužel museli konstatovat mozkovou smrt, už ji nešlo zachránit.

Avšak přísné zákony státu Georgia (nebo pouze jejich výklad?) jim nedovolily ženu odpojit od přístrojů, protože by tím zabili její dítě, Adriana v té době byla v 9. týdnu těhotenství. Tyto zákony totiž zakazují interrupci po 6. týdnu těhotenství, respektive od doby, kdy je jasně prokázána srdeční aktivita plodu. Výjimku tvoří pouze dítě zplozené incestem, znásilněním či v případě vážného zdravotního ohrožení matky probíhajícím těhotenstvím. Bohužel ani do jedné výjimky tato žena nespadala, jelikož už byla fakticky mrtvá, takže těhotenství její stav nijak neohrožovalo.

Nemocnice v podstatě rodině oznámila, že ji nemohou od přístrojů odpojit z důvodu možného porušení zákona. Její matka, April Newkirk, označila chvíle, kdy navštěvovala svou dceru jako trýznivé, mučivé až děsivé. Adriana po sobě zanechala pětiletého syna. Nejhorší pro rodinu byla ta bezmoc, že v podstatě nemohou o své dceři vůbec rozhodovat a bylo jim nakázáno, že MUSÍ zůstat napojena na přístroje do té doby, než bude možné dítě odrodit císařským řezem. Rodina tedy byla vystavena před hotovou věc.

Nutno podotknout, že takový úkon je nadstandardní a celkové udržování jejího života bude pro rodinu velmi finančně nákladné. Její matka podle televizní stanice 11Alive uvedla, že to dítě chtějí, ale zároveň dodává, že konečné rozhodnutí o osudu jejich dcery a matky v jedné osobě mělo zůstat v rukou rodiny.

Dítě, které Adriana čekala, je chlapec a pojmenovali ho Chance. Adrianu měli původně uměle udržovat na životě až do 32. týdne těhotenství (tedy do srpna). Dítě ale nakonec odrodili již 13. června a chlapeček vážil pouhých 538 g. Není uvedeno, z jakých důvodů se rozhodli pro tak brzké vyjmutí, ale lze předpokládat, že to bylo způsobeno zhoršujícím se stavem samotné Adriany, která byla již tak dlouho mozkově mrtvá. Novorozenec se nachází na JIP a jeho zdravotní stav nebyl s ohledem na rodinu komentován.

Podle původních prognóz lze ale očekávat, že dítě nebude zcela zdravé a bude více či méně postižené. Samotná Newkirková totiž dříve sdělila místní zpravodajské stanici WXIA, že lékaři je informovali, že plod má tekutinu na mozku. Hrozí mu zcela ztráta zraku a je dost možné, že nebude moct nikdy chodit.

Podobný případ se odehrál už dříve v Texasu, konkrétně v roce 2014. Těhotná žena Marlise Muñoz byla ve 14. týdnu těhotenství, když ji našel její muž v bezvědomí. Stejně jako u Adriany Smith, i u ní nastala mozková smrt. Nemocnice ji rovněž kvůli pokročilému těhotenství odmítla odpojit od přístrojů. Její manžel, Eric Muñoz, požadoval odpojení od přístrojů, což nemocnice odmítla. Muñoz se tedy obrátil na soud a soud mu v tomto případě vyhověl a vydal rozhodnutí v neděli dne 26.1. 2014, že nemocnice Johna Petera Smithe musí do pondělního rána 27. 1. 2014 rozhodnutí vyhovět. Nemocnice ještě tentýž den, uvedla, že rozhodnutím soudu se bude řídit. Tělo bylo skutečně odpojeno od přístrojů a předáno manželovi.

Další případ z Texasu se smutným koncem se odehrál v září 2021. Tehdy 28letá Josseli Barnica byla v 17. týdnu těhotenství kvůli zdravotním komplikacím převezena do nemocnice v Houstonu. Plod chlapečka jí pomalu umíral v děloze.

Lékaři ovšem odmítli udělat interrupci, protože plodu stále bilo srdce, i když všem bylo jasné, že není ani mizivá šance na jeho záchranu. Jejich rozhodnutí se stalo pro Josseli Barnicu osudným, protože spontánní potrat probíhal příliš dlouho a žena zemřela v důsledku sepse.

Podrobnosti k případu zjistil až po letech investigativní web ProPublica. Podařilo se jim mj. zjistit, že Barnica navštívila kliniku poté, co zažívala silné křeče v podbřišku následované krvácením. Vyšetření odhalilo fatální následky jako nedostatek plodové vody a rentgen odhalil již probíhající samovolný potrat. Lékaři odmítli potrat provést kvůli již zmíněnému tlukotu srdce plodu. Žena trpěla ve velmi silných bolestech, porodila dítě mrtvé a z důvodu komplikovaného porodu a sepse za několik dní zemřela. Tehdy tu zanechala po sobě roční dcerku, která vinou těchto lékařů navždy přišla o svou matku.

Protipotratový zákon v Polsku začal platit 27. 1. 2021. Tehdy totiž vstoupil v platnost nález polského Ústavního soudu z 22. října 2020 o neústavnosti jedné z výjimek zákona o ochraně lidského plodu z roku 1993.

Výjimka povolovala potrat v případě, že lékaři předpokládají těžké poškození nenarozeného dítěte. V praxi se nejčastěji jednalo o Downův syndrom.
Patnáctičlenný Ústavní soud (dva členové byli proti) vydal verdikt s odvoláním na polskou Ústavu, že stát „zajišťuje každému člověku právní ochranu života“ a „přirozená a nezcizitelná důstojnost člověka je zdrojem svobod a práv člověka a občana“.

Web Církev.cz doslova píše: „Tribunál jednal z podnětu 119 poslanců, mezi nimiž byli nejenom členové vládnoucí strany Právo a spravedlnost, ale i někteří členové opozičních stran. Podání čekalo na projednání tři roky.“

V souvislosti se stížností na zákon o plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách přípustnosti umělého ukončení těhotenství z roku 1993 se v Polsku hovořilo o tzv. potratovém kompromisu, tedy o politické shodě na zákaz potratů vyjma těchto 3. výjimek:

1) těhotenství vzniklo důsledkem znásilnění, umělý potrat byl možný do 12. týdne;
2) těhotenství ohrožuje život matky
3) velká pravděpodobnost, že plod je těžce poškozen nebo trpí nevyléčitelnou, život ohrožující nemocí

Druhá a třetí výjimka umožňovala potrat v jakékoliv fázi těhotenství. Zákon ani tehdy, ani nyní netrestá ženy podstupující potrat, ale osoby, které potrat provedly a zároveň osoby, které k potratu nabádaly.

Nález potvrdil verdikt z roku 1997. Ústavní soud dále konstatoval, že péče o postižené jedince či jedince s dlouhodobě nevyléčitelnou chorobou nemůže spočívat pouze na matce, ale stát, potažmo celá společnost má povinnost pomáhat.

Smutný případ se odehrál 25. 1. 2022. Tehdy 47letá Agnieszka byla v prvním trimestru těhotenství a čekala dvojčata, chlapce. Její manžel ji odvezl do nemocnice Blahoslavené Panny Marie v Čenstochové. Žena pociťovala silné bolesti, ale dle slov její rodiny byla v době hospitalizace „plně při vědomí a v dobré fyzické kondici“.

První plod v ní zemřel 23. 12. 2021. Lékaři jej ovšem odmítli vyjmout z těla s odkazem na současnou protipotratovou legislativu. Brzy na to se stav Agnieszky velmi prudce zhoršil, uvedla rodina.

O týden později, přesně 29. 12. 2021 se zastavilo srdce i druhému z chlapců. Lékaři však z nepochopitelných důvodů čekali další 2 dny, než oba mrtvé plody z těla vyjmuli.

„Celou tu dobu v ní byla rozkládající se těla nenarozených synů. Zdravotníci ale nezapomněli včas zavolat kněze, aby přišel na oddělení a odsloužil pohřeb dětí,“ sdělila rodina plna negativních emocí a silně rozhořčená z úplně zbytečné smrti jejich dcery.

Agnieszka zemřela až 25. 1. 2022 v důsledku stále se zhoršujícího zdravotního stavu. Rodina měla důvodné podezření na sepsi, ovšem nemocnice se k tomu odmítla vyjádřit.
Rodina zcela legitimně žádala o spravedlnost a odškodnění za její smrt. Zůstaly po ní kromě rodinných příslušníků i 3 nezaopatřené děti.

Další otřesný případ zbytečného úmrtí na sepsi se odehrál v nemocnici v Novém Targu, kam přijela 33letá žena v 5. měsíci těhotenství kvůli prasknutí plodové vody. Žena přijela do nemocnice v noci 21. 5. 2023 kvůli předčasnému odtoku plodové vody. Plod bohužel přes veškerou snahu lékařů zemřel.

Dne 24. 5. 2023 se prudce zhoršil zdravotní stav samotné Doroty, která následkům sepse podlehla, jak uvedla rodina z prohlášení. Rodina dále konstatovala, že jim nikdo neřekl o rizikovosti celé situace a neměli tak možnost rozhodnout včas o jejím životě. Manžel doslova řekl: „Nikdo nám neřekl, že šance na záchranu dítěte jsou minimální, a především, že situace ohrožuje ženin život.“ Jednalo se o první těhotenství Doroty, která v důsledku komplikací a vágnosti lékařů zcela zbytečně tragicky zemřela a zanechala tu manžela a své rodiče.

A já se ptám, kolik žen musí ještě zemřít než se představitelům mnohých zemí, které tak neoddiskutovatelně zakazují potraty, otevřou oči a upustí od přísnosti svých zákonů? Kolika dětem ještě sebere takový hloupý přístup život jejich matkám a připraví je tak o kompletní rodinu?

Právo na potrat je velmi kontroverzním tématem i u nás v Česku, ale pevně doufám, že se nenecháme zfanatizovat USA, Polskem a dalšími zeměmi, kde vehementně prosazují přísnou protipotratovou politiku na úkor zdraví nastávajících matek.

V těchto všech případech bylo od začátku jasné, že plod nebyl životaschopný a lékaři pouze ze strachu z následků tamějších špatně formulovaných zákonů neprovedli včas interrupci a tyto ženy to stálo život. Zákon nikdy nepamatuje na vše, a proto je nutné se v prvé řadě rozhodovat na základě faktů a svého čistého vědomí a svědomí. Kdyby to v těchto případech lékaři udělali, s největší pravděpodobností by všechny zmíněné matky, které podlehly sepsi, zachránili.

Mnohem kontroverznější je ještě první případ z Georgie, kde v podstatě tamější zákony rodinu donutili nechat jejich dceru, manželku a matku na přístrojích v době mozkové smrti. Nehledě na vysoké finanční náklady a újmu celé rodiny, i když bylo téměř stoprocentně jasné, že dítě nebude v pořádku. Umíte si představit tu bezmoc rodiny, že nemohou rozhodnout o vlastní dceři a manželce? Jak jim asi bylo, když ji každý den navštěvovali, i když byla mrtvá? Jak asi bylo jejímu 5letému synovi, který viděl svou matku mrtvou, a přesto těhotnou? Jak muselo být těžké mu o tom vůbec říct a jak to tak malému chlapci vysvětlit, aby to pochopil?

Doslova z ní udělali živý inkubátor, scénář vyšitý jako z Příběhu služebnice. Rodina vypsala sbírku, aby aspoň částečně pokryla náklady na udržování v umělém spánku. Stát rozhodne, ale nepřevezme zodpovědnost Jak je to možné? Pokud přeci něco stát nařizuje silně v neprospěch občana, pak by měl taky převzít veškeré náklady na vlastní zodpovědnost, nemocnici je uhradit a zároveň se postarat o případné postiženého jedince a neměl by to nechat na rodině, když jí v podstatě tuto „libovůli“ nařídil. Nehledě na veškerou etickou a morální újmu, kterou lékaři takovým rozhodnutím rodině způsobili.

HEWSON, Georgie. Baby of brain-dead mother Adriana Smith delivered in US state of Georgia [online]. Aktual. [20. 6. 2025]. © 2025 ABC. Dostupné z: https://www.abc.net.au/news/2025-06-19/adriana-smith-death-baby-born-georgia-abortion-laws/105436824

LAUDER, Silvie. Jak se postupně drolilo právo Američanek na potrat [online]. Aktual. [5. 7. 2022]. © Copyright Respekt Media a.s. ISSN 1801-1446. Dostupné z: https://www.respekt.cz/kontext/jak-se-postupne-drolilo-pravo-americanek-na-potrat

MRÁZKOVÁ, Dita. Těhotná Adriana (30) prodělala mozkovou smrt, kvůli nenarozenému miminku ji však lékaři stále udržují na přístrojích [online]. Aktual. [21. 5. 2025]. © 1996–2025 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné z: https://www.maminka.cz/clanek/tehotna-adriana-30-prodelala-mozkovou-smrt-kvuli-nenarozenemu-miminku-ji-vsak-lekari-stale-udrzuji-na-pristrojich

VONDRÁKOVÁ, Anna-Marie. Na svět přišlo dítě mrtvé Adriany Smith. Posledních pár měsíců fungovala jako lidský inkubátor [online]. Aktual. [20. 6. 2025]. © 2011 - 2025 REFRESHER.cz. Dostupné z: https://news.refresher.cz/184369-Na-svet-prislo-dite-Adriany-Smith-Poslednich-par-mesicu-fungovala-jako-lidsky-inkubator?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

POLÍVKOVÁ, Ema. Těhotná Američanka prodělala mozkovou smrt. Kvůli potratovým zákonům ji ale udržují na přístrojích [online]. Aktual. [23. 5. 2025]. © 1997-2025 Český rozhlas. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tehotna-americanka-prodelala-mozkovou-smrt-kvuli-potratovym-zakonum-ji-ale_2505231025_epo

ROOS, Antonín. Dítě jí pomalu umíralo v děloze, lékaři nezasáhli a žena nepřežila. Potraty rozdělují USA [online]. Aktual. [2. 11. 2024]. © FTV Prima spol. s r.o. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/potraty-rozdeluji-usa-lekari-z-texasu-odmitli-provest-interrupci-zena-zemrela-na-sepsi-452295

ČTK. Těhotnou ženu po smrti mozku odpojili od přístrojů [online]. Aktual. [26. 1. 2014]. Atlas.cz 1999 – 2025 © Economia, a.s. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tehotnou-zenu-po-smrti-mozku-odpojili-od-pristroju/r~1e414c8086c711e3be20002590604f2e/#:~:text=Washington%20%2D%20Nemocnice%20v%20Texasu%20uposlechla%20v,t%C4%9Bhotnou%20%C5%BEenu%2C%20u%20kter%C3%A9%20nastala%20mozkov%C3%A1%20smrt

TS ČBK. V Polsku začal platit tzv. protipotratový zákon [oonline]. Aktual. © Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje. Dostupné z: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/210129polsko-se-demokraticky-rozhodlo-chranit-deti-s-downovym-syndromem

STEIN, Dita. Polskem otřásá smrt ženy, jež čekala dvojčata. Odmítli jí vyndat mrtvý plod [online]. Aktual. [27. 2. 2022]. © 1998–2025 MAFRA, a. s. a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-potrat-interrupce-tehotenstvi-ukonceni-smrt-zena-lekari-nemocnice-zdravotnictvi-zakon-ustavni.A220127_124107_zahranicni_dtt

ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Na septický šok zemřela v Polsku další těhotná žena. Lékaři jí neudělali včas potrat [online]. Aktual. [7. 6. 2023]. © FTV Prima spol. s r.o. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/na-septicky-sok-zemrela-v-polsku-dalsi-tehotna-zena-lekari-ji-neudelali-vcas-potrat-353384