Článek
Na toto téma mě navedl včerejší díl seriálu Jedna rodina, kde se toto téma řešilo hned v několika rovinách. V první rovině zdravotní sestra Bára, která zjistila, že je těhotná se svým přítelem a zároveň primářem centra asistované reprodukce Medardem. Aniž by mu těhotenství oznámila, vzala si potratovou pilulku, jíž těhotenství ukončila.
Pojem přerušení záměrně nepoužívám, protože se o žádné přerušení v pravém slova smyslu nejedná; přerušit lze něco, v čem lze později pokračovat. Když se ale těhotenství přeruší, tak se definitivně ukončí, je to nezvratné rozhodnutí, a pokud dojde k opětovnému otěhotnění, jedná se o jiné těhotenství s jiným embryem.
Druhý případ odpovídal jedné klientce navštěvující toto centrum, která nemohla přirozeně otěhotnět a musela podstoupit celkem několik cyklů IVF (=in vitro fertilisation, čili mimotělní otěhotnění), než se to podařilo (za pomocí darovaného vajíčka a spermií od jejího manžela). Klientka si to posléze rozmyslela, protože dítě není její (biologicky je to pravda) a manžel ji opustil, takže by na něj byla sama a nechce mít na manžela žádnou památku.
Oba případy jsou hodny zamyšlení. Má právo matka rozhodnout o potratu bez vědomí otce dítěte? Ke zplození je přeci potřeba obou. Nemělo by to být tedy i s potratem? Mnoho lidí bude oponovat, že se ale miminko vyvíjí právě v ženském těle, že žena bude omezena po celou dobu těhotenství a že žena se po narození musí starat o dítě a je finančně, fyzicky i psychicky zranitelná. S tím lze samozřejmě jen souhlasit.
Na jednu stranu chceme po mužích, aby se více angažovali v otcovské roli. Aby vypomáhali svým ženám v péči o potomka, a to nejen finančně, ale hlavně v pravém slova smyslu. Na stranu druhou jim ale právo rozhodovat o narození potomka upíráme, takže jsou zahnáni do kouta a to, zda se dítě narodí, či nikoliv závisí tedy pouze na rozhodnutí ženy.
Pakliže ale po mužích chceme, aby se ujali otcovské role, aby byli zodpovědní a neutíkali před touto povinností, pak jim musíme dát toto právo vyjádření. Pokud jim totiž to právo nedáme, není možné pak po nich později vyžadovat nějaké peníze a zodpovědnost. To by přeci nebylo fér.
Často se ale taktéž stává přesně opačný problém, a to ten, že žena si bez vědomí muže dítě nechá. Muž opět nemá právo o narození dítěte rozhodovat, ale výživné platit musí tak či tak, když ho žena dá k soudu. To vám přijde správné? Mně tedy nikoli.
Některé ženy jsou dokonce tak prohnané, že svému partnerovi tvrdí, že berou antikoncepci, kterou neberou, anebo ji tajně vysadí, a těhotenství je na světě. Stejně tak mohou klamat i muži, kteří touží po dítěti (hlavně ti starší hledající si mladší partnerky), a schválně nastřihnou nebo propíchnou kondom, aby partnerku úmyslně, bez jejího souhlasu a vědomí přivedli do jiného stavu. Ani jeden přístup není správný a fér.
Rovněž jsem narazila i na případ, kdy žena muži sice sdělila, že s ním čeká dítě, ale že si ho nechá, ať se mu to líbí, nebo ne, a že nikdy po něm nic nebude chtít, nechce s ním žít, ani ho nechce nikdy vidět. Muž s tím souhlasil, se ženou se dále nestýkal a o její těhotenství ani dítě se nijak nezajímal. Po čase ho ale navštívila s tím, že nemá peníze a že jí je musí dát, že je to jeho povinností. On s tím nesouhlasil a apeloval na předchozí dohodu (bohužel byla pouze ústní, otázkou zůstává, jestli by se něco změnilo, kdyby byla písemná). Ona ho dala k soudu, soud nařídil odebrání biologických vzorků k prokázání/vyvrácení otcovství, DNA se shodovalo, a otec musel platit. Takže opět námět k zamyšlení, zda soud rozhodl správně či nikoliv. Shodneme se ale v tom, že zajisté rozhodl ve prospěch dítěte.
Druhý zmíněný případ ze začátku článku je spíše pro filozofickou úvahu. Na jednu stranu se žena všemi možnými způsoby snaží o otěhotnění. Stojí to mnoho úsilí, jak ze strany kliniky asistované reprodukce, tak i z její strany, i ze strany manžela. U nich doma se změní okolnosti a ona se jen tak náhle rozhodne, když vše konečně vyjde, že to dítě nechce? A to nemluvím i o finanční stránce celé věci.
Zdravotní pojišťovna hradí základní výkony celkem u 3 cyklů s přenosem embryí. Není to levná záležitost. Není to zbytečné plýtvání veřejnými penězi, které by mohly být využity jinak? Má na to ta žena právo? Neměla by být za to nějak potrestána? Např. propadnutím zbývajících cyklů, pokud nějaké zbyly, nebo uhradit zpět pojišťovně veškeré provedené úkony? Co myslíte vy? Těším se na vaše komentáře a náměty k tomuto tématu pod článkem. Prosím o slušnou a seriózní diskuzi k tématu. Předem děkuji.
Použité zdroje:
Seriál Jedna rodina. 59. díl. Noc v hotelu. Vysílaný 5.3.2024 ve 20:20 na stanici tv Nova.
https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/nove-podminky-pro-umele-oplodneni
