Článek
Mnoho lidí se až při žádosti o starobní důchod dozví, že na něj nemá nárok.
Pro získání starobního důchodu je zapotřebí splnit 2 základní podmínky:
- dosáhnout důchodového věku - ten je proměnlivý a záleží na datu narození, pohlaví a počtu dětí, a
- splnit dobu důchodového pojištění - jinými slovy dosáhnout určitého počtu odpracovaných let, v současnosti se jedná o 35 let, případně 30 let bez náhradních dob.
Situace, kdy se mnozí lidé až po odeslání žádosti o starobní důchod dozví, že na něj nemají nárok, není až zas tak výjimečná. Děje se to celkem často, a proto je dobré o tom stále budoucí seniory informovat.
Nejčastěji je na vině nedostatek odpracovaných let. Pakliže se jedná jen o pár měsíců, tak se nejprve doporučuje provést kontrolu veškerých údajů online nebo osobně na ČSSZ a případně doplnit chybějící doby pojištění nebo prokázat náhradní doby.
Pokud se ovšem při kontrole na žádné nesrovnalosti nepřijde, tak existují v podstatě 2 možná řešení:
- chybějící dobu si napracovat a jít do důchodu později nebo
- chybějící dobu si doplatit.
Co se týče bodu 1, tady asi není potřebné toto dál rozvádět. Žadatel o důchod prostě bude v práci o pár měsíců déle, a pak podá novou žádost, v níž mu bude vyhověno.
Co se týče bodu 2, tak je třeba si vše řádně spočítat, zda se to žadateli vyplatí. Bez důvodu lze doplatit rok zpětně. Z tzv. kvalifikovaného důvodu lze doplatit až 15 let zpětně, záleží na konkrétním důvodu.
Kvalifikované důvody jsou tyto:
- evidence na úřadu práce (zpětně období od roku 1996, nejvýše 15 let)
- studium na střední, vyšší nebo vysoké škole v Česku (zpětně období od roku 2002, nejvýše 15 let)
- výdělečná činnost v cizině (zpětně nejvýše v rozsahu dvou let)
- výkon dlouhodobé dobrovolnické služby (zpětně nejvýše v rozsahu dvou let)
- činnost v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele (zpětně nejvýše v rozsahu dvou let)
- výkon funkce poslance Evropského parlamentu (zpětně od 19. 9. 2009, nejvýše 15 let)
- následování manžela nebo registrovaného partnera do místa jeho vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby (u doprovodu manžela zpětně nejdříve od roku 2010, u registrovaného partnera od roku 2015, nejvýše 15 let).
Pokud se rozhodne žadatel využít možnosti doplatit si chybějící dobu, tak se účastník přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění. Cena se vždy odvíjí od minimálního měsíčního pojistného, které je platné v době, kdy žádáme o doplacení. V roce 2025 činí minimální důchodové pojištění 3 260 Kč měsíčně, takže doplacení 1 roku vyjde na 39 120 Kč.
Pozdní starobní důchod
S tímto pojmem se řada lidí ještě nesetkala. Jedná se o nárok na důchod v plné výši, ale za cenu pracovat déle. Konkrétně se odchází do důchodu o 2 roky později, než by šel do důchodu muž stejného data narození. Takže pro muže je to přesně o 2 roky později, pro ženy o něco déle, ačkoliv nyní se důchodový věk obou pohlaví vyrovnává a brzy bude téměř totožný.
K tomu je zapotřebí splnit další podmínku, a to dobu důchodového pojištění:
- 20 let příspěvkových i náhradních dob nebo
- 15 let jen příspěvkových dob.
Toto řešení je zvláště dobré pro lidi, kteří buď pracovali na černo, nebo v zahraničí mimo smluvní státy, tzn. pokud pracovali ve státech mimo Evropskou unii nebo v jiných zemích, se kterými Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.
Pokud Česká republika nemá se státem, kde jste pracovali, smlouvu, pak buď můžete zjistit, zda jste v dané zemi, ve které jste pracovali, splnili podmínku na získání aspoň minimální doby pojištění a zda tedy nemáte aspoň v této zemi nárok na minimální důchod.
Pakliže ovšem ani tam nemáte nárok na důchod, pak je vlastně pozdní starobní penze ideálním řešením pro vás v dané situaci.
Pozdní starobní důchod se nijak nekrátí, ba naopak. Tím, že ve skutečnosti pracujete déle, než je důchodový věk, tak se vám zvýší i výpočet pro důchod.
Závěr
Pozdní starobní důchod tu není pro všechny. Těm lidem, co mají odpracováno dostatečný počet let v předstihu a kteří by chtěli odejít do důchodu dříve, to nepomůže.
Naopak toto řešení může pomoct lidem, kteří pracovali v zahraničí, konkrétně v zemích mimo EU a mimo státy, se kterými Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o důchodovém pojištění.
Na pozdní starobní důchod má nárok každý, kdo odpracoval nejméně 15 let nebo 20 let včetně náhradních dob. Do pozdního starobního důchodu se odchází o 2 roky později, než je důchodový věk muže narozeného ve stejném roce narození jako žadatel. U mužů je to tedy přesně o 2 roky později a u žen o něco déle, to záleží na konkrétním roce narození. Pozdní starobní důchod je vyplácen v plné výši, není tedy nijak krácen jako je tomu v případě předčasného důchodu.
Zdroje
Česká správa sociálního zabezpečení. Dokládání chybějící doby pojištění [online]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/dokladani-chybejici-doby-pojisteni
Česká správa sociálního zabezpečení. Práce a pobyt v zahraničí [online]. Dostupné z: https://www.cssz.cz/pobyt-a-prace-v-zahranici-obecne-informace
Ombudsman. Veřejný ochránce práv. Kdy mohu odejít do starobního důchodu? [leták online]. Aktual. [březen 2025]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/letaky/kdy_mohu_odejit_do_starobniho_duchodu_kancelar/kdy_mohu_odejit_do_duchodu.pdf
BUDAI, David. Chybějící odpracované roky na důchod si můžete doplatit, ale pozor na přísná pravidla [online]. Aktual. [22.2.2021]. ©2025 Českédůchody.cz. Dostupné z: https://ceskeduchody.cz/navody/chybejici-odpracovane-roky-na-duchod-si-muzete-doplatit
BUDAI, David. Co dělat, když vám chybí odpracované roky pro důchod [online]. Aktual. [5.6.2021]. ©2025 Českédůchody.cz. Dostupné z: https://ceskeduchody.cz/navody/co-delat-kdyz-chybi-odpracovane-roky-pro-duchod
