Článek
Údajně první českou svatou - Dobroslavu - zná v naší kotlině jen málokdo. Přitom je to naše nejstarší světice. Tedy alespoň podle španělské tradice.
Kdo byla Dobroslava? Podle zpráv to byla zřejmě knížecí dcera - a to pravděpodobně dcera knížete Mojslava (knížete Bílých Chorvatů sídlících tehdy v severovýchodních Čechách a na severní Moravě), který se účastnil bitvy u Vltavy v roce 872, kde zřejmě zahynul, a z krásné Dobroslavy se stal sirotek.
Byla ale adoptována samou svatou Ludmilou a Bořivojem, což jí umožnilo prožít krásné dětství - a to zřejmě na Levém Hradci v Čechách. Buď v Čechách, nebo na Moravě, také spolu se svou novou rodinou přijala křest, při kterém zřejmě přijala nové jméno Orosie nebo Eurosie. Později se se svými blízkými dostala i na Moravu do sídla vládce Svatopluka, kde si jí všiml arcibiskup Metoděj, a při vyřizování svých záležitostí v Římě ji doporučil roku 880 n.l. papeži Janu VIII. jako vhodnou nevěstu pro navarrského nastupujícího krále Fortuna Garcéze.
Pro mladou princeznu to znamenalo životní předěl a vysněnou zářivou budoucnost, spojenou s radikální změnou místa pobytu. Vždyť Španělsko tehdy leželo na okraji známého evropského světa.
Tento sňatek byl požehnán i samotným vládcem Velké Moravy - Svatoplukem - a tak nic nebránilo, aby se mladá nevěsta vydala i s početným doprovodem a dary do dalekých končin.
Do Španělska se vydal početný český ozbrojený průvod. Jak dlouho tehdy šli, není jasné, ale určitě cesta trvala více než měsíc. Muselo to být opravdu dobrodružné i na tehdejší dobu - jet až přes Pyreneje do „exotického království“.
K městu Yebra pod Pyrenejemi se údajně dostali v říjnu roku 880. Vyslali posla do navarrského království, že průvod se již blíží. Nevěděli ale, že kraj ovládá tlupa maurského zbojníka Abena Lupy, který se dozvěděl o její cestě k navarrskému králi. Lupa posla zabil a vydal se sám za již ztenčeným průvodem Dobroslavy - Orosie.
Nevěstin průvod, vida toto nebezpečí hrozící od maurské přesily, se narychlo vydal ukrýt do hor. Za nimi však dorazila i početná maurská skupina a rozhořela se krvavá bitva. Dobroslava zatím s několika ochránci pokračovala výše směrem k hoře Oturia. Tam ji však po ubití jejích průvodců dostihl Lupa, a když ji don Cornelio bránil před mečem Lupy, Dobroslava před něj vztáhla ruku, což však už nezadrželo dopadající meč Lupy, který jí usekl ruku v zápěstí. Když se ani po prosbách Lupy, aby se vzdala křesťanství, přijala islám a Lupu za muže, Dobroslava nepodvolila, Lupa ji v záchvatu vzteku rozsekal na kusy, nakonec ji sťal i hlavu. Ostatky zůstaly pohozeny na louce, kde mezitím vytryskl pramen čisté vody. Najednou se strhla prudká bouře, která vyhnala zbytek Maurů zpět dolů k Yebře.
Navarrský král se mezitím dozvěděl o hrozícím nebezpečí a vyrazil bránit svou nevěstu - dorazil ale už bohužel pozdě. Když viděl, co se stalo, zapřísahal se, že Lupu zabije a osvobodí zbytek Španělska od maurské nadvlády, což se mu nakonec za 20 let vlády úspěšně podařilo. Král se však už nikdy neoženil - z úcty ke své krásné slovanské nevěstě a nenaplněné lásce.
Ostatky Dobroslavy - Orosie našel po dvou letech pasáček Guillén, který po svém vidění přenesl její hlavu do Yebry a zbytek těla do Jacy, kde jsou tyto relikvie uchovávány v kostelích dodnes. Dobroslava - Orosie byla svatořečena na začátku 20. století, místní lidé věří, že ovládá déšť, krupobití a bouře, a je i patronkou vinařů. 25. června se tam každoročně slaví svátek „Ensenar la Santa“ (ukázání Svaté), kde procesí cestuje až na úpatí hory, kde byla tato mučednice sťata, a jsou ukázány její ostatky.
Češi dávno na její tradici zapomněli, i když ne tak úplně. V 16. století je doložena pouť Čechů k místu jejího hrobu ve Španělsku. Moravská tradice ji zná, a říká se, že každoroční Jízda králů odkazuje právě na tuto událost, kdy mladá nevěsta opouštěla kdysi naší úrodnou kotlinu na cestě za svým ženichem.
U nás Dobroslava zatím oficiální církevní svátek nemá, i když podle jedné z tradic se její svátek odehrává v Den sv. Václava. Zatím její uctívání u nás praktikuje jen řecko-katolická církev, ta římsko-katolická ji zatím „nezná“.
Ve Vatikánském archivu o ní není zmínka, jelikož papežský archiv dokumentuje papežské listiny až od pontifikátu Innocence III, což je od 13. století.
Ale i tady se již začínají bořit ledy - moravská občanská iniciativa již požádala španělské biskupy o získání několika ostatků zapomenuté české princezny - svaté Dobroslavy - Eurosie. Ve Španělsku totiž historie o krásně slovanské nevěstě byla sepsána místními biskupy, a tak zmínka o ní je stále velice živá. Každoročně se konají už i z Čech poutě za svatou mučednicí, tak kdo chce, může se tohoto svátku zúčastnit. Moravané si ji tedy „berou zpět pod svá křídla“. Češi ji zatím sice neznají, to ale nevadí, vždycky to chce někoho, kdo poskytne ochranu, když je třeba. A to je první náznak toho, že by se zapomenutá česko-moravská princezna mohla vrátit zpět konečně i domů. A s ní současně i naše historie tak dávná, že se pohybujeme na pomezí českých mýtů a bájí.
Svatá Dobroslavo, přejeme ti, aby se ti v příštím životě dařilo šťastněji a Tvá láska došla svého naplnění!
Zdroje: Orosie 2
