Článek
Zdá se, jako by Vánoce přicházely stále dříve. Jakmile začne končit léto, sociální sítě jsou plné koled, tipů na výrobu vánočních dekorací a na to, jaké dárky, komu koupit, když si většina lidí koupí všechno, co chce a potřebuje. Co ale běžné Čechy vůbec na Vánocích láká, že si je chtějí začít užívat stále dříve?
Jednou možností by mohlo být mystérium Vánoc, narození Ježíše Krista, rozjímání v průběhu adventu a těšení se na Jeho příchod. Češi jsou však jedním z nejvíce ateistických národů, a tedy to není náboženský aspekt, který je, respektive nás, láká.
Ti pesimističtější z nás by mohli namítnout, že jde o prostou kopii Američanů a čistý konzum; že jde o pouhou honbu za nabytím dalších věcí, o čistý materialistický požitek z nakupování a hromadění produktů.
Já si myslím, samozřejmě, že zčásti jde o obojí, ale tou hlubokou příčinou je tzv. Odkouzlení světa, které Čechy postihlo asi nejvíce. Co to je? Jedná se o termín, v němčině Entzauberung, který zpopularizoval německý sociolog Max Weber. Osvícenské myšlení, které za jevy, které nás obklopují, hledá vnitřní řád přírody, odhaluje fyzikální zákony a zpochybňuje mýty. Vedlo to ke ztrátě onoho náboženského mystéria a k výše zmíněné sekularizaci, ke ztrátě mystéria přírody jako takové a k přehnané racionalizaci jakýchkoliv událostí. Jednoduše se ze společnosti vytratila romantika neznalosti a kouzlo Vánoc se snažíme nabýt zpět dlouhodobým vystavením se typickým symbolům Vánoc jako je vánoční hudba, girlandy, vánoční světýlka, nazdobené stromečky a sváteční oblečení.
Tyto aktivity mají nahradit právě víru a tajemství, v které lidé už nevěří, i když tolik chtějí. A i když věří, je to mnohem slabší pocit, jakýsi sebeklam.
Druhý důvod je ten, že v současnosti se rozpadají rodiny a žijí od sebe stále dále, stejně tak s přáteli. Vzdálenosti se zkrátily, vše je blízko, ale o to méně kvalitního času spolu trávíme a Vánoce jsou jedna z těch mála příležitostí, kdy se to stane. Myslím si tedy, že Vánoce jsou ta jedna „výmluva“, proč vidět své blízké, což je něco, co lidem v současnosti velmi chybí. Zbavili jsme se náboženských slavností, ale ničím jsme je nenahradili a čas strávený s rodinou ubyl.
Řešení, jako vždy, nemám. Ale myslím si, že nad důležitostí různých malých rituálů a oslav bychom se všichni měli zamyslet, možná začít tvořit své vlastní rodinné slavnosti, které navrátí komunitní aspekt našim životům a vyplní alespoň zčásti zející díru v duších jednotlivců.
