Článek
Ve velkém se studenti na sociálních sítích chlubí, jak píšou své projekty, slohy, eseje či semestrální práce v ChatGPT. Ukazují, jak co nejlépe využít jeho vlastnosti, jak z něj vytáhnout strukturu dané práce, nebo dokonce celý text, případně jak tyto stopy zahladit. Pseudospisovatelé pak vytahují z ChatGPT nápady na příběh, zápletku či charakterové vlastnosti hrdiny, a pak nechají stroj psát celé odstavce popisů. Tvrdí, že se jedná jen o pomoc, berličku či dokonce jen o zábavu. Co to ale znamená pro lidstvo? Bez posilování kognitivních funkcí začnou tyto funkce slábnout a upadat. Myšlení a kreativita bolí, ale jsou tím, co nás dělá lidmi a jednotlivci.
Eseje, slohy, projekty a seminární práce se ve škole a na univerzitě nezadávají proto, aby studenty otravovaly, nýbrž proto, aby se jejich pomocí cvičily specifické schopnosti. Ve slozích trénují již žáci na základní škole své vyjadřování, schopnost popsat své okolí a vyjádřit pocity, dostat se k pointě či charakterizovat dobře člověka. Takové cvičení pak trénuje i empatii, tedy schopnost vcítit se do jiných situací a lidí. Jednoduše tohle cvičení rozšiřuje obzory člověka.
Jakákoliv seminární práce pak potřebuje strukturu, jasně podat tezi a podpořit ji argumenty, zamyslet se nad argumenty na druhé straně, nalezení příkladů, které dané argumenty podporují. To vše souvisí i s vyhledáním relevantních zdrojů, prací s textem a rozeznání zrna od plev, resp. důvěryhodných zdrojů od těch nedůvěryhodných.
To samé platí pro kvalifikační, tedy bakalářské a diplomové, práce, jen v mnohem větším měřítku. Student prokazuje svou schopnost zorientovat se v úzkém tématu, které souvisí s jeho nebo s její specializací. Stane se expertem na malou část svého oboru a třeba přinese něco nového i světu vědy. Je zde potřeba právě kreativita v hledání tématu - teprve člověk, který se v oboru vyzná, vidí, čemu se ještě nikdo nevěnoval. Kreativita v zaujetí jistého postoje nebo úhlu pohledu na věci. A tomu pak opdovídá i struktura práce. Musí jít od bodu A do bodu B, rozvíjet postupně argumenty, podporovat je důkazy a relevantními zdroji.
To, mimo jiné, rozvíjí i kritické myšlení a pochopení textu, které v dnešní době rychlých informací již ochabují. Čtením relevantních textů se navíc trénují i cizí jazyky, případně správné vyjadřování ve vlastním jazyce. Čím více se díváme na správně napsané texty, tím více jsme sami schopni se vyjadřovat i písemně gramaticky správně. Jednoduše psaní textů, přemýšlení nad texty a čtení cizích textů podporuje kognitivní schopnosti a rozvíjí je.
S masovým využíváním nástrojů umělé inteligence k tvorbě autorských děl se dostaneme do situace, kdy výše uvedené kognitivní schopnosti začnou upadat. Je to takové Pyrrhovo vítězství. Jakmile ChatGPT napíše pro studenta práci či pro dospělého nějaký text, daná osoba má pocit, že jaksi zvítězila nad systémem. Ale tohle vítězství je hořké, protože ubírá z kvality vzdělání, které daný člověk dostává. Podle mě to také znamená, že si daný člověk vzdělání vůbec neváží, že si myslí, že jej nepotřebuje, a je odhodlán ho obětovat na oltáři plagiarismu.
Vím, že v jisté chvíli je člověk frustrovaný, že musí psát nějakou esej či sloh a nezbývá moc času na věci, které by v tu chvíli dělat chtěl. Vím, že se spousta lidí ušklíbá nad čtením povinné četby, protože k čemu mi bude znát májovce a lumírovce. Ale kulturní kapitál je něco, co nejde koupit, co nás odlišuje od otroka či robota. Práce na kulturním kapitálu a kognitivních schopnostech je to, co nás může spasit od pádu do světa technokratů, pro něž jsme jen levná pracovní síla. Může nás také zachránit od toho slepě věřit tomu či onomu politikovi, dovoluje nám rozeznat odborníka od člověka s názory.
Zdroje:
Graham, S., & Hebert, M. (2010). Writing to read: Evidence for how writing can improve reading: A report from Carnegie Corporation of New York.
Manwell, L. A., Tadros, M., Ciccarelli, T. M., & Eikelboom, R. (2022). Digital dementia in the internet generation: excessive screen time during brain development will increase the risk of Alzheimer's disease and related dementias in adulthood. Journal of integrative neuroscience, 21(1), 28.
Spitzer, M.: Digitální demence. Brno 2015
Villani, S.: Impact of Media on Children and Adolescents: A 10-Year Review of the Research. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, volume 40, Issue 4, 392-401 (2001)
