Plzeň - Union SG 0:3. Obrana Viktorie opět vyhořela, Kričfaluši zazářil

Poté, co Plzeň v prodloužení deklasovala v předkole Crvenou Zvezdu Bělehrad, říkal jsem si, že máme zpátky tu Plzeň, která dělá radost českému fotbalu. Jenže přišlo první kolo ligové fáze Evropské ligy a ukázalo se, že šlo asi jen o jednozápasový zázrak. Belgický klub se s Viktorkou příliš nepáral a ukázal, že aktuálně je kvalitativně úplně někde jinde. A herně jak by smet.

Člověk by odpustil porážku, kdyby viděl nasazení, snahu a houževnatost po celých 90 minut. Jistě, za stavu 0:3 už se člověku nikam moc hnát nechce, ale když jste v práci, kde vám třeba spadne paleta, nabouráte regál a uděláte díru do zdi, také hned poté nejdete domů a směnu dopracujete. Jenže Plzeň hrála jen jednu pasáž v prvním poločase a poté chvilku, když přišel na trávník Lukáš Červ. Do jisté míry ale druhý bod přisuzuji tomu, že královský klub se už příliš nikam nehnal a byl si vědom svého náskoku.

Rozebereme si však několik bodů, které půjdou po stopách toho, proč Plzeň prohrála a jestli by jí víc neslušela Konferenční liga.

Upřímně nerozuměl jsem komentátorovi na Sport 1, který chválil Denise Vavra za to, že ukazuje své zkušenosti ze zahraničí. Upřímně, já nechápu, co na Vavrovi se dalo chválit. Jistě, je to jen věc názoru, ale Vavro sotva vypadá jako někdo, kdo strávil větší část kariéry v zahraničí a kdo byl jedním ze stěžejních hráčů slovenské reprezentace. Vavro jako zkušený borec měl být naprosto jasným opěrným bodem plzeňské obrany a výsledkem byly dva góly přes střed obrany a gól po rohu, kde měl Kričfalušiho nabrat jeden z urostlých obránců.

Ještě hůře si však vedl jeho mladší kolega Karel Spáčil. Což o to, klobouk dolů před ním, že se z pralesa dostal do nejvyšší soutěže. Ale tenhle zápas se mu absolutně nepovedl. Svou minelou prakticky nabídl samostatný únik Mofokengovi, na kterého nestačil pomalý a těžkopádný Vavro. Hned na to Spáčil udělal v krátkém horizontu dvě chyby, po kterých mohl jít Union SG do většího náskoku. Není divu, že Spáčil byl po poločase vystřídán, ale tady bych neházel úplně vinu na něj.

Spáčil předtím nehrál tři zápasy kvůli zraněnému kotníku, přesto na něj kouč Kováč ukázal od začátku. A tady se nabízí otázka, neměl jít do utkání raději od začátku rozehranější a zdravý Sampson Dweh? Na lavičce byl ještě Filip Prebsl, ale ten zatím má v Plzni příšernou výkonnost. Hodit Spáčila po zranění do takového zápasu proti takovému celku, to je prokaučovaný zápas již při skládání základní sestavy. Na druhou stranu, pokud si obránce tak zkušený hráč jako Denis Vavro nedokáže zorganizovat, tak část viny se valí i na něj.

Nejspokojenějším Čechem v Doosan Areně byl bezesporu Ondřej Kričfaluši, který v létě do Unionu přestoupil z Baníku Ostrava. „Kričfa“ (budu psát jeho příjmení ve zkratce) odehrál fantastické utkání. Jistě, jeho výkon kalí úplně zbytečná a stupidní žlutá karta ze šestnácté minuty, ale jinak? Prince Adu se proti němu asi až na jeden dva momenty neprosadil. Kričfa navíc ukázal, že vyrostl v defenzivních skillech ještě o level výš, než jak předváděl v české lize.

V prvním poločase tam měl dva skvělé zákroky proti Amaru Memićovi, kdy na poslední chvíli zblokoval jeho centr a poté jeho stoprocentní tutovku. Navíc se ukazuje, že Kričfa není jen nějakým zametačem nebo hráčem do těla. Ale je jedním z klíčových hráčů pro výstavbu hry. 90% úspěšnost přihrávek, odvaha předvést progresivní přihrávku, která vede do šance, právě od něho začaly akce Olarua a Zeneliho ještě před první brankou. Klíčový hráč pro Union St. Gilloise? Ještě je příliš brzy toto tvrdit, ale Kričfa se tím klíčovým hráčem belgického klubu stává.

Zároveň tím nejlepším možným způsobem dává zapomenout na odchod klíčového obránce Christiana Burgesse. A navíc nezapomíná dávat branky, jeho gól na 3:0 pro Union byl jeho takovou klasikou, jako předváděl loni v Baníku. Vysoký centr, náběh a když máte v řadách famózního hlavičkáře, co má 195 centimetrů, stává se prakticky nebránitelným. Nechci předbíhat a malovat sluncem zalitou krajinu, ale do dvou let maximálně půjde Kričfa do jedné z TOP 5 lig. A to za obrovské peníze.

Tak Kričfo, jen houšť, Belgie a Union ti zatraceně sedí!

Rakouský brankář Florian Wiegele byl kolikrát podrobován kritice za své výkony, po zápase s Teplicemi (5:5) se fanoušci v komentářích předháněli, kdo mu naloží víc. Ale jedno se musí nechat, Wiegele je v této sezoně pro Plzeň naprosto největší oporou. Právě on svou agilitou ve vápně dostal Plzeň do Evropské ligy. Navíc v prvním zápase proti Crvene Zvezdě právě on opět zachránil Plzeň od totálního debaklu. V lize už letos vychytal důležité body proti Zlínu, Hradci či Slovácku.

Jenže proti Unionu St. Gilloise byl Wiegele v jednom ohni, připsal si deset zákroků, z toho minimálně pět co bylo skutečně na evropské úrovni. Olaru, Zeneli nebo Patris měli na kopačkách čisté góly, ale rakouský čahoun skutečně čaroval. Pokud by se z tohoto zápasu podařilo Plzni nějakým zázrakem urvat bod nebo víc, Wiegele by byl první, komu by měli děkovat. Leč, nestalo se.

Přesto si dovolím Wiegeleho zkritizovat u druhé branky, kdy po Patrisově dlouhé přihrávce upaloval za balonem Biondic a z tohoto brejku vstřelil druhou branku Unionu. Přihrávka byla však dost prudká a dlouhá a Wiegele jako by sám nevěděl, jestli má jít proti balonu, jestli má riskovat vyběhnutí a nakonec zacouval do branky a byl z toho gól na 0:2. Jistě, primárně jde tento gól především za středem obrany, protože Vavro se Spáčilem nebyli na svém místě a Biondice se snažil zneutralizovat alespoň vracející se Souaré. Ale Wiegele tady taky nemá úplně na růžích ustláno.

Co mě však naprosto zarazilo, to byl kvalitativní rozdíl mezi oběma celky. Union St. Gilloise ukázal naprosto dominantní týmový výkon, kde žádný hráč prakticky nebyl kvalitativně mimo. Obranná dvojice Sylla-Kričfaluši položila základy k výhře a kreativní dvojice Zeneli-Patris tento základ potvrdila v ofenzivní fázi, na něž navázali Biondic a Mofokeng. Plzeň rozebrali vířivým pohybem, rychlým fotbalem a přihrávkami na dva doteky, učebnicový příklad to bylo po Kričfalušiho nahrávce a ťukesu na Zeneliho, to musel Wiegele do akce.

Plzeň hrála až na pár ojedinělých okamžiků alibistický a nepochopitelný fotbal. Brankář Hervé Koffi byl prakticky celý zápas bez práce a bylo to i způsobeno tím, že Plzeň hrála na vysoké centry. A já se ptám, když víte, že soupeř má v obraně tři hráče, co mají dva metry (Havenaar 200 cm, Sylla 196 cm, Kričfaluši 195 cm), proč hrajete vysoké míče na o hlavu a půl menšího Adua? Ano, i malí hráči můžou přehlavičkovat ty vysoké, ale když potom máte jako result zápasu, že z 26 centrů byly úspěšné jen čtyři, tak to hovoří za vše.

Union ukázal i obrovskou herní pohodu podpořenou výborným vstupem do sezony. Vyhrál Superpohár nad Bruggami, v lize po šesti zápasech má 16 bodů, skóre 19:3 a dalších osm branek přidal letos v evropských pohárech včetně zápasu v Plzni. Zatímco Viktorka tento rok hoří jako papír. Z osmi zápasů vyhrála jen dva, čtyřikrát remizovala a v Evropě až na zázračný obrat proti Crvene Zvezdě to není taky žádná hitparáda. Vypadá to, že nevydařené přestupy, výpadek formy klíčových hráčů, marodka v obraně a stupidní chyby ukazují, jaký má aktuálně Viktoria Plzeň výkonnostní strop.

Každý jsme přáli Viktorce, ať udělá tu Evropskou ligu, přestože většina z nás včetně mě po prvním zápase nad ní zlomila hůl. A nebylo se čemu divit, výkon, jaký Plzeň předvedla v Bělehradě, byl jednoduše hrozný a v kontextu toho, jaké výkony předvádí Plzeň na domácí scéně, si tak můžeme klást otázku, jestli ta Konferenční liga by nebyla lepší. Což o to, jsou tam také kvalitní celky, ale je rozdíl hrát proti současné Kodani, Luganu nebo Escaldes a hrát proti Benfice, Bournemouthu nebo Sociedadu.

A to Plzeň schytala ještě papírově dost přijatelný los do ligové fáze, přesto se ukazuje, že rozdíl ve výkonnosti je markantní. Plzeň má teď těžký zápas na Slavii, kde se příliš její úspěch nečeká a potom má před sebou dlouhou reprezentační pauzu, během které může trenér Kováč přemýšlet, jaký herní styl svým hráčům vtiskne. Koneckonců, je stále u týmu teprve krátce a přebral tým, který se potýkal s nedostatkem herního sebevědomí a špatné formy.

Tak věřme, že takových selhání si Viktorka v Evropě bude připisovat co nejméně a že co nevidět uvidíme tu Viktorku, která nám dělala radost v předchozích sezonách. Ačkoli letos bude její cesta napříč Evropou jednou z nejtěžších za poslední dekádu a půl.

Eurofotbal

Livesport

Livesport statistiky

Livesport zprávy