Článek
Česká republika vstupuje do roku 2026 s ambiciózním balíčkem legislativních změn, které se dotknou prakticky všech oblastí života občanů. Reformy zasáhnou pracovní právo, zdravotnictví, sociální systém, trestní právo i dopravu. Jde o nejkomplexnější změnu právního rámce za více než deset let.
Pracovní administrativa: Konec fragmentace hlášení
Klíčovou změnou v oblasti pracovního práva je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které od ledna 2026 nahrazuje přibližně 25 dosavadních hlášení. Zaměstnavatelé budут poskytovat všechny předepsané informace o zaměstnancích, jejich odměnách, zdanění a odvodech prostřednictvím jednoho centralizovaného systému spravovaného Českou správou sociálního zabezpečení.
První elektronické podávání proběhne v dubnu 2026 za měsíc duben, přičemž termín je stanoven do 20. května. Zaměstnavatelé budou současně muset zpětně dodat hlášení za leden až březen 2026 v období od dubna do června. Změna se dotkne celého pracovního trhu a vyžaduje přenastavení interních procesů a administrativních postupů prakticky všech firem v zemi.
V oblasti podpor v nezaměstnanosti dochází ke zrušení automatického krácení podpory v případech, kdy uchazeč ukončil pracovní poměr sám nebo dohodou bez vážného důvodu. Dosavadní systém byl kritizován jako demotivující, nová úprava má pozitivně ovlivnit motivaci lidí při hledání práce.
Mzdy a sociální dávky: Výrazné navýšení
Minimální mzda v roce 2026 vzroste o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně, což představuje zvýšení o 7,7 procenta. Hodinová sazba při standardní týdenní pracovní době vyjde na 134,40 korun. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného do zákoníku práce v roce 2024, který zajišťuje předvídatelnost stanovování minimální mzdy.
Průměrná měsíční mzda se zvýší na přibližně 48 967 korun, čímž se poměr minimální mzdy k průměrné dostane na 43,4 procenta. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má tento podíl postupně růst až na 47 procent v roce 2029.
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost tradiční valorizace důchodů. Základní výměra se zvýší o 240 korun, procentní výměra o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod po valorizaci dosáhne přibližně 21 786 korun měsíčně, což znamená nárůst o 668 korun.
Zásadní změnou je mimořádné zvýšení minimální výše důchodu z dosavadních 5 430 korun na 9 800 korun měsíčně. Minimální důchody musí nově dosahovat alespoň 20 procent průměrné mzdy. Toto zvýšení představuje jednu z největších změn v důchodovém systému za poslední desetiletí a vztahuje se na všechny stávající i nově přiznávané důchody.
Zdravotnictví: Elektronizace začíná
Rok 2026 znamená historický milník v elektronizaci českého zdravotnictví. Národní portál ezdravi.gov.cz se stává centrálním vstupním bodem k elektronickým službám zdravotnictví pro zdravotníky i pacienty. Portál nabízí elektronické žádanky na vyšetření, elektronické lékařské posudky a sdílený zdravotní záznam.
Pacienti získávají přístup do své digitální zdravotní dokumentace a mohou sledovat stav žádanek v reálném čase. Lékaři vystavují elektronické žádanky (eŽádanky) přímo přes portál, každá je opatřena unikátním identifikátorem, který pacient obdrží e-mailem nebo prostřednictvím aplikace EZKarta.
Mobilní aplikace EZKarta prochází v únoru 2026 modernizací a stává se hlavním nástrojem komunikace pacienta se zdravotním systémem. Aplikace nabídne přehled o očkování, preventivních prohlídkách a screeningových vyšetřeních. Od května 2026 přibudou další funkce včetně sdíleného zdravotního záznamu a správy oprávnění.
Povinné zavedení elektronických poukazů (ePoukaz) na zdravotnické prostředky nahrazuje od 1. ledna 2026 papírovou formu. Elektronické lékařské posudky jsou automaticky sdíleny s příslušnými úřady.
Sociální služby: Centralizace a deinstitucionalizace
Od 1. července 2026 bude sjednocena agenda péče pod Českou správu sociálního zabezpečení. Příspěvky na péči, mobilitu a zvláštní pomůcku budou vyřizovat územní správy sociálního zabezpečení. Rozhodnutí by mělo padnout do 15 dnů od zahájení řízení, ve složitějších případech do 30 dnů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměřuje na rozvoj komunitních služeb namísto pobytových zařízení. Všechna pobytová zařízení nekomunitního charakteru pro osoby se zdravotním postižením mají do roku 2028 jasnou vizi transformace do komunitních terénních, ambulantních a pobytových služeb.
Nový zákon o podpoře bydlení vstoupil v platnost 1. ledna 2026 a po dvaceti letech neúspěšných snah vyjasňuje roli státu a samospráv při prevenci a řešení bytové nouze. Vznikne 115 kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství a prevenci domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima.
Trestní právo: Reforma a nová pravidla
Rok 2026 přináší rozsáhlou novelu trestního zákoníku, která představuje jednu z největších reforem v trestním právu za poslední roky. Hlavním záměrem je posílit alternativní tresty na úkor nepodmíněných trestů odnětí svobody.
Významnou změnou je posílení role peněžitého trestu. Soudy jej nově mohou uložit za jakýkoliv trestný čin, pokud to povaha věci umožňuje. Novela také zavádí nové druhy trestů včetně zákazu plnění veřejných zakázek nebo zákazu přijímání dotací a subvencí.
Novela přináší jasně vymezené limity pro domácí pěstování konopí. Osoby starší 21 let mohou legálně pěstovat až 3 rostliny konopí obsahující více než 1% THC v nemovitosti, kterou vlastní nebo užívají. Obsah THC již nehraje roli – rozhodující je pouze počet rostlin.
Pěstování 4 až 5 rostlin je řešeno jako přestupek s možnou správní pokutou. Pěstování 6 a více rostlin se stává trestným činem. Zákon stanovuje hranice pro množství sušiny: legální držení pro osoby 21+ činí do 100 gramů doma a do 25 gramů mimo domov.
Novela také zavádí dětský certifikát: evidenci, do níž může soud zapsat pachatele vybraných trestných činů, zejména sexuálně motivovaných. Zmírnění trestů čeká odsouzence za drogové delikty.
Doprava: Zdražování a automatizace
Od 1. ledna 2026 vstoupilo v platnost zvýšení cen dálničních známek. Roční elektronická známka stojí 2 570 korun (navýšení o 130 korun), třicetidenní 480 korun, desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun.
Ceny se určují na základě růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Zvýhodněné tarify zůstávají zachovány pro ekologičtější vozidla – auta na zemní plyn zaplatí polovinu, plug-in hybridy čtvrtinu standardní ceny.
Od 1. ledna 2026 se na českých silnicích oficiálně otevírá provoz automatizovaných vozidel bez aktivní účasti řidiče. Nová legislativa umožňuje na vybraných úsecích, zejména na dálnicích, aby vozidlo převzalo řízení zcela samostatně. Automatizované řízení bude povoleno jen na moderních vozidlech, která projdou schválením.
Od 1. ledna 2026 končí bezplatné parkování pro elektromobily v Praze. Zavádí se nový systém slev: bez-emisní vozidla dostanou 50% slevu na rezidentní parkování v městské části, kde je majitel rezidentem. Plug-in hybridy ztrácejí veškeré výhody.
Ekonomický výhled: Stabilní růst
Česká ekonomika by měla v roce 2026 růst tempem kolem 2 až 2,5 procenta, čímž patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropy. Ministerstvo financí v listopadové predikci očekává růst HDP na úrovni 2,2 procenta, který by měl vycházet z růstu spotřeby domácností, oživení firemních investic a pokračování veřejných investic.
Klíčovým pozitivním faktorem zůstává silná pozice českého trhu práce s nezaměstnaností kolem 2,7 procenta. Nominální mzdy porostou o 5,5 procenta, což v kombinaci s poklesem inflace znamená výrazný nárůst reálných příjmů domácností v řádu 3–4 procent ročně.
Inflace by měla v roce 2026 zůstat blízko dvouprocentního cíle České národní banky, průměrná inflace se odhaduje v rozmezí 2,1 až 2,3 procenta. Česká národní banka pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu stabilní na úrovni 3,5 procenta.
Česká koruna by měla pokračovat v posílení vůči euru, analytici očekávají kurz v rozmezí 23,8 až 24,5 korun za euro na konci roku. Posílení je podporováno jestřábím přístupem ČNB k měnové politice a solidními domácími fundamenty.
Rizika a výzvy
Ústředním rizikem pro českou ekonomiku jsou vnější faktory: zpomalování německé ekonomiky, která je klíčovým odbytištěm českého exportu, nepředvídatelná celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a pokračující konflikt na Ukrajině.
Německá ekonomika očekává v roce 2026 růst pouze na úrovni 0,6–1,2 procenta, což je výrazně pod průměrem eurozóny. Trumpovy návrhy zahrnují zavedení univerzálního cla na dovážené zboží ve výši až 20 procent a 60 procent cel na čínské zboží. Tyto opatření by měly negativní dopad na globální obchod a evropské ekonomiky závislé na mezinárodní výměně.
Závěr
Rok 2026 představuje zásadní zlom v mnoha oblastech práva a veřejné správy v České republice. Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, elektronizace zdravotnictví, zvýšení důchodů a minimální mzdy, reforma trestního zákoníku a změny v sociálních službách jsou klíčovými reformami, které ovlivní život milionů českých občanů.
Přestože některé z těchto změn přinášejí administrativní náročnost, měly by být v dlouhodobém horizontu přínosné a efektivnější pro všechny zainteresované strany – občany, podniky i státní správu. Úspěch těchto reforem bude záviset na včasné adaptaci institucí, firem i občanů na nové podmínky.
