Článek
Andrej Babiš se v pondělním brífingu vlády v České televizi [1] pustil do někdejšího Odboru strategické komunikace státu, známého jako Stratkom, a rovněž někdejšího vládního koordinátora pro strategickou komunikaci Otakara Foltýna.
Podle něj byl „Foltýnův úřad“ zbytečný, jeho kampaně byly drahé a peníze z nich tekly především médiím. Prý podle Babiše „…nepotřebujeme další úřad plný komunikačních expertů a lidí, kteří budou občanům vysvětlovat, co si mají myslet.“
„Takže šlo jenom o peníze zase… A samozřejmě kam tekly? Do médií. Kam jinam by tekly,“ prohlásil. Později přidal, že jeho vláda nepotřebuje „uplácet média“ a několik mediálních agentur označil dokonce za „zločinecké spolčení“.
To už jsou dost silná tvrzení, a tak jsem se podíval, o co se opírají a co je na nich pravdy. A hned první problém je čas.
Stratkom nezačal Foltýnem
Strategická komunikace při Úřadu vlády existovala dávno před Otakarem Foltýnem.
V roce 2022 vznikla funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou zastával Michal Klíma, a současně čtyřčlenné Oddělení strategické komunikace. Jeho úkolem nebylo „cenzurovat internet“, jak se lidem masívně podsouvalo a dnes opět podsouvá nejen v některých médiích, ale nastavit systém státní komunikace a reakce na informační a vlivové operace. [2] Z dnešního pohledu to byl velmi prozíravý počin.
Klímova funkce skončila v únoru 2023, samotné oddělení ale pokračovalo dál. Vláda tehdy výslovně uvedla, že agenda strategické komunikace na Úřadu vlády zůstává. [3]
Otakar Foltýn přišel až 30. května 2024, kdy jej vláda jmenovala vládním koordinátorem strategické komunikace. Jeho úkolem bylo koordinovat komunikaci resortů a dalších státních institucí a pomáhat státu reagovat na nepřátelské vlivové operace. [4]
Od 1. července 2024 pak ze čtyřčlenného oddělení vznikl samostatný Odbor strategické komunikace státu, rozdělený na analytickou a realizační část. [5]
Foltýn nikdy nebyl šéfem Stratkomu
Tohle se ve veřejné debatě téměř ztratilo. Foltýn byl viditelnou tváří a vládním koordinátorem. Skutečný úřední aparát ale řídil ředitel odboru.
Od prosince 2024 jím byl bývalý příslušník speciálních sil Oldřich Bruža, který se informačními operacemi a strategickou komunikací zabýval už v armádě a v NATO. Na přípravě struktury odboru pracoval dokonce ještě před Foltýnovým příchodem.
A vztah Foltýn–Bruža byl jasně daný. Foltýn koordinoval. Bruža řídil odbor. Ani jeden nebyl nadřízeným toho druhého. Bruža to v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl zcela otevřeně. [6] To je důležité i proto, že Foltýn v říjnu 2025 skončil, zatímco Bruža a odbor pokračovali dál.
Co se vlastně snažili vybudovat?
Méně viditelnou částí Stratkomu nebyly billboardy ani příspěvky na sociálních sítích, ale systém, který by se jednoduše dal popsat postupem:
Monitoring informačního prostoru → analýza → koordinace mezi resorty → doporučení → komunikace → vyhodnocení výsledků komunikace.
Vznikly meziresortní koordinační panely, analytické kapacity a komunikační podklady. Odbor pomáhal například s komunikací během povodní nebo při hrozbě slintavky a kulhavky. Komunikace byla velice kladně hodnocena zejména příslušnými komunálními politiky.
Bruža později uvedl, že jeho tým připravil i celý návrh systému strategické komunikace státu. Ten Fialova vláda ale neschválila. [7] A právě tady Fialova vláda nese svůj díl odpovědnosti. Vytvořila aparát, ale nestihla nebo nedokázala jej pevně zasadit do fungování státu.
Nová Babišova vláda pak odbor od 1. ledna 2026 jednoduše zrušila. Babiš své rozhodnutí už v lednu vysvětloval tím, že nepotřebuje nikoho, kdo mu bude dávat „komunikační karty“. [8]
To je legitimní politické rozhodnutí, byť podle mého názoru a s ohledem na současnou geopolitickou situaci velice hloupé politické rozhodnutí.
Ještě horší ale je, když se zpětně začne manipulovat s fakty, balamutit lidi překroucenými populistickými frázemi nebo dokonce veřejně pronášet nepřátelskou propagandu a dezinformace a vydávat je za pravdu. Což je dnešní celkem obvyklý modus vivendi mnoha a nejen našich „čelních“ představitelů. [9] [10]
„Foltýnův“ Deštník vznikl dva roky před Foltýnem
Babiš dnes jako jeden z příkladů drahé činnosti Stratkomu, podle něj sloužící k „uplácení vládě spřátelených médií a agentur“, zmínil kampaň Deštník proti drahotě. Jenže ta odstartovala 12. září 2022. Foltýn nastoupil až v květnu 2024 a s Foltýnem tedy kampaň neměla pranic společného.
Jejím cílem bylo informovat lidi během energetické a inflační krize, na jakou státní pomoc mají nárok – například na příspěvek na bydlení nebo příspěvek 5 000 korun na dítě – a dovést je přímo k formulářům. Podle následného vyhodnocení navštívilo web asi 600 tisíc uživatelů a přes 143 tisíc z nich pokračovalo na stránky konkrétní pomoci.
Tristní je, že odkaz na informační stránku informační stránku o projektu Deštník proti drahotě na webu Vlády stále je [11], ale odkaz na Deštník v něm už nefunguje. I to vytváří jistý obraz o kvalitě současných vládních strategických komunikátorů.
A můžeme samozřejmě diskutovat, zda přibližně 24 milionů za takovou kampaň bylo hodně nebo málo. Ale tvrdit, že šlo o Foltýnovu kampaň, jak cedil mezi zuby, převraceje papíry s excelovými tabulkami, Andrej Babiš, prostě časově nevychází. Je to lež.
Ani „Česko informuje“ Foltýn nevymyslel
Druhým příkladem Andreje Babiše byla kampaň Česko informuje. Ta začala v červnu 2023, opět ještě před Foltýnem.
Šlo o dlouhodobou servisní komunikaci státu – informace o dávkách, zdravotnictví, eDokladech, důchodech, kybernetických podvodech, energiích nebo třeba obnově po povodních, nikoliv, jak do kamery tvrdil Andrej Babiš, k informování o počasí. Další Babišova lež.
V roce 2025 už samozřejmě pokračovala za Foltýnova působení. Smlouva na celoroční nákup mediálního prostoru měla hodnotu 34,32 milionu korun včetně DPH. [12]
Právě slova „nákup mediálního prostoru“ jsou podstatná. Ano, ty peníze šly do médií. Kam jinam by při nákupu prostoru pro propagaci měly jít? Otázka zní, do kterých médií peníze „tekly“, zda automaticky šlo o „uplácení médií“ či dokonce o zločinné spolčení?
A mezi příjemci byla i MAFRA
Tady dostává argument o „uplácení médií“ poněkud zajímavý rozměr. V mediaplánu kampaně Česko informuje z roku 2023 jsou přímo uvedeny weby iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz, provozované skupinou MAFRA. Přímý plánovaný nákup činil 441 600 Kč bez DPH a MAFRA byla zároveň součástí tzv. programatického nákupu reklamy. [13] Jde o automatizovaný online nákup reklamy v aukci probíhající v reálném čase. Za reklamu se neplatí žádnému konkrétnímu webu předem, ale systém průběžně nakupuje jednotlivá zobrazení tam, kde to nejlépe odpovídá cílové skupině a ceně. A MAFRA tehdy stále patřila Agrofertu. Agrofert ji spolu s rozhlasovou společností LONDA prodal skupině Kaprain až 1. února 2024. [14]
Jestli tedy byla státní reklama automaticky „uplácením médií“, museli bychom stejnou logiku použít i na tehdejší média Agrofertu.
A výběr médií už prověřoval ÚOHS
Nejde přitom jen o tvrzení vlády, že média vybírala podle dosahu. Výběrem se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
První instance Úřad vlády dokonce pokutovala částkou 150 tisíc korun, protože podle ní dostatečně nevysvětlil, proč vybírá konkrétní média.
Úřad vlády se odvolal a předložil podrobnější podklady: sledovanost, poslechovost, čtenost, cílové skupiny, reach (zásah), frekvenci zásahu, cenu i dostupnost reklamního prostoru.
Předseda ÚOHS následně původní rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, protože skutek nebyl přestupkem. [15] ÚOHS tedy nepotvrdil, že vláda bezdůvodně zvýhodňovala vybraná média.
Sám jsem osm let pracoval v marketingu velkého telekomunikačního operátora a přesně takový model znám z vlastní zkušenosti. A není nic neobvyklého na tom, že velký zadavatel sám stanoví cílové skupiny, požadovaný zásah a mediální strategii a agentuře nechá vlastní nákup médií. Právě zadavatel nejlépe ví, koho chce zasáhnout. Agentura umí prostor efektivně koupit.
Kritizujme kampaně. Ale podle skutečnosti
Je naprosto legitimní ptát se, zda Česko informuje stálo za své peníze. Je legitimní kritizovat Foltýnovy výroky. Je legitimní zrušit celý odbor. Lidé si takovou legitimitu většinou hlasů zvolili.
Ale pokud chceme mluvit o „penězovodu do médií“, měli bychom dodat několik faktů:
Deštník proti drahotě vznikl dva roky před Foltýnem. Česko informuje vzniklo rok před ním. Peníze šly na mediální prostor napříč velkými českými mediálními domy, včetně tehdejší MAFRY patřící Agrofertu. A podezření na diskriminační výběr médií prověřil ÚOHS, který řízení nakonec zastavil.
To už je poněkud jiný příběh než ten, který zazněl od Andreje Babiše v televizi.
Pokud Vás zajímají velice podrobné informace včetně všech čísel a odůvodnění, zpracoval jsem je velmi detailně a s mnoha podklady v článku na webu Vlivoskop.cz.
***
V souladu s článkem 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (Akt o umělé inteligenci), uvádím, že rešerši k článku zpracovala moje AI asistentka Clara na základě mnou zadaných dotazů (promptů) a v článku uvedené informace jsem prověřil a použil v souladu s odkazy na původní zdroje.
