Článek
20. srpna 2026 Ukrajina uvalila sankce na pět ruských občanů a čtyři organizace zapojené do tvorby a distribuce animovaného seriálu Máša a medvěd. Zdůvodnění uvádí, že šíří proruské narativy maskované jako dětský obsah, funguje jako nástroj ruské měkké síly, využívá dětské publikum k dlouhodobému kulturnímu a hodnotovému ovlivňování a představuje tak hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny [1]. Informace proběhla i českými médii [2] [3]. Podívejme se, jaký je dopad ruských pohádek na české děti.
Měkká síla: nenápadné, ale vysoce účinné ovlivňování dětí
Měkká síla (Soft Power) je způsob, jak ovlivňovat lidi nikoliv příkazem, nátlakem nebo strachem, nýbrž vytvářením sympatií. Nesnaží se člověka přesvědčit nebo k něčemu donutit. Nabízí příběhy, v nichž jsou určité postavy, země, kultura nebo způsob života zobrazovány jako přitažlivé, sympatické, moderní, silné, zábavné či bezpečné. Právě v tom je měkká síla obrovsky účinná a u dětí, které se přirozeně ztotožňují s hrdiny a vytvářejí si vztah k přitažlivým a sympatickým věcem, působí často velmi nenápadně.
Malé děti však nerozlišují mezi zábavou, reklamou, kulturním nebo politickým vlivem. Pro ně je pohádka prostě pohádka. A odnáší si z ní představu, kdo je „náš“, kdo je sympatický, kdo je silný, komu se dá věřit, co je správné a co nikoliv. Nikdo mu přitom nemusí říkat: „Měj rád tuto zemi.“ Stačí ji postupně spojovat s něčím příjemným a důvěrně známým. Proto je měkká síla u dětí tak nebezpečná.
A ruská měkká síla [4], která využívá dětské publikum ke kulturnímu a hodnotovému ovlivňování v Evropě i u nás, u českých dětí opravdu zabírá.
Ruské pohádky sledují skoro dva miliony českých dětí
Čísla jsou naprosto výmluvná. Oficiální českojazyčný YouTube kanál Máša a Medvěd má nyní přibližně 1,93 milionu odběratelů a téměř 982 milionů kumulovaných zhlédnutí. Během posledních srpnových dní, jak končí prázdniny, přibývá typicky několik set tisíc zhlédnutí denně [5].
Jednotlivé české díly mají desítky milionů zhlédnutí. Kanál sám při tom seriál označuje jako ruský a odkazuje i na svůj TikTok. Výsledek je více než děsivý, i když nelze samozřejmě paušalizovat, že skoro miliarda zhlédnutí jsou všechno české děti. Kanál sledují pravděpodobně i slovenské děti, dospělí, zahrnuje rovněž opakovaná a automatická přehrávání. YouTube bohužel veřejně neposkytuje věkovou a geografickou strukturu publika.
I na českém TikToku opravdu jsou, nejen proruské, vlivové sítě
A to není jen tvrzení novinářů. Online Risk Labs v roce 2025 při monitorování českého TikToku identifikovalo 286 účtů, které pravidelně publikovaly nebo sdílely proruské narativy [6]. Výzkumníci popsali vzájemně propojené anonymní účty, obsah vytvořený umělou inteligencí a umělé zvyšování sledovanosti tak, aby algoritmus dostal ruské narativy k reálným českým uživatelům. Dosahy šly podle jejich analýzy do milionů zhlédnutí.
Stejně tak BIS ve své výroční zprávě za rok 2025 existenci takové sítě potvrdila [7]. Podle BIS síť mířila na české publikum, většina účtů byla falešná, účty se uměle podporovaly a snažily se ovlivnit algoritmus doporučování obsahu. BIS výslovně uvedla, že obsah tvořený proruskými a společnost štěpícími narativy odpovídal ruskému způsobu šíření a sloužil k prosazování ruských zájmů v České republice. Ani BIS, ani Online Risk Labs nicméně netvrdí, že síť byla zaměřena jen na děti. Cílem bylo obecně „české publikum“.
Vezmeme-li však do úvahy, že 92 % českých dětí denně používá chytrý telefon, 81 % sleduje denně videa na sociálních sítích a skoro čtvrtina chodí za zábavou na TikTok [8], je prakticky vyloučeno, že by proruská ale i další, například Čínská nebo dokonce radikálně-islamistická propaganda (o tom v některé z příštích částí) výrazněji nezasahovala české děti.
Navíc jen asi 58 % dětí a dospívajících 9–17 let si myslí, že dokáže informace na internetu ověřovat, a jen 49 % má pocit, že umí rozpoznat důvěryhodný web [9].
Děti jsou manipulovatelné od nejútlejšího věku až do dospělosti
Děti dnes a denně sledují na sociálních sítích a na internetu pohádky, videa, hudbu, influencery a další nejrůznější posty či příběhy. A často stačí, aby jen zhlédly nebo nasdílely pro ně zajímavý, ale manipulativní obsah. Aby se jen drápkem zachytily. Nepřátelské a falešné účty se spolu s algoritmy doporučování postarají o to, aby do bažin propagandy, dezinformací a manipulací zahučely až po uši. Vytáhnout je odtud bývá složité a ne vždy úspěšné.
Malé děti zejména v předškolním věku jsou na internetu ještě mnohem zranitelnější. Dítě svět poznává prostřednictvím emocí, zážitků, zkušeností, podnětů a vědomostí, které mu předává prostředí, v němž se vyvíjí a vyrůstá. Dítě se dřív učí cítit než přemýšlet. Navíc všechny podněty a informace, které na počátku dítě vstřebává, mají stejnou hodnotu, neboť je nemá s čím porovnávat.
Ještě v předškolním věku jsou děti stále silně náchylné k emotivním a sugestivním manipulacím. Postavy fungují jako modely a dítě od nich přebírá nejenom chování, ale i hodnoty a postoje – kdo je hrdina, kdo nepřítel a co je správné. A jaké modely může asi nabízet ruská propaganda?
A jen na rodičích, co svým dětem budou od útlého věku nabízet. Zda sebe, nebo internet. Zdá se ale, že to jen málokoho z rodičů zajímá [10].
