Od lifestylu k terorismu. O české děti soupeří Rusko, Čína i džihádisté

V předchozím článku o vlivu ruské pohádkové propagandy na malé děti mi někteří vyčítali, kulantně řečeno, že přeháním [1]. Nepřeháním. Už v roce 2021 upozorňoval UNICEF, že děti mohou být nejenom cílem či objektem ovlivňování a manipulací propagandou a dezinformacemi, ale současně i jejich šiřitelem a propagátorem [2]. Byť i jen nevědomky. A nejde zdaleka jen ani o předškolní děti, ani jen o ruské vlivové operace.

Mladí lidé ve střední a východní Evropě, tedy i v Česku a potažmo na Slovensku, zejména ti dospívající, jsou vystaveni obrovskému státnímu propagandistickému a dezinformačnímu vlivu nejenom z Ruska, ale i z mnoha dalších zemí a nejrůznějších uskupení. Patří k nim např. Čína, Írán, džihádistická propaganda, propalestinský aktivismus, proizraelské kampaně a izraelské státní kampaně a zatím slabé, nicméně již doložené působení Kataru a arabských států obecně.

Nemusím snad už opakovat, že dospívající lidé procházejí mimořádně citlivým obdobím, mění se význam vrstevníků, sociálního přijímání a vytváření vlastní identity. Jejich způsob vnímání světa se teprve rozvíjí. Jsou tak mnohem náchylnější k emocionální manipulaci a k sociálnímu vlivu, navíc často přeceňují svou schopnost manipulaci a ovlivňování rozeznat [3] [4].

Cílem ruských vlivových operací je především ukazovat Rusko jako mocného ochránce a lídra světa, jako svobodnou, krásnou a kvetoucí zemi a Západ jako nepřátelské, nebezpečné, zlé, dekadentní a fašistické spolčení odsouzené k zániku. Současně se snaží ospravedlnit války, které vede, a genocidu, kterou páchá. Cíle propagandy a vlivu jiných zemí se však mohou od ruských diametrálně lišit. Mohou se ale i prolínat, například verbováním mladých k teroristickým akcím.

Nástroje jsou ale vždycky stejné – kromě státních médií, lokálních mediálních partnerů a místních prostředníků, včetně některých politiků, politických stran a jejich online médií, jsou to zejména sociální sítě, influenceři, blogeři, skupiny na nejrůznějších messengerech, WhatsApp počínaje a Telegramem konče, herní prostředí, ale i zdánlivě neškodný kulturní, technologický a lifestylový obsah.

Čínské vlivové operace v Česku, Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy jsou velice dobře zdokumentované [5]. Jen China Radio International má podle této studie kolem milionu sledujících na Facebooku v Česku a přes 420 tisíc v Polsku.

Čínské působení na mladé Evropany často vůbec nevypadá jako politická propaganda. Místo politických hesel nabízí obrázky moderních měst, rychlovlaků, elektromobilů, robotů, módy, jídla nebo cestování. Smyslem není přesvědčit mladého člověka, že čínský režim je skvělý, ale vytvořit v něm pocit, že Čína je moderní, úspěšná, bezpečná a vlastně docela sympatická země. Když pak později takto zpracovaný člověk narazí na kritické zprávy o lidských právech, sledování obyvatel, nesvobodě, potlačování lidských práv nebo bezpečnostních rizicích, jak bude takové zprávy vnímat? No jako přehnané nebo jednostranné. Český Sinopsis už v roce 2024 popsal mladé pročínské influencery, kteří kombinují běžný osobní obsah s postoji čínské vlády [6].

Dnešní teenager bude za deset či patnáct let voličem, manažerem, úředníkem nebo jen spotřebitelem a bude rozhodovat o technologiích, obchodu nebo zahraniční politice či jen o tom, čí výrobek si koupí. Dlouhodobým cílem Číny je ovlivnit budoucí generaci voličů, novinářů, podnikatelů, politiků a odběratelů čínského zboží. Pokud má člověk Čínu od mládí spojenou hlavně s pokrokem a úspěchem, bude ji jako problém nebo hrozbu spíš zpochybňovat a bagatelizovat. Na rozdíl od mnoha politiků včetně českých, jejichž časový horizont povětšinou končí volebním obdobím, Čína myslí na generace dopředu.

Významným cílem Číny je rovněž změnit způsob, jakým lidé přemýšlejí o sporných otázkách. Třeba aby se na Tchaj-wan, Tibet, Sin-ťiang nebo lidská práva nedívali jako na problém Číny, ale jako na otázky, do kterých Západ údajně nemá strkat nos. Mladí lidé nemusí přitom úplně přijmout čínský pohled. Stačí, když začnou pochybovat, zda je ten evropský či západní pohled vůbec správný.

A právě tak může nenápadný lifestyle obsah časem přerůst v docela účinné politické působení. Čína aktivně buduje svoje zastánce a podporovatele mezi mladými Evropany. Její propaganda ale běží i na platformách používaných nezletilými [7].

Extremisté záměrně zneužívají populární hashtagy, např. #FreePalestine. Velká část propalestinského obsahu jsou běžný politický aktivismus, autentické fotografie z války, názory lidí nebo humanitární otázky. Jenže do těchto proudů se záměrně vmísili teroristé proto, aby získali širší mladé publikum.

Džihádisté začali systematicky používat obrazy civilního utrpení v Gaze, témata okupace a obrany muslimů a přidávat k nim vlastní narativ: za utrpení muslimů může Západ a vy jste povinni je pomstít [8]. A není to jen nějaká teorie.

Nejvýraznějším českým důkazem je policejní operace MERDA. Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě v červnu 2025 oznámila rozbití mezinárodní online skupiny působící v Česku, na Slovensku, v Rakousku a Británii. Její členové přes Instagram, Telegram a TikTok propagovali Islámský stát, šířili nenávist a část z nich přešla od online řečí k reálnému násilí. Většina podezřelých byla mladší 18 let a mezi prověřovanými byly dokonce osoby mladší 15 let. Dva z nich se podle policie pokusili v lednu 2024 zapálit brněnskou synagogu. Další zakládal skupinu pro odjezd do Sýrie a připojení k islamistické organizaci [9] [10].

V dubnu 2026 brněnský krajský soud odsoudil sedmnáctiletého člena stejné skupiny na devět let. Podle obžaloby šířil teroristický obsah, podílel se na pokusu o zapálení synagogy a později brutálně napadl bezdomovce, protože si chtěl „vyzkoušet, jaké to je někoho zabít“ [11] [12]. Tohle už není nic jiného než přechod od online radikalizace přes propagandu ke skutečnému násilnému činu.

A další český mladistvý z téže operace je skoro učebnicovým případem online verbování. V letech 2023–2025 na sociálních sítích podporoval Islámský Stát a Džabhat an-Nusrá [13] a založil skupinu, jejímž cílem byl společný odjezd do syrského Idlíbu. Dostal podmínku, dohled a mimo jiné roční zákaz Instagramu, Telegramu a TikToku [14]. V květnu 2026 soud schválil jeho dohodu o vině a trestu. Policie u něj výslovně upozornila na roli online radikalizace a jeho rodiče později řekli, že zásah policie jim pomohl „zachránit život jejich syna“.

Dítě nejdřív nemusí vidět nic extremistického. Narazí na video třeba z Gazy, pak na podobné další video, pak už se přidávají emotivní komentáře. Do zdánlivě neškodného povídání se postupně vloží influenceři s jednoduchým vysvětlením: „média ti lžou“ a s lákavou náboženskou propagací, ze které plyne: „Západ vede válku proti muslimům“. Důkazy vedou na extremistické kanály. Říká se tomu „nízkoprahový vstup“. Sociální síť jsou vstupní dveře, extremistické platforma pak nižší patra.

Máte pocit, že se to vašim teenagerům nemůže stát? Bohužel může. Po masakru 7. října 2023 nejen v Německu, ale i po celé Evropě výrazně vzrostla dostupnost islamistického a teroristického obsahu a výzkumníci výslovně konstatují jeho snadnou dostupnost nezletilým [15].

Írán dnes provozuje skutečně rozsáhlé informační operace. V květnu 2026 provedl Europol koordinovanou operaci proti propagandistickému ekosystému íránských Revolučních gard (IRGC). Identifikováno bylo 14 200 odkazů na propagandu, nábor a financování IRGC a jejich spřátelených struktur včetně Hizballáhu, Hamásu, Palestinského islámského džihádu a Hútíů. Mezi 19 státy účastnícími se této operace bylo i Česko, dále například Estonsko, Maďarsko, Bulharsko, Bosna a Hercegovina či Ukrajina [16]. Takže už nemůžeme říci, že íránský informační ekosystém je pro naši část Evropy nějaká vzdálená věc.

Europol sice netvrdí, že těch 14 200 položek bylo určeno dětem. Jenže děti na těch sítích jsou dnes a denně. A existují další důkazy působení na děti a mladistvé. Analýza íránské kampaně na TikToku z roku 2025 přímo konstatuje, že TikTok byl vybrán mimo jiné kvůli své popularitě mezi mladým publikem a kvůli algoritmickému šíření emotivně laděných médií. Íránské a proíránské účty používaly videa vytvořená umělou inteligencí fingující izraelské vojenské porážky, zničená letiště, zajaté piloty a mnoho dalšího [17].

Íránské a ruské struktury začaly v Evropě přímo online rekrutovat teenagery k reálným úkolům, od sledování objektů přes vandalismus až po žhářství. Používají Telegram, Discord, TikTok a dokonce herní prostředí, kde úkoly stylizují skoro jako herní mise. Ve veřejně popsaných případech se objevují mladiství v Británii, Francii a Nizozemsku [18]. To už není propaganda v úzkém smyslu. Je to vlivová operace přecházející do náboru. Máte snad pocit, že Česko, čtvrtého největšího nepřítele Ruska a potažmo tedy i Íránu, snad minou? Nebuďme naivní.

Mimochodem z pohledu rizika vlivu dezinformací radikalizace je velmi relevantní i západní Balkán. Extremistické skupiny přesunuly získávání lidí z mešit, věznic a komunit do sociálních sítí, šifrovaných messengerů, herních komunit a dalších digitálních prostorů [19].

Samozřejmě existuje. Meta například v roce 2024 rozbila koordinovanou síť izraelské marketingové firmy STOIC. Falešné účty se vydávaly mimo jiné za židovské studenty a Afroameričany a publikovaly obsah podporující izraelský postup v Gaze. Meta operaci označila za koordinované neautentické chování. Cílem byly podle Meta především USA a Kanada a nelze přímo doložit, že by byly cíleně mířeny na děti a dospívající [20].

Nicméně Izrael v posledních letech otevřeně rozšířil využívání influencerů a sociálních sítí jako součást svého informačního boje a jeho vláda zcela zjevně tím řeší zhoršující se postoje mladé generace na Západě vůči Izraeli [21].

Tady se nám začíná skládat velice nepříjemný obrázek. Dítě nemusí zdaleka dostávat jen ruský propagandistický a dezinformační obsah. Současně se na ně totiž útočí ze všech stran. Dnes a denně do dětí na sítích buší:

Algoritmus sociální sítě navíc vůbec nemusí mít politický záměr. Stačí, když zjistí, že dítě na emotivní propagandistická a válečná videa reaguje, a začne mu jich servírovat další desítky, stovky a ba i tisíce.

A dochází k něčemu mnohem horšímu, než jsou jen „běžná“ propaganda a dezinformace. Jedno a totéž dítě dobývají různí aktéři prostřednictvím zdánlivě neškodných a nepolitických algoritmů.

Přitom všechno začíná už okamžikem, kdy rodiče dají nemluvněti telefon nebo tablet. Ať si hraje, hlavně když nezlobí. Kolik hodin denně tráví vaše dítě na sítích a co vlastně sleduje? Víte to?