Článek
Málokteré ovoce si dokáže léto prodloužit až do podzimu tak jako právě fíky. Zatímco některé fíkovníky nás potěší první úrodou již v červnu, další, často bohatší sklizeň přichází koncem léta a pokračuje v září, někdy dokonce až do října. Záleží na odrůdě i počasí. A právě nyní, kdy podzimní sezóna doznívá, můžeme na pultech obchodů ještě narazit na poslední krásně vyzrálé fíky.
Jednoduše, fíky jsou královským ovocem a je o co stát. Tmavě nachové plody s intenzivní vůní a sladkou chutí překvapivě souzní s pikantní gorgonzolou v koláči z křehkého těsta. A kdo si myslí, že sladké ovoce a výrazný sýr nemohou vytvořit dokonalou dvojici, měl by tento koláč rozhodně ochutnat.
Historie fíkovníku sahá daleko do minulosti
Fíky mají v historii lidstva opravdu mimořádné postavení. Patří k nejstarším ovocným plodinám, které člověk využíval a pravděpodobně také pěstoval. Archeologické nálezy z údolí Jordánu dokládají přítomnost fíků již před více než jedenácti tisíci lety. Někteří vědci se dokonce domnívají, že fíkovník mohl být jednou z prvních člověkem domestikovaných rostlin. O tom se však stále vedou odborné diskuse.
Fíky byly oblíbené ve starověkém Egyptě, na Krétě i v antickém Řecku. Řekové si jich tolik vážili, že se kolem nich dokonce objevovaly zákazy vývozu. Starověký historik Plútarchos připomíná zákon připisovaný athénskému zákonodárci Solónovi, který omezoval vývoz zemědělských plodin a podle tradice se vztahoval také na fíky.
Ve starověkém Římě byly fíky považovány za téměř posvátné ovoce. Nakonec zmínku o nich najdeme i v pověsti o založení Říma, kdy vlčice kojila dvojčata Romula a Rema pod fíkovníkem, známým jako Ficus Ruminalis. Římané si fíků velmi cenili a Plinius starší ve svém díle Naturalis historiavěnoval pozornost dokonce devětadvaceti druhům a odrůdám fíků.
Fíky: slastné ovoce i zásobárna prospěšných látek
Na fíkách si nejen pochutnáte, ale také dopřejete svému tělu řadu užitečných látek. Obsahují vlákninu, draslík a další minerální látky. Vláknina prospívá trávení a draslík je důležitý pro správnou činnost svalů a regulaci krevního tlaku.
Čerstvé fíky obsahují poměrně hodně vody, a přestože chutnají velmi sladce, jejich energetická hodnota není nijak závratná. Sušené fíky jsou ovšem jiná kapitola. Mají koncentrovanější cukry i vlákninu, a tak je dobré zacházet s nimi přiměřeně.
Zajímavé je, že v některých kuchyních se využívají dokonce i listy fíkovníku. Slouží například k zabalení ryb při pečení nebo k aromatizaci dezertů. Jejich vůně může připomínat kokos a oříšky.
Fíkům bývají připisovány i nejrůznější léčivé účinky, ale není důvod z nich dělat zázračný lék. Vychutnávat si je je především velmi příjemný požitek, nehledě na účinky pro naše zdraví.
Jaké fíky koupit?
Nejčastěji se v obchodech setkáváme se dvěma barevnými podobami fíků. Jedny mají světle zelenou až žlutozelenou slupku, jaké dobře známe třeba z Chorvatska, druhé jsou sametově hebké, tmavě fialové až téměř černé a často k nám putují z Turecka. Ve skutečnosti však existují stovky odrůd s nejrůznější barvou slupky i dužiny.
Na těch nejlepších fíkách si pochutnáte tehdy, když jsou dokonale uzrálé. Měly by být plné, měkké na jemný dotek, ale nikoliv rozbředlé. Jejich dužina může být růžová, tmavě červená či jantarově zlatá a ukrývá množství drobných semínek.
Takto vyzrálé fíky krásně voní a jsou připraveny poskytnout skutečný kulinářský zážitek.
Při nákupu je však třeba dát pozor. Tvrdé, nezralé fíky už po utržení na stromě nenahraditelnou sladkost nezískají. Plody sklizené těsně před plnou zralostí mohou ještě trochu změknout, ale zcela zelené fíky vám doma spolehlivě nedozrají.
A ještě jedna rada. Zralé fíky jsou velmi choulostivé, proto je nejlepší spotřebovat je co nejdříve. Pokud je potřebujete uchovat, můžete je na dva až tři dny uložit do ledničky. Před podáváním je však nechte získat pokojovou teplotu, aby se jejich chuť a vůně opět krásně rozvinuly.
Chuťové kombinace jsou známé… nasladko i naslano
Na fíkách si báječně pochutnáte s pršutem, v salátu s rukolou, fenyklem či nejkřehčími salátovými lístky. Výborné jsou také s krémovými sýry s modrou plísní, tedy rokfórem nebo gorgonzolou, či s jemným ovčím sýrem.
S takovými partnery fíky přímo jásají a vy také, protože si opravdu pochutnáte. Stačí přidat pár vlašských ořechů, trochu medu, tymiánu, chilli nebo čerstvě mletého pepře a můžete začít s pravým fíkováním.
Variací je nekonečně, naslano i nasladko. Fíky můžete zapékat, připravit je jako krambl či použít do koláčů a pájů.
Zvlášť zajímavé je spojení s gorgonzolou. Jemnější gorgonzola dolce dodá pokrmu smetanovou chuť, zatímco vyzrálejší piccante je výraznější, pikantnější a její ostrost vytváří se sladkými fíky nádherný kontrast.
A právě tuto výraznější variantu použijeme.
V ideálním spojení s křehkým těstem bez cukru si vyzkoušejte tento neodolatelný fíkový koláč s gorgonzolou. Inspirace je tentokrát z Chorvatska. S fíky to tam opravdu umí.
Fíkový koláč s gorgonzolou
Pro koláčovou nebo dortovou formu o průměru přibližně 26 cm, nejlépe s odnímatelným dnem.
Na křehké těsto
· 340 g hladké mouky
· 165 g studeného másla
· 2 žloutky velikosti M
· špetka soli
· trochu studené vody podle potřeby
Na náplň
· přibližně 12–16 zralých fíků, celkem asi 1 kg
· 250 g gorgonzoly piccante
· 50–70 g cukru krupice podle sladkosti fíků
Postup přípravy
Nejdříve si připravíme křehké těsto. Na pracovní plochu prosejeme mouku, přidáme špetku soli a studené máslo nakrájené na menší kousky. Rychle je zapracujeme do mouky, až vznikne drobenka.
Přidáme žloutky a trochu studené vody a krátce vše zpracujeme v hladké těsto. Pokud je příliš suché, přidáváme studenou vodu po malých dávkách. Důležité je nehnětat ho zbytečně dlouho, aby po upečení zůstalo příjemně křehké.
Z těsta vytvoříme bochánek, zabalíme ho do fólie a necháme v chladničce alespoň 30 minut odpočinout.
Předehřejeme troubu na 180 °C, při použití horního a dolního ohřevu.
Máslem lehce vymažeme koláčovou formu a podle potřeby ji vysypeme hladkou moukou. Těsto rozválíme na kruh přibližně o 6–8 cm větší, než je průměr formy, a opatrně je do ní přeneseme. Lehce přitlačíme ke dnu i ke stěnám formy. Přebytečné těsto odřízneme.
Dno propícháme vidličkou, zakryjeme papírem na pečení, zatížíme keramickými kuličkami nebo suchými fazolemi a dáme na 15 minut péct.
Poté odstraníme zátěž i papír a korpus ještě přibližně 10–15 minut dopékáme, dokud není lehce zlatavý a téměř hotový.
Mezitím připravíme fíky. Část, přibližně 400 g, podle potřeby oloupeme a natrháme na menší kousky. Pokud jsou velmi šťavnaté, necháme přebytečnou šťávu krátce odkapat.
Zbývající fíky omyjeme, jemně osušíme, odstraníme tuhé stopky, rozkrojíme na čtvrtky a odložíme stranou na finální vrstvu.
Natrhané fíky přendáme na předpečený korpus a rovnoměrně je rozprostřeme po dně.
Gorgonzolu rozdrobíme na menší kousky a rozložíme na fíkovou vrstvu. Není třeba ji roztírat zcela dohladka. Při pečení krásně změkne a spojí se s ovocem.
Nakonec poklademe koláč čtvrtkami zbývajících fíků, které lehce přimáčkneme. Posypeme přibližně polovinou připraveného cukru a vrátíme do trouby na dalších 15–20 minut, dokud fíky nezměknou a sýr se neprohřeje.
Na závěr povrch posypeme zbývajícím cukrem a krátce, přibližně 1–3 minuty, necháme pod rozpáleným grilem zkaramelizovat. Koláč přitom neustále sledujeme, protože cukr se může velmi rychle připálit.
K vytvoření karamelové krusty můžeme použít také kuchyňskou flambovací pistoli.
Hotový koláč necháme alespoň 15 minut odpočinout, aby se náplň zpevnila a jednotlivé chutě krásně propojily.
Nejlépe chutná ještě mírně teplý, ale výborný je i při pokojové teplotě.
A právě tehdy zjistíte, že spojení sladkých fíků, výrazné gorgonzoly a křehkého máslového těsta vůbec není tak bláznivé, jak se na první pohled zdá.
Fíkování zkrátka nemusí skončit s létem. Podzim mu sluší možná ještě více.
Zdroje
